Mají levný benzín, ale žádná pravidla. Libyjští řidiči vedou v nehodovosti

Kombinace levného benzínu a širokých, rovných dálnic nemusí nutně přispívat k řidičově dobré náladě, uvolněnosti, a tudíž i nízké nehodovosti. Svědčí o tom situace v Libyi, která vévodí žebříčkům dopravních nehod.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Libyjští řidiči nemají žádná pravidla. Benghází

Libyjští řidiči nemají žádná pravidla. Benghází | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Bouračky nelze v Libyi svést na to, že si řidič před cestou někde přihnul, protože zde platí přísná prohibice. Většina motoristů se ale chová tak, jakoby si už něco drcla.

Toto opojení hodně přiživila loňská revoluce – policisté včetně dopravních se totiž rozutekli a zatím je nikdo nedal dohromady. Policejní hlídky fungují prakticky jen ve městech.

Na silnicích v Libyi platí zvláštní pravidla. Přesněji řečeno, neplatí žádná. A jezdí se bez jakéhokoli pojištění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín jezdil autem po Libyi

Taxikáři i tady milují hlasitou hudbu, chvílemi si tak připadáte jako v jedné reklamě na čokoládové tyčinky.

„Řídit auto je tady opravdu velmi nebezpečné. Naši lidi jezdí jako blázni – na dálnici běžně potkáte auto v protisměru, dokonce se to stává i na kruhovém objezdu. V poušti zase narazíte na velblouda nebo na písečné závěje,“ popisuje pan Elamary a dodává, že za dolar natankujete sedm litrů benzínu.

Libyjci se pohybují buď vlastními auty, a nebo jdou na určené místo v daném městě, kde je čekají mikrobusy.

V Benghází je jedna ulice, kam přijde každý, kdo chce někam cestovat. Ceny nejsou vysoké, ale stane se, že pasažéři čekají celý den, než se vozidlo naplní, nebo musí zbylá místa zaplatit.

Majitelé těchto dopravních prostředků cílové destinace vyvolávají. Dá se odtud jet do el-Marj, Misuráty nebo také do Egypta. Nikdy se neví, kdy auto vyjede, ani kdy dorazí do svého cíle.

Auta ovšem mají nápisy jen v arabštině, a tak se musí cizinec vždycky domluvit.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme