Klimatická konference v Madridu skončila bez dohody, země podepsaly pouze obecné prohlášení
Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu v neděli skončila bez shody o základních problémech, přestože se jednání neplánovaně protáhlo o téměř dva dny. Napsala to agentura DPA. Delegáti se shodli na potřebě zintenzivnit reakci na probíhající změny klimatu, nepodařilo se ale překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami. Debata tak byla odložena na příští rok.
Mnohé z téměř 200 účastnických delegací dospěly k závěru, že absence dohody je lepší než špatný kompromis, uvedla DPA.
Klimatický summit v Madridu výrazný posun nepřinesl. Jednání doprovázejí demonstrace aktivistů
Číst článek
Účastníci konference schválili „krotké“ prohlášení, v němž podle agentury Reuters obecně vyzvali státy k vyšším ambicím při omezování emisí skleníkových plynů a k pomoci chudým zemím strádajícím v důsledku klimatických změn.
Do příštího roku, kdy se uskuteční další summit v Glasgow, by delegace měly předložit nové plány, jak omezit uhlíkové emise, píše BBC.
Podle účastníků konference bylo jednání maratonské a nejkomplikovanější za posledních 25 let. Po dvou týdnech diskusí ale problém globálních trhů s emisemi zůstává otevřený, silné rozpory na poslední chvíli způsobily, že rozhodnutí se odkládá o rok na konferenci v Glasgowě, píše agentura AP.
Evropské i některé další státy daly najevo, že absence shody o režimu emisních povolenek je lepší, než řešení, které by ohrozilo fungování stávajících mechanismů.
Kritické reakce
Ohlasy ochránců životního prostředí na velmi omezené závěry madridské konference byly okamžité a neúprosné. „Pařížská klimatická dohoda se stává obětí hrstky mocných uhlíkových ekonomik, které ale stojí na špatné straně boje,“ prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka organizace Greenpeace.
Podle Helen Mountfordové ze Světového ústavu zdrojů (WRI) jednání ukázalo, „jak odtržení jsou politici od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích“.
Meteorologové: Poslední desetiletí bude nejteplejší v historii měření, vlny veder jsou čím dál pravidelnější
Číst článek
Rozhořčení vyvolala mimo jiné Austrálie, která žádala možnost zahrnout své staré emisní povolenky do budoucích výpočtů svých emisí. Austrálie využívá k výrobě energie ve velkém uhlí a patří k největším znečišťovatelům na světě na jednoho obyvatele.
Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná „Chilská a madridská výzva k činům“. Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015.
Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně.
