Nezpochybnitelně šéfují svým zemím. Základem velmi blízké spolupráce Maďarska a Srbska je právě porozumění jejich lídrů. Maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić si notují, budují podobné režimy a pojí je i vstřícný vztah k Rusku. Maďarsko ostatně zevnitř EU brzdí jednotný postup vůči Putinovu režimu a Srbsko, které na vstup do EU čeká, se k sankcím nepřidalo.

Tento článek je více než rok starý.

Budapešť/Bělehrad 7:00 29. srpna 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Maďarsko je pro Srby největší podporou na naší cestě do Evropské unie,“ řekla loni v září srbská premiérka Ana Brnabićová na dalším z početných společných jednání maďarské a srbské vlády v posledních letech.

Orbán zůstává ‚kremelským advokátem‘. Vymezuje se vůči unijním partnerům a doufá ve vlastní profit

Číst článek

Jedním ze závěrů zasedání byl grandiózní Orbánův slib „přebudovat a ochránit“ střední Evropu před novými vlnami migrace. Maďarsko má v Srbsku velkého spojence, investigativci z CINS dopočítali, že jen v letech 2011-2020 v sousedním Srbsku investovalo ve snaze rozšířit svůj vliv 70 milionů eur.

„V posledních letech spolupráce obou režimů posiluje, Orbán a Vučić jsou osobně v kontaktu,“ potvrzuje balkanista František Šístek z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Letos v květnu obě země potvrdily své strategické partnerství a oba lídři se vzájemně ujistili, že se na sebe mohou v případných těžkostech spolehnout. Při té příležitosti Orbán zavtipkoval, že „Srbsko se má špatně, protože je mimo EU, zatímco Maďarsko se má špatně, protože je v EU“.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se už před třemi lety vyslovil pro to, aby bylo Srbsko (a Černá Hora) přijato do EU už do roku 2025. Podle něj už byly obě země prakticky připravené a integrace středního a západního Balkánu je v politickém, ekonomickém i bezpečnostním zájmu unie.

Evropská unie začala přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Ta je kandidátem už 17 let

Číst článek

„Pro Maďarsko by bylo Srbsko v EU velmi výhodné. Je to země s podobným modelem společnosti – autoritativní demokracie vzývající konzervativní hodnoty. Navíc s podobným vztahem k Rusku. A pro Srbsko je výhodné, že má v Maďarsku přátelskou zemi, která se snaží proces jejího vstupu urychlit,“ vysvětluje Šístek.

Maďarsko je aktuálně uvnitř EU v postoji k Rusku osamocené. S tradičním spojencem Polskem je totiž rozdělil odlišný pohled na invazi na Ukrajinu – Poláci dnes patří ke státům s nejtvrdším postojem k Putinovu režimu.

K EU stále daleko

Maďarsko je skutečně motorem snah o rozšíření EU na západní Balkán. Podle balkanisty Šístka je pro to klíčovou postavou eurokomisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi: „Jde o potenciálně nebezpečnou situaci. Várhelyi je člověk velice loajální Orbánovi a dělá politiku blízkou spíš Orbánovi než EU.“

Maďarsko tak podle Šístka nyní prosazuje, aby se stalo Srbsko členskou zemí bez ohledu na stupeň rozvoje demokracie. „Máme i případy z minulých let, že když se sestavují zprávy o stavu rozšíření a pokroku jednotlivých zemí, tak dochází k tomu, že jsou tyto zprávy vylepšovány a že jsou z nich vymazávány zmínky o negativním vývoji,“ popisuje.

Reálný stav přístupových rozhovorů o přijetí Srbska do EU je však na mrtvém bodě. Kandidátskou zemí je Srbsko už dekádu. Místo zpráv o rychlé implementaci unijní legislativy či plnění požadavků se země objevuje v korupčním žebříčku organizace Transparency International až na 96. místě ze 180 a po převzetí moci Srbské pokrokové strany (SNS) prezidenta Vučiće se propadá i v žebříčcích demokracie.

Ani na nedávném summitu EU a balkánských zemí nedošlo k významnějšímu průlomu. To potvrdilo i hodnocení Evropského parlamentu ze začátku července. Srbsko získalo nejméně pozitivní hodnocení z diskutovaných zemí.

„Poslanci litují, že se Srbsko nepřipojilo k sankcím EU po ruské invazi na Ukrajinu, a vyzývají, aby se k rozhodnutím proti Rusku urychleně připojilo. Členové vyjadřují znepokojení nad šířením dezinformací a vyzývají srbské úřady a Evropskou komisi, aby bojovaly proti dezinformacím, ruské propagandě a dalším hybridním hrozbám na západním Balkáně,“ uvádí zpráva Evropského parlamentu.

Část europoslanců z liberální frakce Renew Europe už v březnu kvůli tomu, že se Srbsko odmítalo připojit k protiruským sankcím, navrhla dokonce úplně přerušit přístupová jednání s balkánskou zemí.

A nadšení vůči Bruselu nepanuje ani na srbské straně. V nedávné sondáži se o tom, že by členství v EU bylo pro zemi ekonomicky výhodné, vyjádřilo pouze 38 % srbských respondentů, což je ze západobalkánských zemí dlouhodobě nejméně.

Trojské koně Moskvy

„Orbána a Vučiće můžeme považovat za lidi velice blízké Putinově režimu. Maďarsko je takovým trojským koněm Ruska v EU a Srbsko zase trojským koněm Ruska na Balkáně,“ hodnotí spolupráci trojlístku zemí balkanista Šístek.

Srbsko sice při hlasování v OSN odsoudilo vpád Ruska na Ukrajinu, ale nejenže se nepřipojilo k evropským sankcím namířeným na Rusko, ruská letadla mohou létat srbským vzdušným prostorem a postoj Bělehradu k válce na Ukrajině je doteď přinejmenším obojaký.

„Jsme vojensky neutrální země, ale nacházíme se na cestě do Evropy. Vojenskou neutralitu si ale chceme zachovat,“ řekl Vučić v dubnu. Zároveň ale nezapomněl zmínit vstřícnost k Putinovi. „Srbsko se ke svému tradičnímu příteli neotočilo zády.“

Vučić podobným způsobem praktikuje jakousi verzi „politiky všech azimutů“. Zdůrazňuje, že Srbsko musí mít dobré vztahy s Washingtonem a Bruselem, ale i Moskvou a Pekingem.

„Musí se přiznat, že toto balancování jde Vučićovi dobře,“ říká odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Konflikt na srbsko-kosovské hranici nemá řešení, soužití není možné, tvrdí balkanolog Jan Rychlík

Číst článek

Srbsko-ruské spojenectví sahá dlouhá staletí do minulosti, obě země jsou si navíc blízké jazykově či nábožensky. I díky tomu tak Rusko dlouhodobě stojí v mezinárodněpolitických otázkách pevně na straně Srbů.

„Srbská politika je na jednu stranu proruská, ale na druhou se nevzdává evropské budoucnosti. Jenže pro to toho v poslední době příliš neudělalo. V mezidobí tak podobně jako jiné balkánské státy mimo EU sklouzává k autoritativním experimentům. A přitom si nedělá kdovíjakou hlavu z toho, že se zpomalil proces vstupu do EU. V krátkodobém měřítku se mu vyplatí s Ruskem spolupracovat,“ vysvětluje Šístek.

V loňském roce byly Rusko, Maďarsko a Srbsko na stejné lodi ohledně odběru ruských proticovidových vakcín Sputnik V a spojenectví se promítá i do v dnešní době tolik skloňované energetické politiky. Vučić díky dobrému vztahu s Putinem zajistil pro svou zemi dostatek dodávek levného ruského plynu pro nadcházející tři roky. A nezapomněl se pochlubit, že za cenu několikanásobně nižší než platí zbytek Evropy.

To zcela koreluje s maďarským postojem k ruským energetickým surovinám. Orbán se odmítl podílet na společné evropské solidaritě týkající se plynových dodávek, namísto toho podepsal dohodu právě se Srbskem.

„Rusko by nebylo připraveno dodávat přímo do Maďarska, pokud by tam existoval závazek sdílet své zásoby s ostatními členskými státy EU. S dodávkami do Srbska ale problém nemá,“ přiblížil v minulém týdnu pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Daniel Hegedüs.

Kosovská brzda

Jakékoliv úvahy o přijetí Srbska do Evropské unie ale bude vždy nevyhnutelně brzdit nedořešená otázka Kosova. To před nedávnem potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého vede pro Srbsko a Kosovo do unie jediná cesta – vzájemné uznání své státnosti.

Ani to ale nevypadá nadějně, dialog příliš nepostupuje, naopak se v minulých týdnech situace na kosovsko-srbské hranici vyhrotila. Etničtí Srbové v protestu proti novým pravidlům kosovské vlády pro srbské registrační značky a doklady totožnosti zablokovali silnice poblíž hraničních přechodů a stříleli na policisty. Situace se záhy uklidnila, zavedení plánovaných změn kosovská vláda posunula o měsíc – na 1. září. Nyní za pomoci EU došlo mezi oběma zeměmi k dohodě.

„Je to jen odraz letitého konfliktu, který nemá v nejbližších deseti patnácti letech žádné rozumné řešení,“ domnívá se Rychlík. „Všichni rozumní lidé a všichni politici v Srbsku si uvědomuji, že Kosovo je ztraceno, ale nikdo to nemůže říct nahlas, protože by se politicky naprosto znemožnil. Žádná vláda v Bělehradě, ať bude zvolen kdokoliv, to nikdy neřekne. Možná za sto let,“ podotýká.

A jeho slova potvrzuje další průzkum, podle kterého 44 % Srbů věří, že Kosovo je již nenávratně ztraceno. Ale uznat jeho samostatnost s vyhlídkou na členství v EU podporuje pouhých 16 % obyvatel Srbska.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít