• Ukrajina dostane 18 miliard eur, dohodly se členské státy Evropské unie. Na oplátku se uvolnila cesta pro vyplacení maďarského národního plánu obnovy i části peněz z kohezních fondů, ty však byly poníženy o 55 procent.
• „Snížení je přitakáním maďarské vládě. Významné je, že byl poprvé úspěšně použit mechanismus podmíněnosti podle zásad právního státu,“ soudí maďarská politoložka Zsuzsanna Véghová.
• Návrhy nyní musí posvětit členské státy, ještě pod taktovkou českého předsednictví. Ministerstvo financí pro iROZHLAS.cz uvedlo, že kvůli tomu neplánuje mimořádné zasedání. Ministři vše vyřídí písemně.

Brusel 11:11 14. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Velvyslanci EU na pondělním jednání uzavřeli čtyři balíčky dohody. I přes maďarské veto na zasedání ministrů financí minulý týden odhlasovali finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur pro následující rok a přistoupili na patnáctiprocentní daň pro velké nadnárodní firmy.

Také schválili maďarský národní plán obnovy a snížení objemu zmrazených peněz pro Maďarsko z kohezních fondů EU. Z původního návrhu Evropské komise, která z nich chtěla odebrat 65 procent, zůstaly členské státy vlídnější. Vláda Viktora Orbána přijde o 55 procent z unijních fondů, které jí náležely – tedy 6,3 miliardy eur.

Odbornice uvedla, že vyplacení části unijních financí nesnižuje význam toho, že proti Maďarsku byl vůbec poprvé použit nástroj, který má v Evropské unii chránit vládu práva.

„S přijetím maďarského plánu národní obnovy a vyplacením prostředků podmíněným splněním 27 ‚super milníků‘ bude na maďarskou vládu nadále upřena pozornost a tlak. To bylo důležité, aby bylo možné udržet jakékoli páky na vládu,“ domnívá se.

Evropská unie uzavřela s Maďarskem kompromis. Ukrajina dostane 18 miliard, Budapešť více z fondů

Číst článek

Orbánův kabinet musí přijmout 27 reforem v časových rozestupech, jejichž cílem je zavést protikorupční opatření, inovace v oblasti soudnictví nebo přijmout pravidla pro audit a podávání zpráv o fondech EU. Reformy vychází ze zářijového návrhu Komise.

Zda vyplatí unijní instituce Maďarsku fondy, nebo dojde k jejich odebrání, musel Brusel rozhodnout nejpozději do 19. prosince. Podle českého ministerstva financí, které nyní během předsednictví v Radě EU proceduru řídí, se vše stihne. Ke schválení dojde písemnou formou a tím bude proces dokončen. „Všechny návrhy by měly být formálně schváleny do středy 14. prosince. Termín 19. prosince tedy bude dodržen,“ ubezpečil za resort mluvčí Tomáš Weiss.

Ministři by k uzavření této kapitoly měli dojít ještě před zasedáním lídrů na čtvrteční Evropské radě. „Pokud někdo nevycouvá, mělo by to projít písemně. Je velký zájem na tom, aby to prošlo nyní a jednání se znovu neotevřelo,“ komentuje Véghová.

Orbánova taktika

Po několik měsíců bylo patrné maďarské snažení využít situace na Ukrajině ve svůj prospěch pro zisk evropských fondů. Projevovalo se to například při otálení schvalování sankčních balíčků, nebo právě lavírováním mezi tím, zda přistoupit na společnou půjčku.

„Jednoznačně se zdá, že se to celé ubíralo tímto směrem. Maďaři to chtěli eskalovat na nejvyšší možnou úroveň a udělat z toho skutečně politickou otázku,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odbornice Véghová.

Hodiny začaly Orbánově vládě tikat v polovině září. Jak jsme již dříve informovali, Komise tehdy vůbec poprvé vyčíslila podobu možného odstřihnutí Maďarska od evropského rozpočtu a to zejména kvůli systematickému neřešení korupce. Na sjednání nápravy dostalo tři měsíce.

Jenže plánované reformy unijní exekutivě nestačily. Rozhodnutím se zabývali ministři financí 6. prosince. Státy západní a severní Evropy se chtěly řídit doporučením Komise – neuvolňovat Maďarsku finance – část zemí střední a východní Evropy ale chtěla přihlédnout i k dalším probíhajícím reformním krokům.

Český ministr Zbyněk Stanjura (ODS) proto jménem Rady vyzval eurokomisaře k nové analýze. Ani ta ale nebyla vlídnější a držela se svého předchozího ustanovení: zablokování sedmi miliard eur.

Protibruselské naladění

Kroky Bruselu se maďarská vláda snažila systematicky zpochybňovat. Třeba negativní kampaní, o které server iROZHLAS.cz psal zde. Ukázala se jako velmi efektivní, což dokazuje průzkum Political Capital. 50 procent voličů Orbánovy strany Fidesz je přesvědčeno o tom, že Maďaři nehlasovali pro evropské sankce vůči Rusku. 

Ještě dál zachází v otázce dopadů sankcí: podle 59 procent Maďarů se dotýkají více Evropanů než Rusů. Ještě silnější názor je pak u voličů Fidesz – téměř 90procentní přesvědčení. 

Že je vztah k Evropské unii pro Maďary velmi emotivní a polarizující téma, dokládá také politoložka Véghová.

„Vláda rámovala zabavení financí z evropského rozpočtu jako politicky motivovaný krok, pomsta pro Maďarsko ze strany Komise. Viní síly levicových liberálů v Evropě za iniciování. Na druhou stranu opozice je nakloněna zavádění opatření, která by jasněji vymezila čerpání fondů EU a chápe potřebu jejich přijetí,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Maďarský demokratický deficit

Zatímco se Maďarsko snažilo prodat své protikorupční opatření, na základě kterých žádalo o vyplacení peněz z kohezních fondů EU, Orbánův zeť István Tiborcz obdržel 380 tisíc eur ještě z minulého rámce evropských fondů. Investigativu kolem grantu na zalesňování udělal server 24.hu. 

Maďarsko zaznamenává od roku 2018 propad v posuzování korupce v zemi, minulý rok byl jeho index na 43 bodech. Ve srovnání zemí V4 je jednoznačně nejhorší, Česko má 54, přičemž unijní průměr činí o deset bodů více.

„Reformy se pouze dotýkají špičky ledovce. Soustředí se čistě na témata, která se vztahují k problémům s korupcí a i v případě, že by opatření byla přijata, nedokážou pokrýt demokratický deficit vytvořený v uplynulých letech,“ upozorňuje na hlubší maďarský problém expertka Véghová. Dodala, že se váže k období dominance Orbánovy strany Fidesz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít