Maďaři pobouřili v Bruselu kobercem s mapou z roku 1848
Umělecké instalace provázející předsednictví Evropské unie mohou v Bruselu zjevně způsobit větší pozdvižení než předsednictví samotné. Avšak zatímco Entropa Davida Černého vyvolala kromě pobouření také vlny smíchu, maďarský obří koberec se symboly dějin současné předsednické země zatím nikoho moc nepobavil. Právě naopak.
V centru koberce je mapa z roku 1848, což někteří pochopili jako nostalgii Maďarů po době, kdy ovládali mnohem větší území než dnes - včetně Slovenska, části Rumunska a Srbska.
Maďaři pobouřili v Bruselu kobercem s mapou z roku 1948. Tématu se Radiožurnál věnoval s redaktorem slovenského deníku Sme Peterem Morvayem
Maďaři však tvrdí, že rozhodně nebylo cílem někoho pohoršit.
Politici zatím na kritiku nereagovali, ale mluvčí maďarského předsednictví v Bruselu i v Budapešti konstatují, že jde o umělecké dílo znázorňující stručně víc než tisíciletou historii Maďarska.
V těchto dějinách má podle nich popřední místo březnová revoluce v roce 1848, a tak dobová mapa, samozřejmě s rakouským císařstvím a v rámci něho s Uherskem, má na koberci oprávnění.
Opoziční socialistická strana pochopila dílo stejně jako jeho bruselští kritici a žádá vládu Viktora Orbána, aby skončila s diskreditací Maďarska.
Rakouská europoslankyně Ulrike Lunaceková se pak vyjádřila, že maďarský premiér chce překonat Trianonskou smlouvu. Koberce si všimla i média na Slovensku, větší ohlas ale zatím nevyvolal.
„Na Slovensku jsou politické síly a média, které Maďarsko permanentně z něčeho podobného obviňují, takže to určitě pochopily takhle, ale zatím na to výraznější ohlasy nejsou,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu redaktor slovenského deníku Sme Peter Morvay.
'Problém není v koberci, ale ve vládě, která ho vystavila'
Sentiment po době, kdy Maďaři ovládali podstatně větší území, je podle něj mezi tamními obyvateli poměrně rozšířený a podporují ho i národovci z maďarského Fideszu, který je nyní u moci. A v tom je právě problém koberce.
„Koberec sám o sobě opravdu nevznikl s žádným špatným záměrem. Problém je ale v tom, že ho tam vystavila vláda, která neustále rétoricky vzpomíná opětovné sjednocení maďarského národa, neustále mluví o jednotě maďarského národa v Karpatské kotlině. Kdyby to nebylo ze strany vlády, která pravidelně používá tuto dvojznačnou, těžko pochopitelnou rétoriku, asi by to takovou pozornost nevyvolalo,“ připomněl Morvay.
