Lukašenko si mne ruce. Po migrantech jsme našli i smlouvu s běloruskou cestovkou, popisuje reportérka
Jak to vypadá na polsko-běloruské hranici? Kdo jsou migranti, kteří se snaží dostat z Běloruska do Evropské unie a jakého zacházení se jim dostává od polských bezpečnostních sil? Jak na situaci reagují běžní Poláci, který v okolí hranic s Běloruskem žijí? Tomáš Pancíř se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ptal Petry Procházkové, reportérky Deníku N.
V posledních dnech nebo týdnech čteme, že do Běloruska tyto lidi lákaly cestovní kanceláře. Jsou pro to nějaké důkazy?
Ano, ano, jsou pro to důkazy. Jednak to jsou informace od poměrně solidních zdrojů běloruských novinářů, kteří sice teď většinou pracují v Polsku, ale mají své zdroje i v Bělorusku.
Polsko ukazuje, že na ochranu hranice stačí. Nechtělo zapojit ani systém Frontex, rozporuje Petra Procházková potřebu nasazení českých policistů
Za druhé se nám povedlo – tím, jak jsme se tam několik dnů brodili tím lesem a pátrali po určitých stopách po uprchlících – tak jsme přece jen nakonec našli to, co jsme hledali nebo jsme chtěli najít, a to kopie pasů, různé dokumenty včetně letenek a dokonce tedy jednu smlouvu z běloruskou turistickou kanceláří, potvrzení o vydání víza s razítkem byl ruského ministerstva zahraničí, data, ceny a jména těch, kteří ta víza dostali.
Teprve to teď připravujeme do novin, je to taková investigace, protože si to zase musíme ověřit na běloruské straně. Máme ale už i jména těch turistických organizací. Nevím, jak by se to jinak do toho lesa dostalo.
Dlouhodobě sledujete situaci v Bělorusku, koneckonců loni v létě jsme spolu mluvili poté, co jste se z Běloruska vrátila. Tušíte nebo dokážete odhadnout, o co vlastně běloruskému režimu v této věci jde?
Je to určitě směsice věcí. Jednou z nich je msta, protože Lukašenko je člověk, který jen tak někomu nějaké ponížení nedaruje. Cítil se v poslední době ponížen, měl pocit, že se proti němu celá Evropa spikla, tak teď chtěl ukázat, že ho nesmírně urazilo, že jsme neuznali prezidentské volby a že jsme ho přestali nazývat prezidentem.
My, unijní státy jsme na svém území přijali jeho opozice - to ho rozzuřilo tak, že nám chtěl ukázat, že také s námi umí zatočit, tak říkajíc.
Dalším důvodem bych řekla, že je, že on přesně ví, jak velice to zamává vnitropolitickou scénou v Polsku. A tak to je: jako my se dělíme kolem některých témat na znepřátelené tábory, tak v Polsku se teď společnost dělí právě v otázce migrace.
To si jen tak představuju pana Lukašenka, jak sedí v Minsku a mne si ruce – je to prostě další vedlejší produkt toho, co vytvořil. No a v neposlední řadě jsou jistě rádi v Moskvě, že se Unie po letech ocitla zase opět v takové situaci kvůli migrační krizi. Takže to splnilo hned několik účelů.
A jak to prezentuje? Vy už jste o tom částečně mluvila, ale jak režim Alexandra Lukašenka prezentuje obyvatelům Běloruska to, co se odehrává?
Dnešní den je ve znamení velkého vítězství Lukašenka v tom smyslu, že mu zavolala paní Merkelová. Viděla jsem titulky: ‚EU ústy Angely Merkelové nás prosí‘. To už samo o sobě svědčí o tom, že pro něj to je obrovský profit – z toho, že se ten telefonát uskutečnil.
Gazeta Wyborcza: U polsko-běloruských hranic byli napadeni tři novináři, mezi nimi i český fotograf
Číst článek
A jinak samozřejmě to prezentují tak, že zaprvé my, my jako Západ jsme zavinili války v zemích, odkud ti lidé utíkají, tak teď samozřejmě musíme jaksi nést i následky a oni pouze ty lidi přes své území pouštějí. Popírají jakoukoliv účast, jakékoliv vládní angažmá na migračním proudu a myslím si, že tomu i část běloruské veřejnosti bohužel věří.
Ještě stručně: mluvili jsme o dobrovolnících v Polsku. Jsou dobrovolníci, kteří pomáhají těm migrantům i na té druhé straně hranic?
Myslím, že tam takové dobrovolnické hnutí, jako je v Polsku, není. Je to všechno spíš pod dohledem běloruských úřadů.
Jaké možnosti mají lidé, kterým se podaří střeženou polsko-běloruskou hranici překonat? Jaké motivace mají polští dobrovolníci, kteří jim pomáhají? Poslechněte si celý rozhovor s Petrou Procházkovou vedený Tomášem Pancířem.
