Maďarský parlament ovládly ostré spory o rušení názvů spjatých s totalitou

Je únosné, aby více než 20 let po svržení komunismu byly ve městech a vesnicích Leninovy ulice a Marxova náměstí? Zatímco u nás už drtivá většina podobných místních názvů zmizela, v Maďarsku je kolem nich v těchto dnech ostrá polemika. Otázku otevřela skupina poslanců, kteří předložili zákon o povinném zrušení podobných názvů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budapešť byla zapsaná do seznamu UNESCO už v roce 1987 | Foto: Jaroslav Skalický

Mladý parlamentní poslanec za vládní Křesťansko-demokratickou lidovou stranu Bence Stágel jmenuje názvy ulic, které podle jeho názoru ještě hyzdí mnohé vesnice a města v Maďarsku.

„Přece není možné, aby 22 let po svržení komunistické totality lidé chodili po náměstích či ulicích, které připomínají osobnosti, události a symboly totality. Takových je v Maďarsku na stovky. Lidová i Rudá armáda, 7. listopad, 4. duben, Osvobození ... to vše by mělo být již pouze na černých stránkách dějin 20. Století,“ horlí mladý poslanec parlemantu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Debaty o rušení názvů ulic spojených s dobou totality zaznamenal spolupracovník Českého rozhlasu v Budapešti Gregor Martin Papucsek

S poslancem nepřímo diskutuje Gyoergy, asi 40letý provozovatel herny, když se ptá, jak Lenin škodil Maďarům. Osobně neměl problém ani s náměstím, kde právě stojíme. Nazývalo se Moskevské, ale nedávno ho už přejmenovali. Lidé ho však nadále nazývají "Moskváč".

A co je s osvobozením? Vždyť tato vláda mluví o začátku sovětské okupace. Gyoergy odpovídá otázkou: „Proč, snad nás Sovětský svaz neosvobodil od fašismu?“

Asi třicátník Balázs na to má taky vyhraněný názor: vláda by se měla věnovat důležitým otázkám, ne názvúm ulic. Podle něj tu jde o pokus odvést pozornost od závažných problémů.

Rudou armádu nahradila i Karkulka

Ale pojďme zpět do parlamentu. Právě mluví opoziční poslankyně Ildikó Lendvaiová ze Socialistické strany, kterou vládní většina již ve zvláštním zákoně označila za dědičku totalitní partaje.

Poslankyni se rozum zastavuje, když vidí na seznamu navrhovaných změn Lea Frankela, hlavní postavu Pařížské komuny z roku 1871. „Nemluvě už o Marxovi, který má ulici v Berlíně i Londýně, přičemž nemá nic společného s tím, jak se později zmanipulovaly jeho názory.“

Socialistka objevuje i komické dimenze. Odvolává se na nápad jisté samosprávy, která už přejmenovala ulici Rudé armády na ulici Červené čepičky, čili Karkulky.

Vládní poslanec však má ještě jeden vážný argument: "Jak to vypadá, když například wellness hotel obnovený z peněz od Evropské unie se nachází na Leninově ulici?"

Gregor Martin Papucsek, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme