Maďaři si demonstracemi připomenou výročí protihabsburského povstání

U příležitosti výročí protihabsburského povstání se před sídlem maďarského parlamentu sejdou příznivci premiéra Viktora Orbána. Provládní demonstrace v Budapešti by se mělo zúčastnit na půl milionu lidí. V den státního svátku ale vyjde do ulic také opozice. Občanská sdružení slibují účast desetitisíců lidí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova maďarského parlamentu v Budapešti | Zdroj: Reuters

15. březen je výročím protihabsburské, ale především národní revoluce z roku 1848. V národním duchu se proto uskuteční i odpolední mítink před parlamentem.

S projevem vystoupí premiér Viktor Orbán. Kromě statisíců domácích fanoušků přijedou i tisíce sympatizantů z Polska - přívrženci Kaczynského strany, kteří by chtěli mít i doma svého Orbána se stejnou většinou v parlamentě.

Větší skupiny liberálně smýšlejících osobností z Francie jsou zase očekávány na protivládním shromáždění za svobodu médií. Občanské sdružení chce striktně bez přítomnosti politických stran vyjádřit své obavy o osud demokracie v Maďarsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o desáté na Rádiu Česko byla Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd, která zasadila dnešní maďarské události do historického rámce

Maďaři si dnes tedy připomínají počátek revoluce a boje za svobodu a nezávislost v letech 1848 - 49. 15.3. 1848 byla poprvé přednesena Nemzeti dal, národní píseň od Sándora Petöfiho, při vystoupení maďarského obyvatelstva v Pešti, které podpořilo 12 hlavních požadavků Maďarského národa, krom jiného např. svobodu tisku a zrušení cenzury.

Události roku 1848 v tehdejších Uhrách vedly ke vzniku nezávislého ministerstva pro Uhry a vzápětí i ke vzniku samostatné uherské vlády v čele s vlastním premiérem.

„Rok 1848 je typickým příkladem toho, jak proti sobě vystupovaly principy liberální a principy národní, což potom znamenalo porážku revoluce,“ řekla ve Světě o desáté na Rádiu Česko Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd a dodala, že tendence uherské a české revoluce roku 1848 jsou spíše antagonistické. Představy Čechů, usilujících o samostatnost, šly proti představám revolucionářů uherských.

Ekonomické podněty z dob recese bývají podhoubím pro růst nacionalistických tendencí. Podle Evy Irmanové tomu nahrává i politika izolace, jaká byla v Maďarsku i v meziválečném období a jaké mu teď hrozí ze strany Evropské unie.

Gregor Martin Papucsek, Karolína Koubová, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme