Účast v referendu mírně přesahovala 37 procent a odpovědi na obě otázky byly většinou kladné, avšak počet těchto odpovědí nedosáhl ani v jednom případě potřebnou dvoumiliónovou hranici. Voliči tak vrátili kompetence parlamentu, který tedy nemá povinnost přijmout zákon o dvojím občanství krajanů.

Vládní tábor socialistů a liberálů si ani dvojí občanství pro zahraniční Maďary ani zákaz privatizace nemocnic nepřeje. Premiér Ferenc Gyurcsány označil výsledek za velký úspěch. Tvrdí totiž, že pokud by bylo hlasování úspěšné, přišlo by ze sousedních zemí příliš mnoho Maďarů. Voličům poděkoval za to, že "odmítli vášně, neproduktivní vracení se do minulosti a národní a sociální populismus."

Iniciátor referenda o dvojím občanství, Světový svaz Maďarů, naopak obvinil vládu z klamání voličů. Různé krajanské organizace volají po odstoupení čelných představitelů svazu, musejí prý z nezdaru vyvodit důsledky. Zároveň chtějí usilovat o to, aby byla otázka dvojího občanství v dohledné době znovu nastolena na program jednání a dovedena k úspěchu.

Kolem dvou až tří tisíc lidí, kteří hlasovali pro udělování občanství krajanům v zahraničí, se v neděli večer v Budapešti shromáždili před budovou maďarského parlamentu. V rukou drželi zapálené svíčky a když byla oznámena neplatnost referenda, mnozí z nich se rozplakali.

Po podpisu Trianonské dohody v roce 1920, na jejímž základě Maďarsko při dělení Rakouska-Uherska na nástupnické státy ztratilo dvě třetiny svého území a polovinu obyvatelstva, žije nyní v sousedních zemích kolem 2,5 milionu etnických Maďarů. Nejvíce jich je v Rumunsku, až 1,5 milionu, a kolem 600.000 také na Slovensku. Další žijí v Srbsku, Chorvatsku, na Ukrajině, ve Slovinsku a Rakousku.

Gregor Martin Papucsek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít