Lužicko-srbská menšina v sousedním Německu se strachuje o budoucnost své kultury, jazyka i samotné identity. Mohou za to prý problémy s financováním, a to jednak ze strany berlínské vlády, ale také spolkových zemí Sasko a Braniborsko. Kvůli alarmující situaci dokonce zaslali memorandum německým i evropským institucím.

Tento článek je více než rok starý.

17:17 6. března 2008 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Představitelé Lužických Srbů upozorňují na dva problémy. Zaprvé na údajně stále se prohlubující podfinancování klíčové Lužickosrbské nadace a zadruhé na spor o kompetence, kdo by měl 14 století starý národ vlastně finančně podporovat.

"Spolkový sněm podmínil vyplacení velké části státní podpory Lužických Srbů z letošního rozpočtu vypracováním nové koncepce financování. Ta přitom předpokládá klesající výši příspěvků Lužickým Srbům. Má taky nově upravovat kompetence mezi státem a spolkovými zeměmi. Na Lužické Srby jsou tak přenášeny problémy, které přímo ohrožují existenci našich institucí a naši kulturní činnost," obviňuje odpovědná místa v Berlíně předseda Svazu Lužických Srbů Domowina Jan Nuck.

Šéfredaktor listu Serbske Nowiny Benedikt Dyrlich pak dodává, že roční částka, kterou národ žijící nedaleko českých hranic potřebuje na své kulturní a jiné aktivity, není nikterak závratná.

"Jde o 16,4 miliónu eur. Pro lepší představu, zhruba takový je roční rozpočet středně velkého divadla, jako je třeba scéna v Heidelbergu nebo Chotěbuzi. Právě tolik by státní pokladnu a spolkové země Sasko a Braniborsko, měli stát Lužičtí Srbové."

Německý Nejvyšší kontrolní úřad lužickosrbským organizacím vyčítá, že jejich projekty nejsou orientovány na budoucnost. To ale odmítá Ludmila Buderová, která vede Školské sdružení slovanské menšiny. Jako příklad uvádí projekt Witaj, který mimo jiné podněcuje Lužické Srby, aby se svými dětmi a vnuky začali znovu mluvit původním jazykem.

"Cílem tohoto nového programu je, abychom počínaje školkami a školami získali více lidí, kteří budou aktivně používat jazyk Lužických Srbů. To neznamená, že bychom z těchto osob chtěli dělat Lužické Srby. Máme ale tu zkušenost, že tito lidé se s naším regionem sami identifikují a cítí se tu být integrováni. V dnešním globalizovaném světě přece nechceme být všichni jednotvární," dodává paní Buderová, která přiznává, že tu chybí střední generace mluvící jazykem Lužických Srbů.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít