Lukašenkův režim nutí ke spolupráci s KGB i studenty

Autoritativní režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka využívá k potírání opozice také síť agentů a informátorů. Běloruská KGB přinutila dva mladé studenty, aby podepsali spolupráci, odjeli do Polska a donášeli na svého kamaráda. Na běloruského opozičního aktivistu, který právě z Polska organizoval pomocí internetu protivládní demonstrace. Studenti ale raději veřejně oznámili, že jsou agenty.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva: Sergej Pauličjenko, Vladimir Kumiec, Vjačeslav Dianov | Foto: Petr Vavrouška

Sergej Paulikjevič byl donedávna studentem politologie, administrátorem sociálních sítí. Jednoho dne ho zatkli příslušníci běloruské KGB.

„Přinutili mě, abych jim předal přístup na naše internetové stránky a donutili, abych podepsal spolupráci s tajnou službou. Se vším jsem souhlasil. Drželi mě ve vězení, bili mě, hrozili, že mě nepustí, a tak jsem jim na všechno kývl. Ale věděl jsem, že už z bezpečí veřejně oznámím, že jsem tajným spolupracovníkem,“ řekl ve Varšavě zpravodaji ČRo Petru Vavrouškovi teprve jedenadvacetiletý student.

Přehrát

00:00 / 00:00

Běloruská KGB nutila dva studenty, aby podepsali spolupráci a donášeli na svého kamaráda. Ve Varšavě se s nimi setkal tamní zpravodaj ČRo Petr Vavrouška.

Podobný zážitek má o rok starší Vladimír Kumiec. Také on vyzýval přes internet mladé lidi v Bělorusku k odporu vůči režimu. Policie k němu vtrhla v noci.

„Vůbec jsem to nečekal. Policisté měli samopaly, byli s nimi také členové KGB. Nestihl jsem vůbec reagovat. Dali mi pouta a odvezli k výslechu. Řekli mi, že mám jedinou možnost. Podepsat spolupráci s KGB, vrátit se do Polska a plnit jejich rozkazy. Souhlasil jsem, ale v tu chvíli mi bylo jasné, že veřejně oznámím, že jsem agentem,“ říká Kumiec.

Oba měli donášet na dalšího běloruského studenta Vjačeslava Dianova.

„Chtěli, abych jim dal veškerou korespondenci a prozradil, co plánujeme. Měl jsem jim předávat všechny informace o tom, jak žije Vjačeslav Dianov,“ prozrazuje Paulikjevič.

V Bělorusku jde o běžnou praxi

Jak Radiožurnálu řekl sám organizátor protivládních akcí Vjačeslav Dianov, v Bělorusku to je běžná praxe. „Už řadu let KGB verbuje lidi, které pak nasadí na určité osoby nebo organizace. V Bělorusku platí rčení, že tam kde je deset lidí, je také jeden informátor,“ přibližuje.

Dianov je hlavním mozkem akce Revoluce přes sociální sítě. Pomocí internetu dostal do ulic tisíce mladých lidí, kteří především spontánním tleskáním protestovali proti režimu Alexandra Lukašenka. Dianov je rád, že naverbovaní studenti svou spolupráci s KGB odtajnili.

„Bylo by mnohem horší, kdyby na území Polska dál spolupracovali s běloruskou tajnou službou. Pokud by to někdo odhalil, tak by skončili ve vězení. Proto se rozhodli správně,“ dodává Dianov.

'Dali mi pouta, bili mě a dusili'

Mladí kluci si ale setkání s příslušníky KGB zapamatují do konce života. Sergej Paulikjevič si totiž vytrpěl své. Ke spolupráci ho přinutili násilím.

„Odvedou vás do místnosti, dva muži v maskách a v gumových rukavicích vám dají pouta. Na hlavu igelitovou tašku a začnou vás dusit. Položí vás na zem a bijí po nohách a ledvinách. Byl jsem v šoku, skoro nic jsem necítil. Nemohl jsem uvěřit, co se se mnou děje,“ popisuje hrůzné okamžiky student.

I proto se rozhodl vycestovat do Polska a veřejně oznámit, že je tajným spolupracovníkem KGB.
„V podobných situacích je jedinou obranou publicita. Pokud se začnou běloruské orgány mstít mojí rodině, přiznají svou vinu. A podle mě to nemají zapotřebí,“ věří Paulikjevič.

Mladí Bělorusové teď zůstanou v Polsku, kde budou pokračovat ve studiích. Věří ale, že se do Běloruska zase vrátí. „Dříve nebo později se všichni vrátíme. Nevěřím, že lukašenkův režim se udrží u moci donekonečna,“ dodává Sergej Paulikjevič.

Petr Vavrouška, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme