Maďarského exministra Biszkua budou soudit za střelbu do lidí v roce 1956
Čím je pro Čechy a Slováky rok 1968, tím je pro Maďary letopočet - 1956. Jejich tehdejší snaha o demokratizaci společnosti a omezení vlivu Sovětského svazu - skončila masakrem civilistů. Počet obětí se dodnes jen odhaduje.
O život přišly tisíce lidí, spekuluje se ale o řádově vyšších číslech. A maďarské úřady zadržely právě dnes muže, který je prý za mnoho těchto úmrtí zodpovědný. Bývalého komunistického politika, dlouholetého ministra vnitra Bélu Biszkua.
Spolupracovník Čr Gregor Martin Papucsek informoval v Ozvěnách dne, že bývalý komunistický předák Béla Biszku je podezřelý ze spáchání válečných zločinů při krvavém potlačení protisovětského povstání v roce 1956
Čelí obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Prokurátor tak klasifikoval střílení do davu v Budapešti a městě Salgotarjan v prosinci 1956, tedy už po potlačení revoluce tanky tehdejší Sovětské armády.
Biszku byl jedním z politiků, kteří dali k masakru příkaz. Byl představitelem nové, Rusy instalované Maďarské socialistické strany. Při těchto střelbách zemřelo 51 lidí a za vraždy by mohl být teoreticky odsouzen k doživotnímu trestu.
Je však třeba vzít v úvahu i jeho vysoký věk, má více než 90 let a z tehdejších vůdců žije už jen jako jediný.
Biszku byl v letech 1957-1961 ministrem vnitra a je prvním z členů Moskvou podporovaného maďarského vedení té doby, který má být v této souvislosti s krvavými událostmi stíhán. Ve čtvrtek mu bude 91 let.
Maďarská společnost je v této otázce, stejně jako u nedávných příkazů nacistických zločinců, rozdělená. Někteří jsou pro potrestání, podle jiných by tito lidé souzeni být neměli právě s ohledem na jejich velmi vysoký věk.
Současná vláda tvrdí, že v maďarské společnosti je poněkud větší shovívavost ke komunistické totalitě než k nacistické. A nepovažuje to za správné. A právě tento případ by měl být precedentem, že totality se mají posuzovat stejným měřítkem.