‚Zavádíte nevolnictví?‘ Nový zákon o přesčasech v Maďarsku narazil, Orbán dál mění i soudnictví

Od ledna 400 hodin přesčasů ročně místo dosavadních 250 hodin, navíc pro zaměstnance nepříznivé počítání. Takové změny prosadila v úterý v maďarském parlamentu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Důvodem je podle vlády vyšší konkurenceschopnost. Poslanci i přes prudký odpor opozice schválili i další kontroverzní změny v soudním systému. Ve středu i ve čtvrtek se v centru Budapešti protestovalo, policie použila slzný plyn.

Budapešť (Aktualizováno: 12:28 14. 12. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obstrukce, píšťalky, transparenty, pokřiky i osobní konfrontace. To vše doprovázelo úterní zasedání maďarského parlamentu.

Opoziční poslanci se tak snažili zastavit přijetí novely o přesčasech. Na protest obsadili i místo předsedy parlamentu. Počet možných nařížených hodin přečasů má být v Maďarsku od ledna 250 hodin, tedy o 100 víc než v Česku. K dalším 150 hodinám přesčasů pak bude potřebný souhlas zaměstnance. Celkový počet hodin se má zvednout na 400.

Pro srovnání: v Česku nařízená práce přesčas letos nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí, za rok ale nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Podobně je to v Polsku.

Konfrontace Orbána

Předseda sněmovny László Kövér v souvislosti s postupem opozice mluví o pokusu o převrat. Schůzi totiž musel řídit z běžné poslanecké lavice a teď žádá co nejtvrdší potrestání rebelujících opozičních poslanců.

Příjemně ale podle záběrů opozičního poslance nebylo ani premiérovi. Viktora Orbána opozičníci konfrontovali přímo v poslanecké lavici a situaci přenášeli živě na sociálních sítích.

„Jste hrdý na otrocký zákon?“ ptal se Orbána opoziční poslanec Bence Tordai. „Jaký by pro něj byl nejlepší název? Možná upřednostňujete nevolnický zákon. Vytváříte nové otroctví nebo nevolnictví?“ Předseda vlády mu neodpovídal.

Na premiéra přišla s píšťalkou i poslankyně strany Dialog za Maďarsko Tímea Szabóová. Fotografie v mnoha parodických podobách oblétla sociální sítě.

Ve středu večer pak několik tisíc demonstrantů protestovalo v Budapešti před budovou parlamentu. Došlo i ke střetu s policií, která nasadila slzný plyn a podle portálu 444.hu zadržela 34 lidí, kteří měli na policisty házet předměty.

Tisíce lidí vyrazily v Budapešti do ulic podpořit studenty. Ti požadují zachování Sorosovy univerzity

Číst článek

Vláda viní Sorose

Šéf kanceláře premiéra Gergely Gulyás o středečních protestech prohlásil, že mezi demonstranty byli „členové organizací amerického finančníka George Sorose“.

„Bože, chraň Maďarsko před otevřenou nenávistí ke křesťanství a pohrdáním a nenávistí k Vánocům, kterou ukázali demonstranti,“ řekl také Gulyás s narážkou na to, že skupina protestujících na náměstí před parlamentem poškodila betlém.

Ve čtvrtek odpoledne pak nákladní automobily přivezly před parlament kovové zátarasy. Večer se na místě sešly znovu tisíce lidí.

Rozzlobení demonstranti bez jasného lídra nebo řečníka skandovali hesla proti Orbánovi, odpalovali kouřové bomby a dýmovnice.

Někteří po policistech a budově házeli předměty a podle portálu index.hu vysklili několik oken. Budovu zákonodárného sboru chránily stovky těžkooděnců, ti proti demonstrantům znovu použili slzný plyn.

Na policii z davu létaly lahve a kameny, bránila se slzným plynem | Foto: Bernadett Szabó | Zdroj: Reuters

Sjednocená opozice i odbory

Opozice i odbory jednotně tvrdí, že vláda jde novelou zákoníku práce na ruku nadnárodním společnostem a chce Maďarsko změnit v „lacinou montovnu“. Podobné metody se používaly ve světě při nejhorších hospodářských krizích, v Maďarsku teď mají pomoci zejména automobilovému průmyslu.

Poslanci maďarské opozice při středečním hlasování opustiti jednací sál parlamentu | Zdroj: Profimedia

Zákon ještě čeká na podpis prezidenta Jánose Ádera, který má na posouzení pět dní od doby, kdy mu předseda parlamentu zákon odešle.

Kdyby hlava státu veto použila, vládní poslanci ho mohou pohodlně přehlasovat – tedy pokud to do Vánoc stihnou. Pravidla totiž mají být účinná už od 1. ledna.

Další demonstrace plánují odbory a opozice na neděli.

Většina Maďarů je proti

S možností strávit v zaměstnání při osmihodinové pracovní době až 50 dní ročně navíc podle průzkumu agentury Republikon Intézet nesouhlasí 83 procent Maďarů.

Mezi odpůrci tedy není jen liberální levice, ale i voliči Jobbiku a 63 procent voličů Orbánova Fideszu, který vyhrál letos na jaře parlamentní volby se 48 procenty. Je otázkou, jaký bude mít zákon vliv na preference vládnoucí strany.

Vzniknou správní soudy

Ve středu ale Fidesz neprosadil jen změnu práce přesčas. Strana dál mění justici: vytváří soustavu správních soudů, které mají řešit případy, jichž se účastní stát.

Nový zákon, který ve středu poslanci schválili, od roku 2020 zřizuje okresní správní soudy a nejvyšší správní soud se sídlem v Ostřihomi – jeho předseda pak bude vybírat šéfy okresních soudů, má vliv na jmenování soudců a bude určovat i jejich platy. Sám přitom má spadat přímo pod ministra spravedlnosti.

Maďarský Helsinský výbor přitom varuje, že kompetence nových soudů jsou nejasné a že se budou moci zabývat širokými tématy: od práva na shromažďování přes činnost médií až po soukromé firmy.

„Pochybnosti budí také způsob náboru soudců. Stát se jimi mohou řadoví úředníci po studiích práva, kteří nikdy rozsudky nevynášeli. O jejich výběru bude rozhodovat předseda nejvyššího správního soudu,“ říká Miklos Ligeti z maďarské Transparency International.

Závislí soudci?

Podle mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse ale budou správní soudy nezávislé a efektivnější než současný systém. „Ve správních soudech budou rozhodovat soudci, které jsou zkušenější, lépe vybavení a erudovanější ve věci jedinečnosti práva, které reguluje veřejnou správu,“ napsal s tím, že správní soudy existují běžně i v dalších evropských zemích: včetně Česka, Německa nebo Rakouska.

Co unie vyčítá orbánovskému Maďarsku? Okleštění justice, bití migrantů, nesvobodná média i korupci

Číst článek

Kritici naopak varují před hypotetickou možností zneužití nových soudů pro ovlivnění voleb. Předseda nejvyššího správní soudu navíc bude moci v jednotlivých případech vydávat direktivy bez ohledu na rozhodnutí nižší instance.

„V praxi se dá jen těžko předpokládat, že by proti tomu kterýkoli ze soudců protestoval a rozhodl jinak. Postaví se tím předsedovi, což může ohrozit jeho kariéru,“ říká dál Ligeti z Transparency International.

Změnu budou ještě posuzovat orgány Rady Evropy, maďarská vláda je podle agentury Reuters ochotna se jejími doporučeními řídit.

Součást rozsáhlých změn

Orbán během své vlády už systém soudnictví měnil. Kvůli snížení věku odchodu do důchodu ze 70 na 62 let odešla do penze asi deseti soudců.

Ústavní soud přišel o možnost vyjadřovat se k rozpočtovým zákonům a změnil se i způsob výběru soudců. Zlikvidovaná je už Národní soudcovská rada, kterou nahradila instituce s předsedou voleným parlamentem.

S Maďarskem v současnosti podle článku sedm Lisabonské smlouvy běží preventivní mechanismus kvůli podezření z vážného systémového ohrožení hodnot Evropské unie. Evropský parlament v září schválil zprávu nizozemské europoslankyně Judith Sargentiniové.

O tom, zda v Maďarsku skutečně hrozí závažné ohrožení evropských hodnot, rozhodne 4/5 většinou Evropská rada – tedy předsedové vlád všech členských států EU.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme