Mají Saddámovy gardy rozkaz k použití chemických zbraní?
Spojenecké síly se probíjejí k Bagdádu a už tak velké napětí dále roste. Irácké elitní Republikánské gardy totiž údajně mají povolení použít chemické zbraně, pokud koalice překročí hranici mezi městy Karbalá and Al Kut. Alespoň to tvrdí zdroje obeznámené s odposlechy irácké armády. Večer opět propukly prudké boje u jihoirácké Basry, bojuje se také v oblasti mezi městy Umm Kasr a Zubajr. Hlavní město země je stále terčem opakovaných náletů. Moskva popírá, že by dodala zakázanou vojenskou techniku Bagdádu, jak tvrdí Bílý dům. Londýn je s dosavadním vývojem na bojištích spokojen, avšak jinde protestují odpůrci války.
Iráčané mohou reálně použít chemické zbraně. S odvoláním na neupřesněné zdroje z americké vlády o tom v noci informovala televizní stanice CBS. Podle této zprávy hodlají iráčtí vojáci vymezit v okolí Bagdádu takzvanou červenou linii. Pokud ji spojenecké síly překročí, jsou příslušníci republikánských gard připraveni sáhnout k použití chemických zbraní. Ještě nedávno irácký režim rozhodně popíral, že by nějaké chemické zbraně vlastnil.
Šestý den: válčí se ve vzduchu i na zemi
Bagdádem v noci otřásla další série náletů. Bombardování zažil i sever Iráku. Jak přímo z místa hlásí Pavla Jazairiová, dnešní noc přinesla novou silnou vlnu bombardování iráckých strategických míst a měst. Zasažen byl také severní Mosul, druhé největší irácké město a Kirkuk - metropole na demarkační linii iráckého Kurdistánu. Podle svědků jsou mrtví a ranění a ulice jsou vylidněné. Je hlášen pokrok v přípravě otevření severní fronty. Američanům se daří do pásma s mezinárodní ochranou přisunovat zatím lehkou vojenskou techniku.
Současně se ale stále potýkají s odporem na jihu, a to i v oblasti bezprostředně za hranicí s Kuvajtem. Jak zjišťoval zjišťoval zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Kuvajtu Vít Pohanka, vrchní velitel protiirácké koalice Franks popsal postup na Bagdád jako rychlý a dramatický. Koaliční jednotka se ale na několika místech setkaly s větším odporem, než předpokládaly. Nejvážnější z nich představuje město Násiríja. Podle nejnovějších zpráv mají spojenci kontrolu nad jedním ze dvou klíčových mostů přes řeku Eufrat a bojují s Iráčany opevněnými ve městě. Avšak podle dřívějších informací už ale měli v rukou oba mosty. Nejasný je také vývoj u města Umm Kasr a panují obavy o humanitární situaci obyvatelstva u jihoiráckého střediska Basra, kde je nedostatek vody a nefunguje elektrický proud.
Generál Tommy Franks také prohlásil, že koaliční jednotky zadržují kolem 3000 iráckých válečných zajatců. Irácký vicepremiér Tárik Azíz naopak oznámil, že irácké vedení je v dobré formě a prezident Saddám Husajn plně kontroluje armádu a zemi. Husajn se ještě před tím v televizi nechal slyšet, že vítězství je blízko. V irácké televizi také ukázali poškozenou helikoptéru Apache a oznámili, že sestřelili už dvě. Spojené státy potvrdily, že o jeden vrtulník Apache skutečně přišly, a že posádka se pohřešuje.
Iráckou metropolí otřásla v noci další série náletů. Blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev informuje, že rakety dopadaly především do předměstských částí. Podle vyjádření vojenských expertů pro katarskou televizi Al Džazíra, na město dopadlo už více než na dva tisíce raket. Ostré boje probíhají u města Karvalá, přibližně 120 kilometrů jižně od Bagdádu. Raketové útoky jsou hlášeny i u Basry, kde spojenci dobyli letiště, ale Iráčané zahájili protiútok.
Irák uvedl, že sestřelil dva vrtulníky typu Apache a zajali jejich piloty. Záběry dvou mužů, kteří jsou údajně piloty sestřelených vrtulníků, večer odvysílala irácká televize. Podle velitele spojeneckých sil se po akci jižně od Bagdádu nevrátil jeden vrtulník a jeho dvoučlenná posádka je pohřešována.
Obě strany konfliktu už také počítají mrtvé. Spojené státy ztratily v bojích nejméně deset vojáků a dalších 12 jich pohřešují. Britové hlásí od začátku války 16 padlých a dva pohřešované. Irák opět oznámil poměrně vysoký počet civilních obětí bombardování: 62 mrtvých a přes 400 raněných.
Vzrušený telefonát mezi Bílým domem a Kremlem
Američtí představitelé potvrdili, že jejich raketa zasáhla syrský autobus. Pentagon přiznal také ztrátu vrtulníku Apache. Operace Irácká svoboda se ale podle amerického vedení vyvíjí podle plánu. Jak popisuje washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina, Pentagon ani Bílý dům nemají uspokojivou odpověď na otázku, zda je Saddám Husajn na živu nebo ne? Vládní analytici zvažují, jak je starý záznam projevu iráckého prezidenta, který odvysílala Irácká státní televize. Velkou část tiskové konference věnoval mluvčí George Bushe nejnovější roztržce mezi Washingtonem a Moskvou. Uvedl, že Spojené státy mají důvěrné informace o tom, že ruské společnosti předaly Iráku zakázanou vojenskou výzbroj. Připomněl, že americký prezident měl v této souvislosti poměrně ostrý telefonát se svým ruským kolegou. Moskva však zatím americká obvinění odmítá.
Americký prezident George W. Bush bude žádat 74,7 miliardy dolarů na mimořádné výdaje spojené s válkou v Iráku. Oznámil nejvýše postavený demokrat v Senátu Robert Byrd po schůzce rozpočtové komise. O návýšení rzpočtu chce ze stejného důvodu požádat také Pentagon.
Britský premiér je spokojen
Premiér Tony Blair v parlamentě řekl, že navzdory potížím irácká kampaň pokračuje podle plánu. Od zahájení války odpovídal poprvé na dotazy poslanců. Jak informoval spolupracovník Českého rozhlasu ve Spojeném království Milan Kocourek, premiér vzdal úvodem hold britským vojákům, kteří zahynuli v prvních čtyřech dnech konfliktu a připomněl, že spojenecké síly jsou necelých sto kilometrů od Bagdádu, kam hodlají vstoupit co nejdříve.
Nejostřejší slova si rezervoval pro režim Sadáma Husajna - jehož obvinil ze zavinění chudoby v potenciálně bohaté zemi a závěrem řekl: " Sadám odejde, jeho režim bude nahrazen, iráckému lidu bude pomoženo k lepší budoucnosti. Zbraně hromadného ničení, pro které mírový Irák nemá použití, budou odstraněny. Jisté je, že v nadcházejících dnech budou další potíže, ale jistější je vítězstí koalice", prohlásil Blair. Dostalo se mu podpory konzervativní.
Spojená Evropa apeluje na Ankaru
Stále větší nelibost Bruselu vyvolávají plány Turecka poslat své vojáky do severního Iráku. Turecká vláda ale trvá na svém a tvrdí, že ji k tomu vedou humanitární důvody. Za rozhodnutím kabinetu ale mohou být i obavy, že pád Saddáma Husajna způsobí rozpad Iráku a povede ke snahám o vznik samostatného Kurdistánu. Jestli dojde k invazi do severního Iráku, můžete si zabouchnout dveře do Evropské unie, naznačil Turecku jasně Brusel. Tlak jde přitom z mnoha stran. Jednoznačně proti jsou i důležité země: Británie, Německo či Německo. Turecko se tak ocitá v čím dál větší izolaci.
Hlasy proti válce
Ministři zahraničí členských zemí Ligy arabských států na zasedání v Káhiře odsoudili agresi proti Iráku. Vyzvali k okamžitému stažení americko-britských sil. Výhrady k textu závěrečné rezoluce měl jen Kuvajt.
Proti válce s Irákem se znovu protestovalo v mnoha světových městech. V Berlíně nespokojenci už potřetí od začátku invaze roztrhali americkou vlajku. Desetitisíce lidí demonstrovaly také v Itálii, Řecku, Egyptě, Pákistánu, Thajsku a jinde ve světě. Stovky australských demonstrantů se pokusily násilím vniknout do budovy parlamentu v metropoli Canbeře. Policie jim v tom ale zabránila. Další masové akce se dají očekávat v příštích dnech spolu s pravděpodobným růstem obětí na straně Iráčanů i spojenců.
Vyšle Česká republika do Iráku i polní nemocnici? - Odpovědí se bude se bude v úterý zabývat Bezpečnostní rada státu. Armáda uvažuje o tom, že by do oblasti odjelo i 150 členů 7. polní nemocnice. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka by v Iráku mohli působit i členové center pro vojensko-civilní spolupráci. Na obnově oblasti se budou v dalších letech zřejmě podílet i české firmy.
Všechny články týkající se války v Iráku najdete na této adrese.
