Vojáci věrní vládě v Tripolisu zatkli přes 190 východolibyjských bojovníků. V bojích zemřelo 56 lidí
Při tažení samozvané Libyjské národní armády na Tripolis bylo zatčeno více než 190 příslušníků východolibyjských sil. Ve městě Zavíja, které leží západně od Tripolisu, armáda věrná tripoliské vládě zatkla 116 východolibyjských bojovníků, dalších 75 jich zadržela na jižním předměstí Tripolisu. S odvoláním na představitele vlády v Tripolisu o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters.
V bojích, které začaly v Libyi minulý týden, zemřelo podle OSN nejméně 56 lidí a na 8 tisíc Libyjců odešlo ze svých domovů. K civilním obětem patří dva lékaři a jeden řidič sanitky. Dalších 266 lidí bylo zraněno.
Diplomatická roztržka
Agentura Reuters upozornila na diplomatický spor mezi Itálií a Francií způsobený libyjskou krizí. Za Haftarem stojí některé arabské země, podporovala jej také Francie. K jejímu postoji je kritická Itálie, bývalý koloniální vládce Libye.
Po pádu diktátora občanská válka. Proč se bojuje o Tripolis a kdo chce vládnout v Libyi?
Číst článek
Její ministr vnitra Matteo Salvini ve čtvrtek řekl rozhlasové stanici RTL, že by Řím považoval za velmi závažné, kdyby „Francie z ekonomických nebo obchodních důvodů blokovala snahu Evropské unie o mírové řešení v Libyi a podporovala nějakou bojující stranu“.
„Tomu nebudu jako ministr vnitra přihlížet,“ dodal Salvini. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty napsala, že Francie v unii zablokovala prohlášení obsahující výzvu, aby Haftar ofenzívu zastavil.
Ropné zájmy
Francie má ropné zájmy na východě Libye a v minulých letech Haftarovi poskytla vojenskou pomoc, uvádí Reuters. Byla také jedním z předních hráčů při svržení Kaddáfího. Itálie stojí za Sarrádžovou vládu, již podporuje OSN.
Zpívající žena v bílém na korbě auta. Tváří súdánských protestů se stala studentka architektury
Číst článek
Salvini připomněl, že Francie nedávno stáhla z Říma svého velvyslance „kvůli mnohem méně“ závažné věci, čímž myslel kontakty italských politiků se zástupci francouzského protestního hnutí žlutých vest.
„Někdo se domnívá, že intervence do Libye (v roce 2011), prosazená (bývalým francouzským prezidentem Nicolasem) Sarkozym byla vedená spíš ekonomickými a obchodními zájmy než humanitárními obavami. Doufám, že nejsme znovu svědky něčeho podobného,“ prohlásil Salvini.
Unijní prohlášení
V Evropské unii vznikl ve středu návrh prohlášení, v němž se uvádělo, že útoky Haftarovy armády ohrožují civilisty, narušují politický proces a mohou situaci zhoršit, což bude mít dopad na Libyi a celý region. Francie ale schválení zablokovala.
Podle francouzských diplomatických zdrojů citovaných Reuters však Paříž nebyla proti tomu, aby byl Haftar vyzván k zastavení ofenzívy. Pouze prý požadovala úpravy textu týkající se osudu uprchlíků a také toho, že mezi těmi, kdo bojují proti Haftarovi, jsou členové skupin řazených k teroristickým.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová ve čtvrtek v prohlášení uvedla, že „vojenský útok na Tripolis, který zahájila LNA, a následná eskalace uvnitř i v okolí hlavního města, ohrožují životy civilistů, včetně migrantů a uprchlíků a přerušují mírová jednání pod záštitou OSN, což může mít vážné důsledky pro Libyi a širší region“.
„Evropská unie a její členské státy vyzývají všechny strany (konfliktu), aby okamžitě zastavily vojenské operace. LNA a všechny síly, které se přesunuly do Tripolisu a jeho okolí, se musí stáhnout a humanitární příměří požadované OSN musí být dodrženo,“ doplnila.
Národní konference
Libyjská národní armáda (LNA), které velí polní maršál Chalífa Haftar, dosud působila hlavně na východě Libye, nedávno však obsadila i jih země. Její postup do hlavního města se snaží se svými spojenci zastavit armáda věrná vládě premiéra Fáize Sarrádže.
Haftarův krok podle analytiků a komentátorů souvisí s konáním národní konference. Obě vlády se totiž na konci února opětovně dohodly na volbách a sjednocení.
‚Tažení na Tripolis prohlubuje utrpení.‘ Generální tajemník NATO vyzval k politickému řešení konfliktu v Libyi
Číst článek
Na konferenci 14. dubna ve městě Ghadámis na západě země se měl dohodnout termín parlamentních a prezidentských voleb. Kvůli současnému násilnému konfliktu ale bylo konání konference odsunuto.
„Je to mediální konflikt. Haftar dělá gesta. Předvádí své jednotky, někde nařídí pár náletů, snaží se kontrolovat nějaké strategické body, ale nechce ovládnout město silou, i když by byl rád, pokud si to budeme myslet,“ cituje odborníka Jasona Packa, zakladatele poradenské firmy Libya Analysis, server katarské televize Al-Džazíry.
Podle něj tak není cílem Haftara dobýt Tripolis, ale ukázat se před národní konferencí pod vedením OSN.
Krize v chaosu
Země bohatá na ropu prožívá další krizi v chaosu, který v této severoafrické zemi panuje od svržení diktátora Muammara Kaddáfího za podpory Severoatlantické aliance v roce 2011. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety.
‚První padnul, druhý padne taky!‘ Radost Súdánců se změnila v odpor proti vůdci převratu
Číst článek
Od té doby si Libyi rozdělily soupeřící vlády na východě a na západě. K tomu o moc a zisky spojené s ropou bojuje několik vojenských frakcí.
Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě. Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.
V roce 2015 se podařilo OSN vyjednat dohodu, která vytvořila tzv. prezidentskou radu vedenou právě Fájizem Sarrádžím. Jeho vláda získala mezinárodní uznání, ale nedokázala ovládnout celou Libyi. Postupně se tak vytvořily dvě paralelní struktury na západě i východě – od armády přes centrální banky až po národní ropné společnosti.
