Konec levného ,maďarského‘ benzinu? Riskantní krok, Orbán k tomu nepřistoupí, míní odborníci

  • Kabinet Viktora Orbána nechal v listopadu zastropovat ceny pohonných hmot. Učinil tak v reakci na dopady koronaviru, částečně ale také kvůli jarním volbám. Rozhodnutí nechal v platnosti i po ruské invazi na Ukrajinu.
  • V důsledku dlouhodobě nízkých cen se ale země vystavuje „extrémnímu nebezpečí“. Uvedl to ředitel největší maďarské sítě čerpacích stanic MOL.
  • Jak pro server iROZHLAS.cz upozornili odborníci, jinak úzká koordinace vládních kroků a petrolejářské firmy získává trhliny. Na vládním postoji to ale zřejmě nic nezmění.

Analýza Budapešť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čerpací stanice

Čerpací stanice | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Šéf největší maďarské sítě čerpacích stanic MOL Zsolt Hernádi v pondělí varoval, že vládou diktované ceny pohonných hmot povedou k jejich nedostatku, pokud nedojde brzy ke zrušení cenového stropu. Mluvil o tom v rozhovoru pro ATV. Maďarsko podle něj čelí „extrémnímu nebezpečí“. Zvedá to podle něj otázku, jak dlouho je tento stav udržitelný.

Ještě v březnu přitom vláda i zástupci MOL tvrdili, že žádná krize pohonných hmot nehrozí. Jak připomněl server Hungary Today, očekával se nicméně nárůst poptávky. V dubnu generální ředitel Hernádi dodal: „Dodávky surovin pro Maďarsko jsou nepřetržitě zajištěny, dokud ale bude platit cenový strop, bude docházet k napětí v zásobování.“

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze. Zahrnuje zákaz vývozu zdrojů i zrušení cenového stropu energií

Číst článek

Maďarská vláda zavedla cenový strop loni v listopadu, maximální maloobchodní cenu benzinu s oktanovým číslem 95 i nafty stanovila na 480 forintů za litr (zhruba 29 Kč). Na dlouhodobou udržitelnost této ceny reagoval Hernádi slovy: „Začínáme si trochu zahrávat.“

Tato reakce se podle ředitelky výzkumu v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) a expertky na maďarskou politiku Pavlíny Janebové dala očekávat. „Hodnota absolutně neodpovídá žádným tržním cenám. Je tedy jasné, že se to firmě nelíbí,“ popsala pro server iROZHLAS.cz.

Orbánova taktika

Není to podle ní překvapivé ani z pohledu politického diskurzu strany Fidesz, která je ve vládě v čele s Viktorem Orbánem. Bylo to součástí jejich postcovidové strategie, kdy se snažili „bránit peněženky domácností“. A tento narativ přetrval i po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Vláda dala za cíl ubránit Maďary co nejvíce negativních důsledků. Mezi to například patří i zvýšené ceny za energie nebo právě paliv,“ vysvětlila.

Stav energetické nouze

Ve středu Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze. Kvůli tomu bude platit zákaz vývozu energetických zdrojů. Vláda také zrušila cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou. Plánuje proto zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Sada opatření vstoupí v platnost od srpna a má za cíl zemi připravit na nadcházející zimu. Uvádí agentura Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyáse.

MOL uvádí, že nízká cena vede ke zvýšení poptávky. S tím nicméně příliš nesouhlasí přední maďarský novinář soustředící se na ekonomická témata Gergely Brückner.

„V důsledku nízkých cen – které jsou reálně dvakrát vyšší než maďarská oficiální cena – se nezvyšuje poptávka, že by se třeba nakupovala paliva do zásoby. Lidé nepociťují potřebu více nakupovat, když ví, že tento stav bude dále pokračovat. Navíc se potýkají s energetickou krizí, na kterou potřebují šetřit. Ale výrazně se neomezují v rámci cestování autem, když ví, že je to levné,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz.

Cenu ropy neovlivní žádná vláda, říká Stanjura. Přes snížení daně z pohonných hmot jsou paliva dražší

Číst článek

Analytička Janebová však připomíná další faktory, které pro petrolejářskou firmu mohou hrát roli. Odkazuje zejména na problémy, které měla společnost na svých rafineriích a zásobování čerpacích stanic.

Otázka angažovanosti MOL má podle Brücknera jednoduchou odpověď. Jedná se totiž o jedinou firmu, která do Maďarska dodává benzin. Většina problémů s tím spojenými tedy padá na bedra téměř výhradně společnosti MOL.

Firma má nicméně velmi speciální postavení. Její vedení je úzce napojené na vládu. „Nejsem si jistý, jestli můžeme vyloženě mluvit o přátelství, ale minimálně jako blízké spojenectví se dá označit vztah mezi ředitelem Hernádim a Orbánem. Snaží se koordinovat své kroky,“ vykreslil situaci Brückner.

Cestování a cizinci

Daily News Hungary odkazuje na data, že během léta tradičně vzroste spotřeba pohonných hmot o 30 až 40 procent. Důvodem je turismus a zahájení zemědělských prací.

Reportér Telex.hu mluvil o tzv. optimalizaci tankování. „V letních měsících spousta Maďarů jezdí ráda do Chorvatska k moři. Nyní je jejich strategie jasná: načerpají si plnou nádrž na poslední stanici v zemi, při cestě po Chorvatsku doplňují jen nezbytně nutné množství a naplní ji zase zpátky doma,“ přiblížil Brückner pro iROZHLAS.cz.

Evropská komise chce po Maďarsku vysvětlení kvůli dvojí ceně paliv. Cizinci platí víc než domácí řidiči

Číst článek

Až do konce května směli v Maďarsku za úřední cenu kupovat pohonné hmoty i cizinci, nyní pro ně ale platí tržní hodnota. Šéf kanceláře premiéra Gergely Gulyás tehdy rozhodnutí obhajoval, že lidé zneužívají ceny a tankovací turismus je rozsáhlý.

„Třeba nákladní auta tankovala při tranzitech až v Maďarsku, čemuž bylo záhy zamezeno. Nyní toto omezení platí i pro osobní auta, která nemají maďarskou poznávací značku. Což dává smysl s ideologií Fideszu. Zároveň je to ale nešťastné rozhodnutí třeba v pohraničním kontextu. Když má například někdo na hranicích mezi Slovenskem a Maďarskem auto se slovenskou poznávací značkou a bydlí na maďarské straně, má maďarské občanství, pak to smysl úplně nedává,“ zdůraznila Janebová.

Místní asociace nezávislých čerpacích stanic nicméně považovala zavedení dvojí ceny do praxe za problematické. Podle agentury APA může rozdílná cena pro občany různých zemí porušovat předpisy Evropské unie. Což se následně ukázalo jako správný předpoklad.

Na začátku června vyzvala Evropská komise ministra průmyslu Lászla Palkovicse, aby podal vysvětlení. Navíc připojila i dovětek, který maďarskou stranu vyzývá ke stopnutí praxe dvojích cen za pohonné hmoty. Unijní instituce může proti Budapešti zahájit i právní kroky. Případný spor ale může trvat i několik let, psali jsme zde.

Inflace

Mluvčí vlády uvedl, že bez stanoveného stropu by byly ceny pohonných hmot téměř dvojnásobné. Dodal, že vláda situaci na trhu s pohonnými hmotami průběžně analyzuje. „Vláda průběžně analyzuje stav dodávek pohonných hmot, na základě čeho rozhoduje o výši jejich cen,“ cituje Svobodná Evropa. Prozatím je rozhodnuto, že cenový strop bude platit do října, upozornila agentura Reuters.

Premiér Viktor Orbán se pomocí cenového stropu snaží zmírnit negativní dopady vysoké inflace na spotřebitele. „Vláda tvrdí, že kdyby zastropování zrušila, bylo by to pro Maďary neúnosné i s ohledem na rekordní inflaci,“ řekla pro iROZHLAS.cz Janebová.

Dvoutýdenní zkušenost

Zastropování cen pohonných hmot zavedlo na dva týdny také třeba Chorvatsko. Cena nicméně nebyla tak razantně ponížená jako v maďarském případě. Od 20. června do 4. července Chorvati nakupovali litr nafty za 13,08 kuny (v přepočtu 43,03 koruny), benzin pak 13,50 kuny (v přepočtu 44,41 koruny).

Maďarský statistický úřad minulý týden oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v červnu zrychlil na 11,7 procenta z květnových 10,7 procenta. Inflace se tak v zemi nachází na nejvyšší úrovni za téměř čtvrt století.

Odbornice z AMO upozornila na složitou situaci ve všech evropských státech. Nicméně maďarská cesta je podle ní navíc lemovaná silnou politickou motivací. „Je jasné, že by bylo velmi nepopulární zastropování zrušit, proto nelze očekávat, že by k tomuto kroku Orbán přistoupil,“ sdělila Janebová.

S argumentem boje proti inflaci se snažili zastropovat cenu pohonných hmot také někteří čeští politici. Právě kvůli rekordní inflaci, která se v tuzemsku během června meziročně vyšplhala na 17, 2 procent. Postup vlády Petra Fialy (ODS) kritizuje hlavně opoziční hnutí ANO nebo SPD.

„Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu v Česku zhruba 37,40 koruny a nafty 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze ale cena benzinu vyskočila na skoro 47,30 koruny a nafty na téměř 49,60 koruny. Od té doby ceny kolísají. Natural 95 se nyní průměrně prodává za 47,43 koruny, nafta za 46,63 Kč za litr. Vláda v reakci na růst cen zavedla kontroly marží u prodejců paliv a kromě snížení spotřební daně plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání takzvané biosložky do paliv od července. Před dočasným snížením spotřební daně se z litru benzinu se odváděla daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny.“

ČTK

Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,6 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 17,2 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu.

👉🏼czso.cz/csu/czso/cri/i…

#ČSÚ #rychlainformace #inflace

09:09 – 13. 07. 2022

9 15

Janebová v tomto ohledu poukazuje na rozdílné pozice Česka a Maďarska. „Zatímco maďarská vláda už v minulosti několikrát ukázala, že se nebojí regulace ve prospěch toho, aby se podmínky pro občany co nejvíc zlepšily. Myslím si, že to s klidem můžeme nazvat populistickými kroky,“ komentovala.

Specifičnost vyzdvihl také Brückner. Podle něj je současné zastropování cen v Maďarsku možné pouze z toho důvodu, že si to může několikrát zmiňovaná firma MOL dovolit. „Ale všechno je nyní v ohrožení. Kvůli vysokým cenám a stále nekončící válkou Ruska na Ukrajině,“ vysvětlil. „Rozhodně nejsem fanouškem tohoto postupu a určitě bych to nedoporučoval žádné jiné zemi,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme