Západ se bojí o budoucnost boje proti džihádu. Situace v Mali zůstává nejasná
Armádní vzbouřenci v úterý zajali prezidenta Mali Ibrahima Boubacara Keitu společně s premiérem Boubouem Cissém. Keita následně oznámil, že se vzdává funkce, demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Proti prezidentovi několik měsíců demonstrují tisíce lidí, kvůli pochybnostem o legitimitě březnových voleb i zhoršující se situaci v zemi. Vzbouřenci chtějí vypsat volby „v rozumném termínu“. Kdo by ale zemi mohl vést, není jasné.
V Mali v současnosti působí zhruba 120 českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie, v níž Česko od června převzalo velení. Evropští vojáci tedy přímo spolupracují s malijskou armádou a trénují tamní jednotky v boji proti radikálnímu islámu i jiným ozbrojeným skupinám, stojí na webových stránkách mise.
Mluvčí armády Vlastimila Cyprisová informaci nevyvrátila. K tomu, jestli bude mise dál pokračovat, nebo zda budou vojáci staženi zpět do Česka, se ale mluvčí odmítla vyjádřit. „S ohledem na operační bezpečnost nebudeme v tuto chvíli podávat další informace. Naši vojáci dál plní operační úkoly a jsou v pořádku,“ zopakovala pouze dřívější prohlášení.
Lidé v zemi demonstrují již několik měsíců - proti rostoucímu vlivu džihádistů, špatné ekonomice i korupci. Protesty byly ze začátku poklidné, později se je ale vláda snažila potlačit násilím. Na začátku července bezpečnostní složky střelbou do davu zabily nejméně 11 osob a dalších 85 zranily, upozorňuje britský magazín Economist.
Prezident Keita zemi vládl od roku 2013 a nepředpokládalo se, že by chtěl v roce 2023 kandidovat potřetí. Podle Economistu je tak kritizován především za svou nekompetenci a to, že obyvatelům své země nerozumí. Za běžných okolností by tak o moc přišel ve volbách.
„V pondělí byl zveřejněn report OSN, že dochází ke zneužívání kompetencí vládou Mali vůči civilistům, a premiér ten samý den oznámil, že to začnou vyšetřovat. A hned druhý den došlo k tomuto převratu,“ připomíná pro iROZHLAS.cz analytik AMO Josef Kučera.
Armáda
Je to právě armáda, kdo za současným děním stojí. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají. Teď slibují v „rozumném termínu“ uspořádat nové volby. Kdo by se ale měl v budoucnu ujmout moci, je velmi nejasné.
Prezident Mali reaguje na vojenskou vzpouru. Rezignoval na všechny funkce, skončit má i vláda
Číst článek
„My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP), jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami,“ prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva. Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.
„Teď je pro nás a EU klíčové najít někoho, protože prezident i premiér rezignoval, kdo bude mít legitimitu nad hlavním městem, a s tím se budeme moci bavit o tom, co dál,“ popisuje Kučera. Je podle něj otázkou, zda armáda ve svých řadách takového vůdce najde.
Dlouhodobými kritiky prezidenta byli Tuaregové ze severu a také islamistické skupiny.
Jednou z výrazných postav opozice je i imám Mahmúd Dicko, který v roce 2009 úspěšně lobboval proti změně zákona, který nutí ženy poslouchat své manžely a vystupoval i třeba proti vysílání telenovel během ramadánu nebo proti sexuální výuce na školách. Kdyby využil svou rostoucí podporu, mohl by zemi posunout více konzervativním směrem, píše Economist.
Boj proti terorismu
Mali hraje klíčovou roli v boji západu proti radikálnímu islámu. Souběžně s misí EU má v Mali svou misi MINUSMA také Organizace spojených národů (OSN), kde má ČR pět vojáků z více než 15 000 členů mírové mise. Cílem je zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česko plánuje vyslat vojáky také do evropské protiteroristické jednotky Takuba.
V první polovině tohoto roku v zemi zemřelo více než 1800 lidí kvůli bojům s džihádisty nebo ozbrojenými skupinami. Je to podobné číslo jako počet mrtvých z předchozích dvou let, připomíná Economist.
Francie, která je v zemi od roku 2012, kdy došlo k politickému převratu, má v Mali přes 5000 vojáků. Jde totiž o důležitou tranzitní zemi, přes kterou se pašují lidé i drogy, a má tak vliv na vývoj celého regionu. V zemi ale už delší dobu sílí protifrancouzské nálady.
„Ve Francii se už dva roky vede debata, že ničeho nedosahují a chtějí se vrátit. Myslím si, že stažení v tuto chvíli by bylo tou nejhorší variantou, protože by to ukázalo, že ani Francie, ani EU nejsou schopny fungovat v rámci teritoria, kde v tuto chvíli nemáme žádného přirozeného geopolitického oponenta. Z toho důvodu si myslím, že by to byla tragédie,“ hodnotí situaci analytik.
Kromě své koloniální historie má Francie v Mali zájem i o tamní suroviny. V zemi se nalézají velká ložiska zlata a uranu. „A například uran ze sousedního Nigeru se používá ve francouzských jaderných elektrárnách,“ dodává Kučera.
Dlouhodobá nestabilita
Situace v zemi je v současnosti velmi nestabilní a bylo jen otázkou času, kdy k nějakému radikálnímu kroku dojde. Podle Kučery za to může hned několik faktorů. Region prošel obrovskou demografickou změnou, kdy se za posledních 20 let zdvojnásobila jeho populace. A předpokládá se, že se tak znovu stane v následujících 20 až 30 letech.
Země navíc intenzivně prožívá změnu klimatu. „Region má období sucha a dešťů naprosto disproporční a například období dešťů trvá tři nebo méně měsíců. Část vegetace je neudržitelná i vzhledem k pasteveckým skupinám, které tam působí, takže severní kmeny musí neustále migrovat,“ vysvětluje.
