Nové město plné voličů: Viktor Orbán si hýčká Maďary v zahraničí a spoléhá na jejich hlasy
Dostává se jim veškeré pozornosti. Maďary žijící v zemích sousedících s Maďarskem si premiér Viktor Orbán hýčká. Jsou to oddaní voliči jeho strany Fidesz a jejich hlasy mohou být v parlamentních volbách 8. dubna klíčové, píše agentura AFP.
Orbán se za nimi opakovaně vydává do terénu a krajany v dopisech vyzývá, aby se zapsali na seznamy voličů.
Nacionalisticky zaměřený vůdce, který zastává již třetí mandát, nepromarnil jedinou příležitost, aby si hlasy těchto voličů pojistil. Před čtyřmi lety se pro něj vyslovilo 95 procent z nich.
Za hranicemi Maďarska žijí asi dva miliony etnických Maďarů. Je to důsledek rozdělení země po Trianonské smlouvě z roku 1920, uzavřené po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce.
'Maďarsko je naše vlast'
Orbán varoval před nebezpečím ze Západu. Maďarsko označil za baštu proti migraci
Číst článek
Uvnitř diaspory přetrvává silný pocit etnické sounáležitosti. Svědčí o tom i atmosféra na fotbalovém stadionu v Dunajské Stredě (v maďarštině Dunaszerdahely), která se dnes nachází na slovenském břehu Dunaje.
Lidé zpívají v maďarštině, mají vlajky v barvách Velkého Maďarska. „Maďarsko je naše vlast,“ vysvětluje Gábor Rácz, jeden z obyvatel třiadvacetitisícového města.
Když se Orbán v roce 2010 dostal opět k moci, okamžitě stranu vedl k tomu, aby těžila z této potenciální voličské líhně: nechal přijmout zákony přiznávající těmto menšinám maďarskou národnost a právo volit, a to i korespondenčně.
Slovensko, kde žije půl milionu Maďarů, ihned odpovědělo zákazem dvojího občanství. O maďarský pas nicméně požádalo více než milion Maďarů ze zahraničí, převážně z Rumunska, kde žije více než polovina maďarské diaspory.
Tento postup, jehož součástí bylo i financování maďarskojazyčných škol a institucí v sousedních zemích, se straně Fidesz více než vyplatil. „Orbán hovoří v nacionalistickém a etnickém jazyce, a to Maďary žijící na druhé straně hranice oslovuje,“ říká historik Nándor Bárdi z Akademie věd v Budapešti.
Straně Fidesz se podle něj v tomto směru podařilo odsunout i svého hlavního konkurenta, krajně pravicové uskupení Jobbik.
Stejná práva
Rozšíření volebního práva na diasporu ale tvrdě kritizuje levicová opozice, která soudí, že právo volit by měli mít jedině ti noví maďarští občané, kteří v Maďarsku platí daně.
To ale zcela odmítá Ágota Cinegeová, třicetiletá volička strany Fidesz. Cinegeová je součástí maďarské menšiny v rumunském městě Kluž. „Coby občané musíme mít stejná práva jako v Maďarsku, i když tam neplatíme daně,“ říká.
Opozice poukazuje na to, že maďarští občané, kteří odešli žít do zahraničí, paradoxně volit korespondenčně nemohou. „Vláda by těmto osobám mohla snadno přiklepnout právo hlasovat korespondenčně. Ale za osm let tak neučinila, protože to jsou právě lidé, kteří opustili Maďarsko kvůli její politice,“ řekl Miklós Hajnal, mluvčí nové centristicko-liberální strany Momentum.
Stojíme za Polskem v 'bruselském honu na čarodějnice', odhlasovali si maďarští poslanci
Číst článek
V roce 2014 ale volební účast diaspory nebyla taková, jak vláda očekávala. „Orbán doufal, že z milionu nových držitelů pasu bude milion vděčných voličů, ale to se nestalo,“ poznamenal Róbert László z budapešťského institutu Political Capital.
Asi 130 000 hlasů z diaspory z celkových asi pěti milionů nicméně straně Fidesz umožnilo získat pro Orbána premiérský úřad a potřebnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
Za čtyři roky se počet jmen na voličských seznamech Maďarů z diaspory zdvojnásobil a voleb příští měsíc by se tak mohlo zúčastnit až 250 000 těchto voličů. „Je to, jako by se najednou vynořilo nové město plné voličů Fideszu,“ napsal komentátor József Spirk na nezávislém serveru 24.hu.
Tato skupina může být podle analytiků pro Orbána nakonec velice drahocenná - zvlášť poté, co Fidesz minulý měsíc překvapivě utrpěl porážku v obecních volbách v jedné ze svých bašt, městě Hódmezövásárhely.
