Po Varšavě i Budapešť. Europoslanci doporučili zahájit řízení s Maďarskem kvůli ohrožení hodnot

Evropský parlament ve středu jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti.

Aktualizujeme Štrasburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu. | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: Reuters

Aby Evropský parlament - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

‚Víte lépe, co chce Maďar?‘ Orbán odmítl výtky europoslanců kvůli porušování unijních hodnot

Číst článek

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“. V rozpravě ale Orbán čelil i výtkám z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.

Po Polsku i Maďarsko

Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států - a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu a procedura podle článku 7 byla proti zemi spuštěna.

Už v květnu 2017 Evropský parlament schválil šestou rezoluci týkající se orbánovského Maďarska, ve které vyzval Evropskou komisi, aby se zabývala problémem stavu právního státu v zemi.

Na jejím základě pak komise v červenci přijala zprávu, která uvádí, že v Maďarsku existuje vážné riziko porušování základních hodnot Evropské unie, právního státu a lidských práv.

Návrh usnesení říkal, že ačkoli maďarská vláda deklarovala otevřenost k diskusi, všechna doporučení komise nerealizovala.

SPOR Maďarska s EU

  • Maďarsko je známé svou přísnou imigrační politikou. V době masové migrační vlny do Evropy balkánskou cestou postavilo na svých hranicích v roce 2015 plot a u hranic zřídilo tranzitní zóny a záchytná centra. Maďarský premiér Viktor Orbán se zasazuje o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako Česká republika či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka. Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015.
  • Letos v červnu maďarský parlament schválil balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Nová právní úprava je označovaná jako Stop Soros. Umožní například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl. Parlament, v němž má ústavní většinu koalice premiéra Viktora Orbána, schválil také ústavní dodatek, který zakazuje "nucené usídlení příslušníků cizích populací" v Maďarsku a zdůrazňuje platnost principu, podle kterého se musí migranti zaregistrovat v první bezpečné zemi, do které přijdou.
  • Kritizované zákony jsou namířeny zejména proti organizacím, které podporuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Ten se stal hlavním terčem Orbánových výpadů v jarní předvolební kampani. Premiér jej viní z aktivní podpory masové imigrace do Evropy a z vměšování do maďarské politiky. Nové zákony mimo jiné uvalují zvláštní 25procentní daň na organizace, které podporují migraci.
  • EK v červenci poslala kvůli těmto zákonům Maďarsko před Evropský soud. Evropské exekutivě například vadí, že maďarská pravidla umožňují časově neomezenou detenci místo doby omezené na čtyři týdny. Země podle komise také znemožňuje efektivní podávání žádostí o azyl tím, že migranti jsou eskortováni zpět za hranice i v případě, že chtějí o ochranu požádat.
  • Evropská komise se také na konci loňského roku rozhodla pohnat Maďarsko před Soudní dvůr EU kvůli kontroverzním zákonům o vysokých školách a o nevládních organizacích. Podle EK nepřiměřeně omezují provoz univerzit z unijních i neunijních zemí, a proto musí být opět uvedeny do souladu s právními předpisy EU. Zákon v nynější podobě je podle komise mimo jiné v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání. Podle pozorovatelů se jednalo také o součást kampaně proti Georgi Sorosovi, zakladateli Středoevropské univerzity (CEU).
  • I zákonem o nevládních organizacích podle EK Maďarsko porušuje řadu povinností, norem a práv, včetně práva na svobodu sdružování a práva na ochranu soukromého života a osobních údajů. Podle Orbánových kritiků byla motivace pro přijetí tohoto zákona obdobná jako u vysokoškolského zákona. Je namířená také proti nevládním organizacím, jejichž činnost finančně podporuje Soros.
  • Maďarský premiér budí kritiku i některými svými výroky. Loni se například vyjádřil pochvalně o Miklósovi Hortym, který stál v čele země za druhé světové války, zavedl protižidovská nařízení a kolaboroval s nacisty. Orbánovi se vyčítá také používání antisemitských příměrů v debatě kolem Sorose. Jedním z nich je Orbánovo tvrzení, že nepřátelé Maďarska "nevěří v práci, ale v peněžní spekulace, nemají vlast, ale mají pocit, že jejich je celý svět". Židé tyto výroky odsoudili, ale při nedávné návštěvě Orbána v Izraeli premiér židovského státu Benjamin Netanjahu ocenil Orbána za boj proti antisemitismu a poděkoval mu za proizraelský postoj.
  • Během Orbánovy vlády se také značně změnila situace v maďarských médiích. Řada publikací, stejně jako rozhlasových a televizních stanic, se dostala pod kontrolu lidí z okruhu premiéra Viktora Orbána a vládnoucí strany Fidesz. Největší pozornost vzbudil konec největšího levicového deníku Népszabadság v roce 2016. Novináři listu označili náhlý konec vydávání tištěné i internetové verze deníku za "puč", řízený z pozadí vládou Viktora Orbána. Uvedli, že list přinášel zprávy o podezřeních na korupci mezi vysokými činiteli vlády a centrální banky.
  • Před lety se Maďarsko dostalo do sporu s EU také kvůli kvůli dodatkům v maďarské ústavě. Mezi sporné ústavní články patřily například pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který mohl kontrolovat a přesouvat případy, a klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Maďarsko nakonec od některých dodatků ustoupilo.

ČTK, haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme