M. Konvalina s R. Perlem o vztahu Spojených států a Evropy
Politická elita Spojených států a významní zahraniční hosté se účastní uzavřených debat 22. světového fóra v americkém Beaver Creeku. Dnes se má diskutovat na téma stará a nová Evropa a nový antiamerikanismus. Jedním z řečníku je také český prezident Václav Klaus.
Včera vystoupil jeden z architektů Američany vedené války v Iráku, poradce ministra obrany Donalda Rumsfelda Richard Perle. Zpravodaj Miroslav Konvalina se v exkluzivnim rozhovoru pro Český rozhlas Richarda Perlea zeptal na transatlantické spojenectví, a na to, jak by se v krátkodobém výhledu mohli zlepšit americko-evropské vztahy?
"Je tady celá škála toho užitečného, co může Evropa udělat. Samozřejmě," míní Perle. "Těšíme se z podpory celé řady evorských zemí, ale ne všech. Největší problémy máme teď s Francouzi, Němci a Belgičany. Máme daleko lepší vztahy s Českou republikou, Velkou Británíí, Španělskem, Itálií, Skandinávskými zeměmi a dalšími. Je to velmi smíšený obraz. Vše, co žádáme, je pochopení situace, které čelíme. Čelíme hrozbě, je to neznámá hrozba, která zahrnuje připravenost zabít velké množství Američanů, ne pár lidí, například chemickou nebo biologickou zbraní. V odpovědi na to, musíme být připraveni k akci a vítáme urcité pochopení pro to, co děláme. Dokonce ani nežádáme lidi, aby do toho šli s námi, ale jednoduše chápali, co děláme."
Otázka: Jaká je podle vás v hledání dialogu mezi Evropou a Amerikou role malých evropských zemí, například České republiky?
"Doufal bych, že Česká republika vyjádří určité pochopení a sympatie s tím, co si my myslíme, že je nezbytné, abychom udělali ke své ochraně. Česko má přátelskou vládu a těší nás, že prezident Klaus je v Bearver, jako mnohokrát předtím. Ale rozumím, že mnoho evropských zemí je taženo mnoha různými směry, protože EU vyvíjí velký tlak na současné členy Unie, tak na země, které se mají stát členy, aby reflektovaly uvažování Francouzů a Němců spíše než britské a americké," poznamenal Perle.
Otázka: Uvažuje se o stahování americké armády ze Západní Evropy, z Německa a o americkém využívání vojenských základen v Rumunsku, Bulharsku, ale také v České republice. Je to odrazem současného napetí mezi některými Evropskými zeměmi a Amerikou nebo jde spíše o strategické, vojenské zájmy?
"Naše plánování, analýzy budoucí struktury vojenských základen reflektuje strategické zájmy. Neměnily bychom strukturu, kdybychom si nemysleli, že je na místě ze strategických důvodů , jenom proto, že máme neshody například s Němci. To není ta situace a vím, že si někteří lidé myslí, že hledáme změny kvůli politickým cílům," připomíná Perle a dodává: "Studená válka je pryč a jsme ve velmi rozdílné situaci než dříve. Struktura základen z období studené války nemusí být nejvhodnější."
