Co unie vyčítá orbánovskému Maďarsku? Okleštění justice, bití migrantů, nesvobodná média i korupci

Spuštění článku 7 proti Maďarsku je pomsta za nepřijímání migrantů, tvrdí premiér Viktor Orbán. Vláda se výsledek hlasování, které spuštění preventivního mechanismu kvůli porušení hodnot zahájilo, chystá soudně napadnout. Tvrzení Orbána o „trestu za migranty“ je v rozporu s tím, co europoslanci Budapešti skutečně vyčítají. Server iROZHLAS.cz připravil přehled nejdůležitějších výtek proti Orbánově Maďarsku.

Otázky a odpovědi Brusel/Budapešť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarský premiér Viktor Orbán. | Foto: Hannibal Hanschke | Zdroj: Reuters

Co je článek 7?

Článek 7 je součástí Smlouvy o Evropské unii a popisuje mechanismus opatření, která následují, pokud existuje v členské zemi riziko závažného porušení hodnot EU, případně už k němu došlo. Rozhodující slovo mají na konci procedury vždy členské státy.

Po Varšavě i Budapešť. Europoslanci doporučili zahájit řízení s Maďarskem kvůli ohrožení hodnot

Číst článek

Ustanovení má dvě hlavní části: ustanovení týkající se preventivních opatření, které případně vyústí až v zavedení sankcí - tedy druhou část. Řízení může teoreticky skončit odebráním hlasovacích práv.

Stejná procedura už běží proti Polsku kvůli stavu právního státu v zemi a Maďarsko je tedy historicky druhou zemí, proti které se řízení vede. V případě obou zemí se stále jedná o takzvanou preventivní část.

Co parlamentu vadí?

Součástí schváleného usnesení parlamentu byla zpráva nizozemské europoslankyně Judith Sargentiniové.

V té se uvádí, že v Maďarsku existuje vážné systémové ohrožení hodnot Evropské unie. A ty nejsou tak abstraktními pojmy, jak se na první pohled může zdát.

Hodnoty EU jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy. Nejde o nic míň než o svobodu a demokracii, vládu práva, respektování menšin a také dodržování lidských práv.

„Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

článek 2 Smlouvy o EU

Ústavní a volební systém

Sargentiniová ve své zprávě uvádí případy, ve kterých se má Maďarsko pohybovat za hranou společných hodnot. Upozornila mimo jiné na ústavní reformu, která omezila pravomoci maďarského ústavního soudu. Tím měl být v zemi narušen systém brzd a protivah.

'Oligarchové využívají unii jako pokladnu.' Europoslanci jsou znepokojeni čerpáním dotací v Maďarsku

Číst článek

Zmiňuje i celou sérii vnitrostátních konzultací, ve kterých se Orbánova vláda ptala Maďarů na jejich postoje. Jde třeba o hlasování s názvem „Migrace a terorismus“ z května 2015, „Zastavme Brusel“ z dubna 2017 nebo konzultaci zamířenou proti takzvanému Sorosovu plánu.

Podle zprávy schválené parlamentem byly dotazy maďarské vlády záměrně nesprávné a zavádějící, spojovaly terorismus s migrací a vyvolávaly nenávist vůči migrantům, Georgi Sorosovi i Evropské unii.

Soudy a korupce

Zpráva obsahuje i výtky k nedostatečné nezávislosti soudnictví a dalších institucí, věnuje se ale i korupci a střetu zájmů. Mimo jiné i kauze 35 veřejných zakázek na pouliční osvětlení, ve které figuruje Orbánův zeť. Evropský úřad proti podvodům (OLAF) loni psal o závažných nesrovnalostech a střetu zájmů.

Ve stopách Polska

  • Vztahy Bruselu a Varšavy se začaly komplikovat hned na začátku vlády strany Právo a spravedlnost, která na podzim 2015 vyhrála volby. Nová vláda změnila složení ústavního soudu a odmítla ve Sbírce zákonů publikovat nálezy ústavního soudu, které rušily některé vládní kroky.
  • Evropská komise v reakci na dění kolem ústavní soudu začala přezkoumávat stav právního státu v Polsku. Olej do ohně přilily vládní reformy justice – o obecných soudech, nejvyšším soudu a Národní soudcovské radě, které i přes obtíže vláda prosadila v průběhu roku 2017.
  • Komise loni na konci prosince vyjádřila obavy o vládu práva v zemi a iniciovala spuštění článku 7.1 unijní smlouvy. V březnu postup komise podpořili europoslanci.
  • Evropská komise od té doby už dvakrát informovala zástupce členských států o nejnovějším vývoji situace, svůj pohled na věc v evropských insitucích nabízí také Varšava.
  • Paralelně se pak komise chystá Polsko zažalovat u Soudního dvora EU kvůli zákonu o nejvyšším soudu, který poslal do penze soudce, kteří dovršili věk 65 let i přes to, že jim neskončilo ústavou vymezené funkční období.

Svoboda médií

Jedním z důvodů spuštění článku 7 je podle zprávy také stav médií v zemi. Podle analýzy Organiazce bezpečnosti a spolupráci v Evropě (OBSE) maďarské veřejnoprávní vysílání před dubnovými parlamentními volbami „sice splnilo svou povinnost poskytnout bezplatný vysílací čas jednotlivým kandidátům, ale jeho zpravodajství a redakční příspěvky jasně favorizovaly vládnoucí koalici, což je v rozporu s mezinárodními standardy.“

Důležitá je také zpráva OSN z letošního dubna, která mluví o tom, že v Maďarsku po sérii změn už neexistuje prostředí pro „zcela necenzurovaný a neomezený tisk“. Uvádí se také příklad neudělení akreditace do maďarského parlamentu pro nezávislé novináře nebo dubnové mediální zveřejnění seznamu stovek lidí, kteří měli „údajně usilovat o svržení vlády“.

Práva migrantů a nenávist proti menšinám

Zpráva také uvádí případy porušování náboženského vyznání a sdružování, kde Maďarsku vytýká přijetí tzv. zákona Stop Soros, který omezuje příjmy a fungování nevládních neziskových organizací kvůli „nelegální pomoci migrantům“.

Nové předpisy staví mimo zákon veškerou pomoc poskytovanou vnitrostátními, mezinárodními a nevládními organizacemi lidem, kteří chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku. Sankce, které organizacím hrozí, pak mají podobu od dočasného zadržení až po odnětí svobody až na jeden rok a vyhoštění ze země.

První efekty Stop Soros. Pomáhali lidem na hranicích, rozdávali spacáky a jídlo, teď končí

Číst článek

V otázce práv migrantů zpráva unie také kritizuje politiku a postupy, které podporují nesnášenlivost a strach a podněcují xenofobii vůči uprchlíkům.

Cituje také zprávu OSN z letošního dubna, která informuje o „kolektivním a násilném vyhošťování, včetně obvinění z krutého bití, útoků policejních psů a střelby gumovými projektily, což mělo za následek vážná zranění a minimálně v jednom případě smrt jednoho žadatele o azyl.“

Co bude dál?

Z parlamentu poputují zpráva a návrh všem členským státům unie. O tom, zda v Maďarsku skutečně hrozí závažné ohrožení evropských hodnot, pak rozhoduje 4/5 většinou Evropská rada – tedy předsedové vlád všech členských států EU.

Členské státy se pak mohou delší dobu nechat informovat od Evropské komise o situaci v zemi, stejně jako v případě Polska pak vyslechnou stanovisko Maďarska, které může navrhnout některé ústupky a mínění rady také ovlivnit. Datum hlasování není pevně dané, věc se tak může protahovat i delší dobu.

„Maďarsko a Polsko jsou první případy použití článku. Jde o extrémně politicky komplikovanou věc a zatím nelze s jistotou říct, jak se členské státy při hlasování v Evropské radě zachovají,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Jak hlasovali čeští poslanci?

Česko má v Evropském parlamentu 21 zástupců. Pro usnesení jich hlasovalo devět: Dita Charanzová, Martina Dlabajová (obě ANO), Petr Ježek, Pavel Telička (nestraníci zvoleni za ANO), Stanislav Polčák (STAN), Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina (všichni TOP 09) a Miroslav Poche (ČSSD), který je nominován na funkci ministra zahraničí. Proti byli všichni tři zástupci KDU-ČSL, všichni tři europoslanci KSČM, dvojice zástupců ODS, Jan Keller (ČSSD) a Jiří Payne (Svobodní). Zdržel se Pavel Poc, hlasování se nezúčastnila Olga Sehnalová (oba ČSSD).

Podle maďarsko-polského politologa Dominika Héjje, který situaci v Maďarsku dlouhodobě sleduje, na rychlejším postupu proti Maďarsku záleží Německu. S tím, aby proces pokračoval už v říjnu, podle Héjje nemá problém ani Rakousko, které unii v současnosti předsedá.

Jaký je postoj Česka?

Český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO po hlasování v parlamentu minulý týden prohlásil, že Budapešť má jeho podporu. „Máme svobodu a demokracii, projekt, který nám přinesl mír,“ uvedl. Unie by se podle něj ale měla vrátit ke své podstatě.

„My ty hodnoty máme, a jestli někdo říká něco o Polsku a Maďarsku a říká, že já jsem ohrožení demokracie, potom se tomu musím smát,“ prohlásil Babiš, který Česko v Evropské radě reprezentuje.

Podobný krok očekávají maďarská média také od Bratislavy a Londýna. A Budapešť se může spolehnout i na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.

Maďarský premiér Viktor Orbán ukazuje svému polskému protějšku Mateuszi Morawieckému historickou mapu Uher. | Zdroj: Facebook Viktora Orbána

Vedle Babiše krok Evropského parlamentu kritizoval také prezident Miloš Zeman. „Toto je nedostatek solidarity, v daném případě solidarity s Maďarskem,“ uvedla česká hlava státu.

Jiný názor má vicepremiér a ministr zahraničí Jan Hamáček z ČSSD. „Mě některé kroky vlády Viktora Orbána znepokojují, například jeho kroky ve vztahu k soudům, ve vztahu k nezávislým médiím,“ řekl.

Jak Maďarsko reagovalo?

Hned po hlasování to vypadalo, že výsledek 448 hlasů pro usnesení Maďary do jisté míry zaskočil. Navzdory tomu, že premiér Orbán s aktivací článku 7 ve svém projevu před europoslanci počítal.

Není to trest, hájila před hlasováním poslankyně ANO Charanzová sankční řízení s Maďarskem

Číst článek

„Provládní televize M1 hned po čtvrtečním hlasování v Evropském parlamentu vysílala několikaminutový blok reklam a o tom, co se ve Štrasburku ve čtvrtek stalo, se diváci dozvěděli až po 50 minutách,“ píše v polském deníku Gazeta Prawna polsko-maďarský politolog Dominik Héjj, který dlouhodobě maďarskou politiku sleduje.

Scénář 1: pomsta za uprchlíky a volební boj

Orbán reagoval na dvou frontách. Vnitropoliticky mluví o pomstě unie za odmítání přijímání migrantů. „Označil to za nelegitimní boj proti Maďarsku a hodnotám, které jsou Maďarům vlastní, zatímco Brusel chce šířit univerzální evropské hodnoty na členské státy. Stejnou rétoriku sdílí i většina maďarských médií, která jsou většinově pod vlivem vládnoucí strany FIDESZ,“ říká analytička Janebová.

To, že rezoluci podpořila i většina poslanců Evropské lidové strany (EPP), které je FIDESZ součástí, vysvětluje Budapešť vstřícnými kroky EPP k socialistům a liberálům s cílem uzavřít s nimi koalici po evropských volbách v květnu 2019.

Podle politologa Héjje měl parlament rozlišit kritickou zprávu poslankyně Sargentiniové a samotné spuštění článku 7. „Rozdělení hlasování nad zprávou a usnesením by umožnilo pokračování dialogu. Spojení obou část znamená demonstraci síly. Nepočkalo se na ukončení všech procesů u Soudního dvora EU ani na vyšetření podvodů úřadem OLAF,“ píše Héjj.

Scénář 2: zpochybnění hlasování u soudu

S druhou linií maďarské obrany přišel hned po hlasování ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó, když prohlásil, že sčítání hlasů bylo podvodné a v rozporu s unijními pravidly.

V pondělí pak maďarská vláda rozhodla, že se obrátí na Evropský soudní dvůr. Podle kabinetu usnesení prošlo, protože nebylo započítáno 48 poslanců, kteří se zdrželi.

Návrh týkající se Maďarska podpořilo minulou středu 448 europoslanců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo. Jednací řád parlamentu přitom stanoví, že při hlasováních o postupu podle článku sedm Smlouvy o Evropské unii je k přijetí návrhu potřebná dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která je zároveň většinou všech poslanců EP.

Podle tiskové zprávy Evropského parlamentu se přitom do odevzdaných hlasů nezapočítávají hlasy abstenujících.

Podle Héjje se postup proti Maďarsku stane nad Balatonem hlavním tématem jarních voleb do Evropského parlamentu. A podle politika není pochyb o tom, že Orbán se bude snažit prezentovat jako celoevropská opozice Bruselu a zastřešující tvář euroskeptických hnutí. Jakou pozici mu to vynese po volbách, je nejasné, v Maďarsku ale pravděpodobně jasně zvítězí Fidesz.

SPOR Maďarska s EU

  • Maďarsko je známé svou přísnou imigrační politikou. V době masové migrační vlny do Evropy balkánskou cestou postavilo na svých hranicích v roce 2015 plot a u hranic zřídilo tranzitní zóny a záchytná centra. Maďarský premiér Viktor Orbán se zasazuje o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako Česká republika či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka. Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015.
  • Letos v červnu maďarský parlament schválil balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Nová právní úprava je označovaná jako Stop Soros. Umožní například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl. Parlament, v němž má ústavní většinu koalice premiéra Viktora Orbána, schválil také ústavní dodatek, který zakazuje "nucené usídlení příslušníků cizích populací" v Maďarsku a zdůrazňuje platnost principu, podle kterého se musí migranti zaregistrovat v první bezpečné zemi, do které přijdou.
  • Kritizované zákony jsou namířeny zejména proti organizacím, které podporuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Ten se stal hlavním terčem Orbánových výpadů v jarní předvolební kampani. Premiér jej viní z aktivní podpory masové imigrace do Evropy a z vměšování do maďarské politiky. Nové zákony mimo jiné uvalují zvláštní 25procentní daň na organizace, které podporují migraci.
  • EK v červenci poslala kvůli těmto zákonům Maďarsko před Evropský soud. Evropské exekutivě například vadí, že maďarská pravidla umožňují časově neomezenou detenci místo doby omezené na čtyři týdny. Země podle komise také znemožňuje efektivní podávání žádostí o azyl tím, že migranti jsou eskortováni zpět za hranice i v případě, že chtějí o ochranu požádat.
  • Evropská komise se také na konci loňského roku rozhodla pohnat Maďarsko před Soudní dvůr EU kvůli kontroverzním zákonům o vysokých školách a o nevládních organizacích. Podle EK nepřiměřeně omezují provoz univerzit z unijních i neunijních zemí, a proto musí být opět uvedeny do souladu s právními předpisy EU. Zákon v nynější podobě je podle komise mimo jiné v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání. Podle pozorovatelů se jednalo také o součást kampaně proti Georgi Sorosovi, zakladateli Středoevropské univerzity (CEU).
  • I zákonem o nevládních organizacích podle EK Maďarsko porušuje řadu povinností, norem a práv, včetně práva na svobodu sdružování a práva na ochranu soukromého života a osobních údajů. Podle Orbánových kritiků byla motivace pro přijetí tohoto zákona obdobná jako u vysokoškolského zákona. Je namířená také proti nevládním organizacím, jejichž činnost finančně podporuje Soros.
  • Maďarský premiér budí kritiku i některými svými výroky. Loni se například vyjádřil pochvalně o Miklósovi Hortym, který stál v čele země za druhé světové války, zavedl protižidovská nařízení a kolaboroval s nacisty. Orbánovi se vyčítá také používání antisemitských příměrů v debatě kolem Sorose. Jedním z nich je Orbánovo tvrzení, že nepřátelé Maďarska "nevěří v práci, ale v peněžní spekulace, nemají vlast, ale mají pocit, že jejich je celý svět". Židé tyto výroky odsoudili, ale při nedávné návštěvě Orbána v Izraeli premiér židovského státu Benjamin Netanjahu ocenil Orbána za boj proti antisemitismu a poděkoval mu za proizraelský postoj.
  • Během Orbánovy vlády se také značně změnila situace v maďarských médiích. Řada publikací, stejně jako rozhlasových a televizních stanic, se dostala pod kontrolu lidí z okruhu premiéra Viktora Orbána a vládnoucí strany Fidesz. Největší pozornost vzbudil konec největšího levicového deníku Népszabadság v roce 2016. Novináři listu označili náhlý konec vydávání tištěné i internetové verze deníku za "puč", řízený z pozadí vládou Viktora Orbána. Uvedli, že list přinášel zprávy o podezřeních na korupci mezi vysokými činiteli vlády a centrální banky.
  • Před lety se Maďarsko dostalo do sporu s EU také kvůli kvůli dodatkům v maďarské ústavě. Mezi sporné ústavní články patřily například pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který mohl kontrolovat a přesouvat případy, a klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Maďarsko nakonec od některých dodatků ustoupilo.

zdroj: ČTK

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme