Lutych si připomněl oběti střeleckého útoku. I po týdnu jsou lidé otřeseni
Několik tisíc lidí vzpomínalo v belgickém Lutychu na oběti střeleckého útoku z minulého týdne. Účastnili se ho sice politici i členové královské rodiny, ale bylo to shromáždění tiché, bez proslovů. Na náměstí Svatého Lamberta zaútočil třiatřicetiletý Nordin Amrani granáty a samopalem na bezbranné lidi, pět z nich zabil a přes sto dvacet zranil. Sám pak spáchal sebevraždu.
Květinami a zapálenými svíčkami si tisíce obyvatel belgického Lutychu připomněli oběti krvavého útoku z minulého týdne. Pachatel, který se následně sám zastřelil, hodil mezi lidi čekající na zastávce autobusu oslepující granáty. Pak začal do davu střílet ze samopalu. Mezi mrtvými bylo sedmnáctiměsíční dítě a dva studenti střední školy. Motiv jednání třiatřicetiletého Nordina Amraniho není známý. I týden po činu jsou stále občané Lutychu otřeseni.
Studentka Julie přišla podobně jako mnoho jiných Lutyšanů na náměstí Svatého Lamberta s bílou růží. Ne pro konkrétního člověka, který zahynul při Amraniho útoku. Pro všechny jeho oběti. Po incidentu v centru Lutychu má menší pocit bezpečí. Věci už podle ní nebudou takové, jaké byly.
Několik tisíc lidí vzpomínalo v Lutychu na oběti střeleckého útoku z minulého týdne. Natáčel mezi nimi zpravodaj ČRo Pavel Novák.
Středoškoláci tvořili velkou skupinu těch, kteří přišli v tichu postát na náměstí, položit květiny nebo zapálit svíčky. Byli to právě studenti, kteří při útoku utrpěli nejvíc. Většina zraněných byli žáci několika středních škol, kteří odcházeli z předvánočních zkoušek domů. Dva z nich útočníkovy střely zabily.
Důchodkyně Katie doufá, že se po útoku Belgie příliš nezmění. Nechce, aby se náměstí, po kterém každý den chodí, stalo truchlivým místem.
„Je to velmi smutná tragédie, ale neměla by všechno změnit. Lidé sem přišli, aby tohle náměstí nedostalo špatný cejch. Mladí, co jsou tady, jsou nadějí, že život půjde dál,“ věří.
„Opravdu si lidé nemysleli, že by se něco podobného mohlo stát u nás. Teď jsou velmi citliví a stále šokovaní tím, co se v Lutychu přihodilo,“ potvrzuje studentka Liz, že i mladí vnímají nedávné události velmi intenzivně. Život se ale podle ní pomalu vrací do normálních kolejí.
„Více méně. Stále přichází hodně lidí s květinami. Panuje tu atmosféra zármutku, ale co se dá dělat. Život pokračuje,“ dodává.
Nebezpečí rasismu
Liz ale přišla na náměstí také upozornit na nebezpečí narůstajícího rasismu. Útočník byl totiž marocký imigrant.
„Tady na shromáždění není vidět rasistickou, nenávistnou náladu. Lidé přišli vzdát poctu obětem a vyjádřit svůj žal. Ale co bude potom, až se vrátí domů?“ ptá se Liz.
„Hodně se o etnickém původu útočníka debatuje na internetu,“ říká a připomíná, že nedávný pochod za oběti útoku pořádal bývalý kandidát na poslance za nacionalistickou Národní frontu. Na náměstí proto přišla s plakátky, na kterých stálo: „Jsme Lutyšané. Jsme smutní, ale jsme proti rasismu.“
Útok by měl změnit právní systém
Belgii možná přece jen případ střelby na náměstí v Lutychu nějak změní. Podle pana Dominika by mělo dojít ke změnám v justičním systému.
S tímto případem vyvstala otázka podmínečného propouštění odsouzených. Diskuse se teď hlavně točí kolem toho, po kolika letech trestu by mělo být možné vězně podmínečně propustit. Zkoumat by se podle něj měla hlavně psychická stránka pachatele.
Útočník Nordine Amrani totiž už jednou skončil ve vězení za nedovolené ozbrojování a držení drog. Na svobodu se ale dostal ještě před vypršením celého trestu.
