Několik ostrovů na Maledivách může být brzy pod vodou, říká místní vláda. Na hráze nemají peníze

Tropickému souostroví Maledivy hrozí, že přijde o některé z ostrovů, pokud se mu rychle nepodaří zajistit finance na opatření proti dopadům klimatických změn. Podle agentury Reuters to prohlásil maledivský ministr zahraničí. Více než 80 procent území Malediv leží méně než jeden metr nad mořskou hladinou a místní úřady proto chtějí stavět pobřežní hráze. Chtějí je ochránit před bouřemi a stoupající hladinou oceánu. Nemají na to však dost peněz.

Malé (Maledivy) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Některým ostrovům na Maledivám hrozí, že je pohltí oceán | Foto: Asad Photo Maldives | Zdroj: pexels.com

„Pro malé státy to není jednoduché,“ prohlásil ministr zahraničí. „Ve chvíli, kdy se nám podaří financování zajistit, můžeme už být pod vodou,“ dodal.

Maledivy dávají ročně na ochranu svého pobřeží deset milionů dolarů (kolem 227 milionů korun), podle místního ministerstva životního prostředí však budou na ochranu všech svých neobydlených ostrovů potřebovat celkem 8,8 miliardy dolarů (téměř 200 miliard korun). Voda přitom podle odborníků vymílá půdu již asi na stovce neobydlených ostrovů, přičemž 30 z nich je erozí poznamenáno významně.

Peníze z fondu i od států

OSN vytvořila takzvaný Zelený klimatický fond na pomoc rozvojovým státům, který již souostroví vyplatil 24 milionů dolarů (544 milionů korun). Dílčí pomoc nabídly také některé státy, například Japonsko přispělo na stavbu pobřežní hráze kolem hlavního města Malé.

Posledních deset let bylo nejteplejší naměřenou dekádou. Zvyšuje se i teplota oceánů

Číst článek

Maledivám, společně s dalšími ohroženými ostrovními státy, se na prosincové konferenci OSN o změnách klimatu v Madridu nepodařilo přesvědčit přítomné světové vůdce, aby jim poskytli další financování na řešení problémů spojených s klimatickými změnami.

Maledivští představitelé nyní doufají, že budou mít větší úspěch na další konferenci plánované na letošní listopad v Glasgow.

Místní úřady se obávají, že bez mezinárodní pomoci se budou muset s žádostí o půjčky obrátit na banky. Domnívají se přitom, že malé ostrovní země doplácejí na jednání velkých rozvinutých států, které jsou největšími producenty skleníkových plynů. „Musíme prosit některé z těchto velkých znečišťovatelů, aby nám poskytli peníze. Je to spravedlivé?“ ptal se nedávno maledivský ministr životního prostředí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme