Maďaři zpevňují ochranné hráze u Kolontáru

Maďarský parlament schválil novelu, která zabezpečí kontrolu státu nad soukromou společností Maďarské hlinikárny. Tu označují úřady za viníka ekologické katastrofy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Následky ekologické katastrofy v obci Kolontár (Maďarsko).

Následky ekologické katastrofy v obci Kolontár (Maďarsko). | Foto: Tomáš Adamec

Předseda Evropské komise Barroso bude dnes v Maďarsku a i když nenavštíví místo katastrofy, bude s premiérem Orbánem jednat o případné celoevropské pomoci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spolupracovník Českého rozhlasu Gregor Martin Papuczek a Miroslavem Šuta, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika ve Světě o osmé

Tři experti Unie už pracují v terénu a intenzívně pokračují i práce na ochranných hrázích kolem nádrže s červeným bahnem, která se protrhla. Dnes je ještě musí zpevnit.

Obyvatelé evakuované obce Kolontár se budou moci vrátit do domovů, které zůstaly nepoškozené, pravděpodobně v pátek.

Spolupracovník Českého rozhlasu Gregor Martin Papuczek ve Světě o osmé připomněl, že v parlamentu zazněly čtyři body premiéra Orbána. Odškodnit poškozené ještě před zimou, zabezpečit další fungování hliníkárny, zabránit dalším škodám a také pojmenovat viníka.

Česko prověřuje

Po událostech v Maďarsku se i jiné evropské země začínají ptát, zda ekologickou katastrofou hrozí i jejich průmyslové objekty. Čeští hasiči v nejbližších dnech preventivně prověří chemické provozy, elektrárny a další podniky s odkališti.

Miroslavem Šuta, konzultantem pro ekologická a zdravotní rizika ve Světě o osmé připomněl, že v bývalém Československu se v roce 1965 u elektrýáryn protrho 40m vysoké odkaliště a zemřeli 4 lidé.

Velká odkaliště jsou u uranového dolu v Rožné v Dolní Rožínce na Žďársku.
Jiný uranový důl, ve Stráži pod Ralskem údajně ohrožuje zdroje pitné vody, protože v podzemí zůstaly čtyři miliony litrů kyselin, zejména sírové a dusičné.

„Kdyby stát teď přestal financovat odčerpávání zamořené vody, začala by se šířit do největší zásobárny pitné vody v Česku,“ připomněl Šuta a odhadl pokračování záchranné akce ještě na 40 let.

Milan Kopp, Gregor Martin Papucsek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme