Těsné předvolební průzkumy a jedna velká neznámá v podobě 16 procent nerozhodnutých voličů. V parlamentních volbách Maďarska se proti zavedenému tandemu Fidesz staví sjednocená opozice. Jaké překážky musela koalice překonat? Promluvila do kampaně média? A jaká témata v posledních týdnech nejvíce rezonovala? Server iROZHLAS.cz přináší poslední předvolební analýzu.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Budapešť 6:00 3. dubna 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

S ohledem na volební systém Maďarska se předpokládá souboj pouze dvou subjektů. Maďarské občanské unie, známé jako Fidesz s podporou Křesťanských demokratů (KDNP), na jedné straně a široce rozkročené šestičlenné koalice na straně druhé.

Průzkumy veřejného mínění v závěru kampaně připisovaly mírný náskok pro vládní stranu. Procenta se u jednotlivých agentur lišila. Největší – desetiprocentní – rozdíl ukazovala data Medián poll, s pětiprocentním rozdílem výsledky predikoval IDEA poll, tři procenta pak Republikon. Poslední volební průzkum Publicus poll pak ukázal naprosto vyrovnané šance.

Sjednocená opozice musela během kampaně překonat několik nástrah.

Státní média jí nedávala příliš prostoru, soustředila se proto na plakáty v ulicích a předvolební setkávání s občany. „Máme šanci, a to je skvělé,“ citoval list Politico představitele opozice Márki-Zaye. „Jsem si stoprocentně jistý, že v Maďarsku je více lidí, kteří chtějí změnu. Otázka zní: Bude dost hlasů?“

Nejcitelnější překážkou je volební systém, který má v Maďarsku výrazné většinové prvky, umožňuje tedy proti sobě kandidovat pouze silným blokům. Malé strany v něm nemají šanci. Nutný je ale zisk aspoň pěti procent hlasů – u koalic o dvou stranách je hranice 10procentní, při třech a více stranách 15procentní.

Ze 199 míst v Zemském sněmu se jich 106 volí v jednomandátových obvodech. Oproti schématu, které známe z voleb do českého Senátu, volba je jednokolová. Taktika je tedy jasná: nasadit silného kandidáta.

Výzvy koalice pociťovala také kvůli přepisování volebních okrsků. I kvůli tomu experti na Maďarsko pro iROZHLAS.cz dříve uvedli, že předvolební průzkumy nemusely odrážet skutečné výsledky. „Je nanic, kolik máte v celorepublikovém průzkumu procent, protože voliči mohou být nerovnoměrně rozložení. Kdežto většina poslanců se volí prostřednictvím jednomandátových obvodů,“ řekl Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity.

Kapitola sama o sobě je pak Budapešť. Tradičně bývají hlavní města liberálnější, než zbytek země - a Maďarsko není výjimkou. Data Medián poll ukazují, že v metropoli by většina obyvatel volila opoziční koalici. Podpora Fideszu byla v předvolebním týdnu třetinová. Nálady voličů popisovala reportáž, kterou si můžete přečíst zde.

Fidesz volební změnou udělil občanství a hlasovací práva dvěma milionům etnických Maďarů žijících v sousedních zemích – kteří v drtivé většině hlasovali pro současného premiéra Viktora Orbána. Ve středu před volbami pak policie v Rumunsku objevila pohozené volební lístky u silnice. „Každý volební lístek, který naši reportéři viděli, byl ve prospěch opozice,“ napsal server Hvg.hu.

Mediální obraz

Ráz kampaně ovlivnily také dezinformace, které se v zemi šířily prostřednictvím státních médií. O jejich stavu hovořila pro Český rozhlas maďarská novinářka Veronika Munk, která stojí v čele serveru Telex.hu.

„Nemáme přístup k informacím, politici nás ignorují a naši práci vydáváme pouze na poli internetu. A když se na to podívám celkového globálního hlediska, ta situace je špatná,“ komentovala situaci, se kterou se musí vypořádat nestátní média.

Na nelegitimní přístup upozornila také organizace Transparency International. Uvedla, že uskupení kolem Orbána v března utratilo osmkrát více za billboardovou kampaň než opozice. Přesáhla tím legální limit.

Navíc ve stejný den jako volby se koná také referendum o „ochraně dětí“ a LGBT – a stalo se živnou půdou pro šíření dezinformací. Demonstrativním příkladem může být video, ve kterém mluvčí strany Fidesz hovoří o „statistikách“ sledujících kolik dětí muselo projít genderovou přeměnou v některých zemích západní Evropy.

Podle Evropské komise odporuje referendum hodnotám, jako je tolerance a svoboda jednotlivce. Zahájila kvůli němu s Maďarskem řízení. Výsledky uznají jen tehdy, pokud platný hlas odevzdá více než 50 procent voličů.

Ale „bez poskvrny“ nezůstala ani opozice, která taktéž této tematiky využila. Opoziční lídr Péter Márki-Zay deklaroval, že Fidesz má ve svých řadách největší procento gay politiků. Řekl také, že sám Orbánův syn je homosexuál, uvedl server New Eastern Europe.

Koaliční puzzle

V důsledku volebních změn, které přinesly Fideszu v letech 2014 a 2018 ústavní většinu, dospěly hlavní opoziční strany k závěru, že jediný způsob, jak představovat skutečnou výzvu pro Orbána, je spojit se.

Maďarsko před volbami: jedni chtějí kontinuitu vlády Orbána, druzí doufají ve viditelnou změnu diskurzu

Číst článek

Navzdory strukturálním výzvám šest opozičních stran napříč ideologickým spektrem – Demokratická koalice, pravicový Jobbik, zelená LMP, Momentum, Maďarská socialistická strana a Dialog pro Maďarsko – spojilo síly.

První zkouškou pro ně byly komunální volby v roce 2019. Jejich risk se vyplatil a opoziční kandidáti získali posty starostů a křesla v městských radách po celé zemi, včetně hlavního města Budapešti.

V rámci přípravy na nedělní hlasování uspořádali letos na podzim své vůbec první celostátní primárky, kdy jako svého nejvyššího kandidáta zvolili nepřidruženého konzervativního politika Márki-Zaye. O jeho zázemí a vstupu do politiky jsme blíže psali zde.

„Primárky pro nás byly obrovskou vzpruhou a vyvolaly velké nadšení,“ řekl pro Politico Dávid Dorosz, kandidát do parlamentu ze strany Dialog pro Maďarsko. Dodal, že tyto snahy, spolu s rozvojem společné kampaně opozice, byly důležité také pro „dlouhodobou politickou kulturu této země“.

Na podzim Márki-Zay oslavoval vítězství „demokratického bloku“ v Česku. A poukazoval na porážku strany ANO v čele s Andrejem Babišem. Odkazoval se přitom na ideu sjednocené opozice, která dokázala porazit populisty, připomněla Al-Džazíra.

Oranžová vlna

Již čtvrté vítězství v řadě se snaží ukořistit pro stranu Fidesz její lídr Viktor Orbán. U moci je bez přestávky od roku 2010, je nejdéle vládnoucím politikem v Evropě a za tu dobu se stal významnou tváří země i středoevropského regionu.

Téma, které přirozeně rezonuje v maďarské společnosti, je válka na Ukrajině. Před nedělními parlamentními volbami se Orbán vyhnul tomu, aby se kampaň nesla v duchu otázky jeho vztahu s Moskvou.

„Řekl bych, že pro spoustu Orbánových voličů není Putin důležitý. Jsou jako církev, nevolí racionálně. Jsou zhypnotizovaní populistickou rétorikou. Orbánova taktika není mít velkou většinu, ale rozdělit opozici a tvrdit, že může být nebezpečná,“ řekl pro Český rozhlas Plus politolog András Bozóki ze Středoevropské univerzity ve Vídni.

Orbánovo poselství spočívá v jednoduché myšlence: On udrží Maďarsko mimo válku, jeho odpůrci ne. „Maďarská politika není přátelská ani k Ukrajině, ani k Rusku. Je přátelská vůči Maďarsku,“ prohlásil.

Šéf diplomacie Péter Szijjártó ve středu tvrdil, že „probíhá koordinace mezi maďarskou levicí a zástupci ukrajinské vlády“. Ukrajina se podle něj pokouší ve prospěch koalice maďarských opozičních stran ovlivnit volby. Žádné důkazy, které by obvinění potvrzovaly, ale neuvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem ostře kritizoval přístup maďarské vlády k válce na Ukrajině. Maďarsko, na rozdíl od většiny svých spojenců v Evropské unii a jako jediné z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně i umožnit jejich transport přes své území.

Vláda se také vystupuje proti uvalení sankcí na dovoz ruské energie s poukazem na to, že by to vážně poškodilo ekonomiku země. Proti tomuto přístupu se vymezili obyvatelé Budapešti, kteří rozšířili památník obětem holokaustu opuštěných bot na nábřeží Dunaje.

Výsledek: krize EU?

Výsledek maďarských voleb se odrazí také na následné politice Evropské unie. Země se podle výsledků může dostat do citelnější izolace v rámci evropských struktur. Michael Meyer se ve svém komentáři pro Euronews dokonce zamýšlí nad tím, zda výsledky nevyvolají další unijní krizi. Pokud bude Fidesz pokračovat ve vládě, očekává se ještě citelnější maďarská izolace.

V prosinci 2020 schválil Evropský parlament „podmínku právního státu“, která spojovala dostupnost fondů EU s respektem členských států k demokracii. Než začala válka na Ukrajině, Polsko a Maďarsko proti podmínce podaly žalobu, ale Evropský soudní dvůr ji zamítl.

Orbán spoléhá na fondy EU, naposledy na pomoc s ukrajinskými uprchlíky, takže prosazování tohoto pravidla by mu mohlo situaci zkomplikovat.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít