Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu v telefonickém rozhovoru s Alexandrem Lukašenkem vyzval tohoto běloruského vůdce, aby žádal stažení ruských jednotek z běloruského území. Informoval o tom Elysejský palác. Macron také po jednání bezpečnostní rady státu řekl, že Francie dodá Ukrajině více vojenského vybavení a zbraní. Konkrétněji to však neupřesnil.

Tento článek je více než rok starý.

Paříž 23:12 26. února 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Prezident republiky žádal po běloruském vůdci, aby požadoval co nejrychlejší stažení ruských jednotek, které vedou jednostrannou a nespravedlivou válku, a zdůraznil nutnost spolupracovat s mezinárodním společenstvím na humanitárních operacích na pomoc Ukrajincům,“ uvedl Elysejský palác v prohlášení. Macron podle něj Lukašenkovi sdělil, aby „odmítl být ruským vazalem a faktickým spolupachatelem válečného tažení na Ukrajinu“.

Rusko v únoru do Běloruska přemístilo asi 30 tisíc vojáků, podle Moskvy šlo o plánované vojenské cvičení. I po jeho skončení však jednotky v Bělorusku zůstaly a podílejí se na nynější invazi na Ukrajinu.

Agentura Reuters v sobotu informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. Kromě toho podle Macrona francouzské úřady hodlají důrazněji bojovat s ruskou propagandou.

Referendum v Bělorusku

Bělorusko v neděli ve stínu bojů na Ukrajině i dusivého politického klimatu na domácí scéně organizuje referendum o ústavních změnách, pomocí nichž si podle analytiků běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko hodlá zajistit setrvání v prezidentském úřadu na dalších 13 let. Běloruská opozice prohlásila hlasování za nezákonné.

Podle nové ústavy bude moci jedna a táž osoba zastávat úřad prezidenta maximálně po dobu dvou funkčních období. Lukašenka, běloruského politického veterána, který vládne od roku 1994, se toto pravidlo však týkat nebude. Norma totiž vstoupí v účinnost až v den nástupu do funkce nově zvoleného prezidenta. Tímto způsobem se Lukašenkovi bude jeho působení počítat od nuly, až mu v roce 2025 vyprší současný mandát.

Lukašenko vypsal referendum o ústavních změnách. Pokud se rozhodne v jeho prospěch, upevní svou moc

Číst článek

I po roce 2035 ale bude mít současný běloruský lídr možnost ovlivňovat chod státu. Navrhované změny totiž zahrnují rozšíření pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, orgánu připomínajícího parlament, v němž bude zasedat 1200 delegátů včetně prezidenta a exprezidenta.

Změny také zahrnují zrušení neutrálního bezpečnostního statusu, který je nyní zakotven v běloruské ústavě. Díky tomu budou moci být na běloruském území rozmístěny jaderné zbraně jiných států, například Ruska. Tento bod zároveň umožní stálou přítomnost ruských sil na běloruském území, upozornila agentura AFP.

Vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská už v lednu podle agentury DPA označila hlasování za nezákonné. Evropskou unii, Spojené státy, Velkou Británii a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyzvala, aby hlasování neuznaly. Upozornila, že plebiscit není možný v podmínkách politické represe a nesvobody médií. Podle opozice je nyní ve vězení přes tisíc běloruských odpůrců režimu, další se museli uchýlit do zahraničního exilu.

Výsledek referenda je ale podle běloruského politologa Arcjoma Šrajbmana téměř jistý. „Projekt bude přijat, protože Lukašenko chce, aby byl přijat,“ řekl analytik ukrajinskému serveru Liga.net.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít