Maďaři si demonstracemi připomenou výročí protihabsburského povstání
U příležitosti výročí protihabsburského povstání se před sídlem maďarského parlamentu sejdou příznivci premiéra Viktora Orbána. Provládní demonstrace v Budapešti by se mělo zúčastnit na půl milionu lidí. V den státního svátku ale vyjde do ulic také opozice. Občanská sdružení slibují účast desetitisíců lidí.
15. březen je výročím protihabsburské, ale především národní revoluce z roku 1848. V národním duchu se proto uskuteční i odpolední mítink před parlamentem.
S projevem vystoupí premiér Viktor Orbán. Kromě statisíců domácích fanoušků přijedou i tisíce sympatizantů z Polska - přívrženci Kaczynského strany, kteří by chtěli mít i doma svého Orbána se stejnou většinou v parlamentě.
Větší skupiny liberálně smýšlejících osobností z Francie jsou zase očekávány na protivládním shromáždění za svobodu médií. Občanské sdružení chce striktně bez přítomnosti politických stran vyjádřit své obavy o osud demokracie v Maďarsku.
Hostem Světa o desáté na Rádiu Česko byla Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd, která zasadila dnešní maďarské události do historického rámce
Maďaři si dnes tedy připomínají počátek revoluce a boje za svobodu a nezávislost v letech 1848 - 49. 15.3. 1848 byla poprvé přednesena Nemzeti dal, národní píseň od Sándora Petöfiho, při vystoupení maďarského obyvatelstva v Pešti, které podpořilo 12 hlavních požadavků Maďarského národa, krom jiného např. svobodu tisku a zrušení cenzury.
Události roku 1848 v tehdejších Uhrách vedly ke vzniku nezávislého ministerstva pro Uhry a vzápětí i ke vzniku samostatné uherské vlády v čele s vlastním premiérem.
„Rok 1848 je typickým příkladem toho, jak proti sobě vystupovaly principy liberální a principy národní, což potom znamenalo porážku revoluce,“ řekla ve Světě o desáté na Rádiu Česko Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd a dodala, že tendence uherské a české revoluce roku 1848 jsou spíše antagonistické. Představy Čechů, usilujících o samostatnost, šly proti představám revolucionářů uherských.
Ekonomické podněty z dob recese bývají podhoubím pro růst nacionalistických tendencí. Podle Evy Irmanové tomu nahrává i politika izolace, jaká byla v Maďarsku i v meziválečném období a jaké mu teď hrozí ze strany Evropské unie.