Makedonii chce přejmenovat většina voličů. Referendum ale ztroskotalo na nízké účasti
Referendum o změně názvu státu Makedonie v neděli ztroskotalo na nízké účasti občanů. S odvoláním na večerní sdělení státní volební komise to uvedla agentura DPA. Přes 90 procent voličů se pak vyslovilo pro příslušnou dohodu s Řeckem, která má zemi otevřít cestu do NATO a Evropské unie. Vyplývá to z částečných výsledků hlasování.
Státní volební komise oznámila, že téměř dvě třetiny voličů se k hlasovacím urnám nedostavily. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Otázka v referendu zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?"
Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zorana Zaeva však nedělní referendum svolala pouze jako poradní. Výsledek i bez ohledu na volební účast by tak mohla interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění.
Premiér Zoran Zaev označil plebiscit za úspěšný. „Obrovská většina“ hlasovala pro členství země v NATO a v EU, řekl v neděli večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji.
Teď podle něj musí být „toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu“. Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. „Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU,“ ujistil Zaev.
NATO kývne na zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií, předpokládá Stoltenberg
Číst článek
Pozorovatelé však nedostatečný počet hlasujících u volebních uren považují za prohru vládního kabinetu. Proti změně se také zvedla poměrně silná vlna odporu, proti byl například i prezident Ďorge Ivanov. Ten už dříve dokonce vyzval k bojkotu referenda.
Pro případnou změnu názvu státu se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní.
Makedonie se podle opozice v dohodě vzdává své národní identity. Naposledy hlasovalo pro dohodu jen 69 ze 120 poslanců, přičemž pro schválení dohody bylo nutných 80 poslaneckých hlasů.
Změna názvu
Makedonci v neděli hlasovali o schválení dohody se sousedním Řeckem o názvu země. Její přejmenování na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie, má bývalé jugoslávské republice umožnit ucházet se o členství v NATO a v Evropské unii.
Ve Skopje se protestovalo proti názvu Severní Makedonie. Vzduchem lítaly oslepující granáty i kameny
Číst článek
Pro případnou změnu názvu země se pak musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců makedonského parlamentu.
Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní.
Přejmenování balkánské země má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám.
Makedonie jako 30. člen NATO?
Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO.
Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje už celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga a amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten na své návštěvě varoval před ruským vměšováním do referenda.
