Znám váš region, vím, co Čechy trápí, říká uchazeč o post předsedy Evropské komise Weber

„Evropská unie je teď vnímána jako projekt, ve kterém rozhodují elity a byrokraté. Já chci, aby to byli lidé a volení politici, kdo rozhodují,“ říká Českému rozhlasu Plus nejvážnější uchazeč o post předsedy Evropské komise Manfred Weber. O tom, zda kandidaturu za evropské lidovce získá, se rozhodne ve čtvrtek na kongresu Evropské lidové strany v Helsinkách. Egoismus jednotlivých unijních zemí není podle bavorského politika akceptovatelný.

Exkluzivně Landshut (Bavorsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf europoslanecké frakce EPP a místopředseda bavorské CSU Manfred Weber | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: Reuters

Proč byste měl být ideálním kandidátem na volebního lídra a potenciálně na příštího předsedu Evropské komise? Proč byste jím měl být vy, a ne váš vyzyvatel Alexander Stubb?
Chci představit plán, jasnou vizi, jak by mohla vypadat nová fáze, nová kapitola evropského vývoje. A pro tento program chci získat podporu. O tom se rozhodne v Helsinkách. Hlasovat o tom budou delegáti Evropské lidové strany z celé Evropy. A rozhodne to, kdo na svou stranu získá většinu. Pro mě je důležité, abychom praktikovali demokracii, abychom lidem pomohli s orientací a ukázali jim ty, kteří chtějí převzít odpovědnost za vývoj v Evropě.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Manfredem Weberem v bavorském Landshutu mluvil Filip Nerad

Tenhle demokratizační proces je pro Brusel a pro Evropskou unii velmi důležitý. Evropská unie je teď vnímána jako projekt, ve kterém rozhodují elity a byrokraté. Já chci, aby to byli lidé a volení politici, kdo rozhodují. Aby lidé měli moc ovlivnit další směřování kontinentu.

Na to je ale možné namítnout, že i Vy jste součástí těchto elit. Jste 14 let poslancem Evropského parlamentu. Jak chce přesvědčit lidi a své spolustraníky, že nepatříte k těmto elitám?
Já jsem součástí toho rozhodovacího procesu a myslím, že za ty poslední roky na to můžu být hrdý. Povedlo se nám znovu sjednotit Evropu. Země jako Česká republika zaznamenaly obrovský ekonomický pokrok. V hospodářském rozvoji jste už na úrovni regionů, jako je Bavorsko. Také v krizi eurozóny jsme náš kontinent vedli dobře. Dosáhli jsme toho hodně a nám Evropanům se dneska daří lépe než před 15 nebo 20 lety.

Z toho se tedy nevyčleňuji. Zároveň ale vím, kde jsou nedostatky a ty chci řešit. Není možné jenom pokračovat stejným způsobem jako dosud. Musí přijít nová kapitola. To zcela konkrétně znamená dát lidem moc rozhodnout o tom, jak půjdeme dál na tomto kontinentu. Třeba v České republice je velká propast mezi občany a Evropskou unií a tu bych chtěl překlenout

V čem byste se odlišoval od současného předsedy komise Jeana-Claudea Junckera? Pro něj unie v mnoha ohledech končí u německo-českých hranic a v Praze byl během svého funkčního období jen jednou. Co byste jako jeho možný nástupce dělal jinak, například směrem ke středoevropským státům?
Mluvil jsem o jednotě Evropské unie a na jejím udržení měl Jean-Claude Juncker značný podíl třeba během eurokrize nebo teď při vyjednávání o brexitu. To se mu podle mě podařilo a na tom bych chtěl stavět. Na druhou stranu jsem ale představitelem nové generace a ta musí mít nové vize, jak máme jít kupředu. Pro mě to v prvé řadě znamená skončit s debatou o Evropanech první a druhé kategorie. Existuje jen jedna společná Evropa.

Manfred Weber

Rozhovor s kandidátem na volebního lídra Evropské lidové strany a šéfem europoslanecké frakce této strany a místopředseda bavorské CSU Manfredem Weberem se natáčel v bavorském Landshutu. Weber poskytl před čtvrtečním kongresem evropských lidovců Českému rozhlasu interview jako jedinému českému médiu.

Není Evropa východu a západu, ani Evropa severu a jihu, bohatých a chudých, malých a velkých. Jsou jen jedni Evropané. A buď budeme držet spolu a společně definujeme, o co nám jde, nebo nebudeme hrát jako malé státy v globalizovaném světě s Čínou, Amerikou a s Ruskem žádnou roli. Chci proto držet tento kontinent pohromadě. Jedno z mých hesel je demokracie a tím dalším je stavitel mostů. Chci přispět k tomu, aby Evropská unie zůstala v klidu, a dál jsme spolu mluvili.

Vy tedy nepodporujete dvourychlostní Evropu?
Evropa dvou rychlostí není něco, o co bychom měli usilovat. Evropská unie se musí snažit hledat cestu společně. Zároveň ale říkám jasně, že pokud jsou teď v Evropě síly, jako je například Salvini, který si bere Evropskou unii ve finančních otázkách a ve střednědobém finančním plánování jako rukojmí, pak musí být u určitých témat možné postupovat kupředu, i když tomu někteří jednotlivci brání. Evropská unie se musí orientovat na budoucnost, musí mít chuť jít dopředu, ale dvourychlostní Evropa nesmí být cílem.

Vztahuje se tento přístup i na střední Evropu? Jaký máte vůbec vztah ke střední Evropě, k České republice a k dalším visegrádským zemím?
Česko je stejně jako Bavorsko srdcem střední Evropy. Řeknu to takhle. Nejbližším evropským hlavním městem k místu, kde jsem vyrůstal, byla Praha. Teprve po ní byla Vídeň a až pak Berlín. Já žiju ve středoevropském prostoru a mám radost, že můžu žít v dnešní otevřené a svobodné Evropě, což - doufám - platí o všech Evropanech.

Nejlépe je to poznat na tom, co Evropskou unii charakterizuje. Její rozmanitost a rozdíly, které v ní jsou. Evropská unie je rozmanitá, živá a pestrá, ať už mluvíme o kultuře, jídle nebo o jazyku.  Zároveň toho ale máme mnoho společného, co tvoří naši identitu jako Evropanů. A to je krásně vidět i tady ve střední Evropě.

Weber poskytl před čtvrtečním kongresem evropských lidovců Českému rozhlasu rozhovor jako jedinému českému médiu | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: Reuters

Znamená to, že byste jezdil víc do Prahy nebo Bratislavy, víc se bavil se zdejšími politiky a naslouchal jim?
Neřekl bych víc, ale rovnocenně. Jde o to přistupovat ke každému na tomto kontinentu na jakékoli pozici stejně a brát každého vážně. Pro nás je ohromně cenná i zkušenost, kterou mají státy střední a východní Evropy. Je tam stále mnoho lidí poznamenaných totalitarismem, který zažili buď jejich rodiče, nebo dokonce oni sami.

Náš kontinent by proto měl tuto zkušenost do sebe vstřebat a neměl by na ni zapomínat. To znamená respektovat se, naslouchat si a mluvit spolu. Platí to jak pro vztahy mezi východem a západem unie, tak severu a jihu, třeba v otázce eura a v hospodářských záležitostech. Naslouchat a mít pochopení jeden pro druhého je jediná cesta, kterou my v Evropě můžeme jít.

Nehrajeme fotbal, děláme politiku

Cítíte před kongresem v Helsinkách silnou podporu? Veřejně už Vás podpořili všichni premiéři z řad Evropské lidové strany. Podporu Vám už deklarovalo také mnoho dalších delegátů, včetně českých lidovců. Je o výsledku volby volebního lídra evropských lidovců už dopředu rozhodnuto?
Na takový kongres jede každý kandidát s respektem. To platí i pro mě. Chci přesvědčit každého jednotlivého delegáta. Jedna věc je, že mě podporují strany, ale druhá věc jsou lidé, kteří budou v Helsinkách přímo hlasovat. Já tam chci vystoupit tak, abych každého z nich přesvědčil a dostal od něj hlas. Dopředu nic rozhodnutého není. Výsledek nebude znám do poslední chvíle a já chci přesvědčit co nejvíc lidí, aby mi dali mandát vést Evropskou lidovou stranu do evropských voleb.

Kvóty jsou passé, ale ‚humanitární migranty‘ byste mohli přijmout, říká Stubb, který chce nahradit Junckera

Číst článek

Váš konkurent Alexander Stubb přesto ten souboj o kandidaturu přirovnal k zápasu Německa s Finskem ve fotbalu a lituje toho, že to není jako v hokeji. Takže i on uznává, že máte převahu. Podle Vás to tak není?
Německému fotbalu se tento rok zrovna moc nedaří. Na mistrovství světa jsme vypadli už po základní skupině. Tady ale nehrajeme ani fotbal, ani hokej. Tady děláme politiku. Jsou tu dva kandidáti, kteří se budou ucházet o důvěru delegátů. A ti ve čtvrtek rozhodnou.

Jako Váš hendikep se nejčastěji uvádí to, že nemáte žádné exekutivní zkušenosti. Jak už jsem říkal, celou svou politickou kariéru jste europoslanec, který je známý hlavně v Bruselu a ve Štrasburku. Nemůže to pro Vás být zásadní překážka v tom stát se příštím předsedou Evropské komise?
Každý si s sebou nese své zkušenosti. Já jsem někdo, kdo zná Evropskou unii, kdo byl často v České republice a v celém zdejším regionu. Vím, co tu lidi pohání a co je trápí. A platí to pro celou Evropskou unii. Účastnil jsem se volební kampaně na podporu Andreje Plenkoviče v Chorvatsku, byl jsem ve Španělsku na sjezdech tamní lidové strany. Troufám si říct, že mám cit pro to, jak lidé vidí Evropskou unii a co od ní očekávají. A to považuji za důležité pro vedení tohoto kontinentu.

To druhé, co mohu přinést, je moje zkušenost s hledáním kompromisů. Hledání zlaté střední cesty, jak udržet Evropskou unii jednotnou, se mé frakci dařilo a dařilo se to i mě v mojí roli v Evropském parlamentu. V mnoha oblastech jsme schopni dosahovat lepších výsledků, než to dokážou šéfové států a vlád. Evropský parlament dokáže dávat odpovědi na současné výzvy. Tím vším mohu přispět.

K té exekutivní odpovědnosti bych ještě doplnil jedno zajímavé číslo. Jedna třetina všech šéfů vlád, které dnes v Evropské unii máme, například čerstvě zvolený španělský premiér, neměla před převzetím vládní odpovědnosti také žádnou exekutivní zkušenost. To platí o jedné třetině všech šéfů států a vlád. Na národní úrovní je úplně normální, že lídr nejsilnější frakce nebo předseda strany jako Pedro Sánchez ve Španělsku se pak stane premiérem. Já bych chtěl, aby to bylo úplně normální také na evropské úrovni.

Když někdo získá většinu u 730 delegátů, tak má důvěru. Takový člověk dokáže lidi přesvědčit. A ten, kdo pak povede největší frakci, protože tak rozhodnou evropští občané, ten má mandát říct, já povedu také Evropskou komisi. Musíme nechat fungovat politiku, musíme nechat lidi rozhodnout, a ne k tomu přistupovat podle předem narýsovaných schémat.

Manfred Weber na konferenci Evropské lidové strany v roce 2017 na Maltě | Foto: Darrin Zammit Lupi | Zdroj: Reuters

Věříte ale, že evropští lídři budou ctít vůli Evropského parlamentu a na příštího předsedu komise opravdu navrhnou některého z volebních lídrů? Mnoho premiérů a prezidentů má k systému tzv. Spitzenkandidátů velké výhrady.
Podpora pro tento koncept podle mě v Evropské radě roste, a to zejména u mladších šéfů vlád. U nich je velmi silně zakotvená představa nabídnout takového kandidáta, který bude projevem fungování demokracie. Nemám pochybnosti o tom, že summit bude výsledek evropských voleb respektovat. A chci také jasně říct, že Evropský parlament, minimálně moje frakce Evropské lidové strany, nezvolí za předsedu komise žádného kandidáta, který se předtím nepředstavil občanům a neprezentoval jim svůj program.

Po pravdě mě stále překvapuje, že o tomhle základním principu demokracie musíme znovu a znovu diskutovat. Každý starosta, každý premiér třeba v Česku se musí nejprve lidem představit ve volbách. Proč by to mělo být na evropské úrovni jiné? Sociální demokraté, zelení, liberálové a my z Evropské lidové strany takové kandidáty nabídneme a lidé pak rozhodnou.

Hranice jsme schopni uchránit

Bude hlavním tématem evropských voleb migrace? Jak byste ji řešil? Podporujete například systém povinných migračních kvót?
Otázka migrace hýbe masivně evropským kontinentem poslední tři roky. Bude proto také ústředním tématem evropských voleb. Moje hlavní poselství k tomuto tématu zní: Evropská lidová strana je připravená a ochotná pomoci zabezpečit naši vnější evropskou hranici. To je základní podmínka pro všechno ostatní. Musíme vědět, kdo se nachází na evropské půdě, kdo se tady zdržuje. Pro to je nutná aktivní a rozhodná ochrana hranic.

Tu provádí například Bojko Borisov v Bulharsku na hranicích s Tureckem. Počty uprchlíků tam klesly na úplné minimum. Jsme tudíž schopni chránit náš kontinent, pokud k tomu budeme mít vůli. Moje strana tuhle vůli k ochraně hranic má. Zároveň ale platí, že musíme být připraveni pomáhat, například lidem v nouzi, kteří prchají ze Sýrie. Opakuji ale, že podmínkou pro to je zabezpečení hranic.

‚Ochrana našich hranic je naší věcí.‘ Premiéři Česka a Polska jsou proti rozšíření Frontexu

Číst článek

A co váš postoj k migračním kvótám? Podporujete například to, aby tento systém byl součástí reformy dublinského azylového systému?
V této konkrétní otázce podporuji rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Jako šéf současné předsednické země Evropské unie navrhl, aby se hledaly nové cesty, jak zajistit solidaritu. Všichni víme, že toto téma je zablokované a že se o něm obtížně diskutuje. Ale základní princip, že každý musí nějak přispět, abychom tento problém vyřešili, ten by se měl akceptovat. Na řešení se musí podílet jak Francie, tak Finsko, Česko i Rakousko. Při volbě způsobu, jak se na tom bude každý z nich podílet, bychom v prvním kroku měli ponechat jednotlivým státům volnost. Ale každý musí nějak přispět. Každý se do toho musí zapojit.

Takže jako možný předseda Evropské komise byste předložil novou reformu dublinského systému?
Já doufám, že se nám při dojednávání reformy Dublinu podaří ještě letos za rakouského předsednictví dosáhnout pokroku. Pokud téma uprchlíků nevyřešíme, pokud šéfové států a vlád jako Andrej Babiš, Angela Merkelová, Viktor Orbán a ostatní nedospějí ke koncensu alespoň u 80 procent témat, která leží na stole, tak to posílí extremisty na tomto kontinentu. A to si nepřeju. Já si přeju ukázat lidem, že Evropská unie je schopná řešit problémy. Reflektovat přitom národní pozice, jako je ta česká nebo německá, ale nakonec nalézt řešení. A já věřím, že se to rakouskému předsednictví podaří.

Komise Jeana-Claudea Junckera vystupuje jako silně politická komise. Má taková Evropská komise být? Pokračoval byste v tomto kurzu, nebo byste ho nějak změnil?
Co v Evropské unii děláme? Rozhodujeme například o našich zemědělcích. Rozhodujeme o tom, zda povolit glyfosát, nebo ne. Rozhodujeme o tom, jak bude vypadat budoucí obchodní politika. S Amerikou, s Kanadou a s dalšími státy světa. V současnosti regulujeme i oblast vnitřní bezpečnosti, výměnu dat a boj proti zločinu. To znamená, že Evropská unie dělá politiku a zákony, které my všichni jako občané musíme dodržovat. A pokud je to tak, pak musí být i vůdčí instituce v Evropské unii, jakou je Evropská komise, vedená politicky. My jsme politici, a ne byrokraté nebo nějaké vzdálené elity. My jsme zvolení politici vybavení mandátem od lidí. Takže ano, v kurzu politické komise bych pokračoval.

Na minulost nesmíme zapomenout

Říkal jsem, že jste zároveň místopředsedou bavorské CSU. Jak vnímáte vývoj česko-bavorských vztahů v posledních letech?
V posledních letech se vlila do bavorsko-českých vztahů nová krev. Vděčí za to Horstu Seehoferovi, který byl posledních deset let zemským premiérem Bavorska, a také angažovaným předsedům vlád České republiky, kteří do centra zájmu posunuli praktické otázky a sousedství. Řekli, vybudujme společnými silami prostor, kde budeme společně žít. A to se podařilo.

K tomu se přidalo to, že se Česká republika dostává i hospodářsky na srovnatelnou výši. Ekonomický boom v posledních letech vedl k tomu, že v Česku v současnosti prakticky není nezaměstnanost. Že se regiony jako Praha a Plzeň úžasně ekonomicky rozvinuly a jsou zcela srovnatelné s regiony jako Norimberk nebo Pasov, kterým se hospodářsky také daří. Jsme tedy partneři, jsme sousedé a v mnoha oblastech také přátelé.

Kontakt mezi Německem a Českem je dobrý, ale může být ještě lepší, říká šéf sudetských Němců

Číst článek

Jsou podle váš otázky křivd z minulosti mezi Čechy a Němci a debata o Benešových dekretech v česko-německých, respektive bavorských vztazích vyřešené, nebo byste očekával ještě nějaký krok, který za nimi udělá tlustou čáru?
Já za nejdůležitější považuji společné soužití a každodenní život v tomto prostoru. Evropa bude vždy poznamenána svými dějinami. Ať už tím negativním, tak i tím pozitivním, co se v minulosti stalo. To nás bude stále ovlivňovat, ale nesmí se to stát hlavním tématem dnešního světa. Proto bych chtěl, abychom spolupracovali jako partneři.

A i když je regionální nacionální identita důležitá, tak musíme mít na paměti, že v současné době nebudeme my Bavoři a obecně Němci stejně jako Češi, Slováci a Maďaři hrát žádnou roli, pokud nebudeme držet spolu. Buď pochopíme, že jsme Evropané a budeme společně bránit to, jaký je náš způsob života, co nás definuje a co je pro naši společnost důležité, nebo to nebudeme schopni v nynější moderní době udržet.

Abych vysvětlil, co tím myslím. Když mluvíme o evropském způsobu života, mluvíme o demokracii, o právním státu, o svobodném tisku, o svobodě náboženství, o rovnocenném zacházení s muži a ženami v naší společnosti. To jsou základní principy, které považuji za evropský způsob života, protože se praktikují v celé Evropské unii.

A tahle otázka, zda budeme moci tímto způsobem žít dál, bude v příštích desetiletích nesmírně důležitá. Když mluvíme o Evropské unii, jde o základní otázky, ne o nějaká dílčí nařízení. Před nám znovu stojí dokonce možná historické otázky a já doufám, že my Evropané v nich budeme hájit náš evropský způsob života.

„Nikdy nesmíme zapomenout na to, co se v minulosti stalo. Musíme to mít na paměti. Ale nesmí to zastínit náš každodenní život a nesmí to být pro nás zátěží. Musíme se z toho poučit a orientovat se na budoucnost. Znamená to tedy vybudovat z toho silného v národních státech takové cítění, které nás Evropany bude spojovat.“

Manfred Weber (kandidát na volebního lídra Evropské lidové strany)

Takže otázky minulosti podle Vás už nehrají ve vztazích mezi našimi zeměmi žádnou roli, nebo ano? Třeba Alternativa pro Německo stále zmiňuje zrušení Benešových dekretů a podobně.
Já vidím, že lidé chtějí v tomto prostoru společně žít, i s vědomím té minulosti. A pozoruji, že zejména mladí lidé v Německu, v České republice a v celé Evropě kladou otázky, co pro nás znamenají naše dějiny. Nikdy nesmíme zapomenout na to, co se v minulosti stalo. Musíme to mít na paměti. Ale nesmí to zastínit náš každodenní život a nesmí to být pro nás zátěží. Musíme se z toho poučit a orientovat se na budoucnost. Znamená to tedy vybudovat z toho silného v národních státech takové cítění, které nás Evropany bude spojovat.

Mluví se o Vás jako o možném nástupci Horsta Seehofera v čele CSU. Máte tuto ambici a usiloval byste o tuto pozici, i pokud byste se stal předsedou Evropské komise?
CSU v posledních třech volbách dosáhla výsledku, který zůstal za naším očekáváním. Musíme se proto bavit o tom, jak udělat naši stranu znovu atraktivní pro voliče. Dohodli jsme se, že to uděláme, až se v Bavorsku ustaví nová zemská vláda a až se rozhodne na kongresu Evropské lidové strany v Helsinkách. Na to tedy chceme počkat a pak s tou debatou začít. Moje strana ale takhle dál nemůže pokračovat. Musíme se zamyslet jak znovu získat důvěru občanů a být pro ně přitažliví. Při téhle debatě budou na stole všechna témata.

Ale máte ambici převzít nejvyšší post v CSU?
Jak už jsem říkal, dohodli jsme se, že o tom budeme diskutovat po vyřešení těch dvou kroků a pak se k tomu vyjádřím.

Orbán musí respektovat pravidla

Dobrá. Jak byste do budoucna chtěl řešit otázku členství maďarského Fideszu v Evropské lidové straně? Před nedávnem jste podpořil doporučení Evropského parlamentu k zahájení řízení s Maďarskem podle článku 7. Řada členů Evropské lidové strany volá po vyloučení Orbánovy strany. Jak se k tomu stavíte Vy?
V Evropské lidové straně není prostor pro zpochybňování základních práv. Pro nás je důležitá idea například akademické svobody a o té není možné diskutovat. I proto jsem hlasoval pro řízení podle článku 7 proti Maďarsku, protože tam dochází k věcem, které nám dělají starosti. U základních práv není prostor k diskuzi.

Co unie vyčítá orbánovskému Maďarsku? Okleštění justice, bití migrantů, nesvobodná média i korupci

Číst článek

Zároveň ale platí, že problémy v Evropské unii a rozdílné názory vyřešíme, jen pokud se společně posadíme ke stolu a budeme spolu mluvit. Jsem přesvědčený, že takový dialog můžeme vést i v Evropské lidové straně. Neměli bychom si na sebe stěžovat, ale sednout si k jednomu stolu a bavit se spolu. Jedině tak ty problémy vyřešíme.

Takže žádné vyloučení Fideszu?
Žádná členská strana vyloučení Fideszu z Evropské lidové strany nepožaduje. Ta otázka tak není aktuální. Ale je jasné, že Viktor Orbán jako člen naší strany musí respektovat základní práva a základní principy. A v tom na něj budeme vyvíjet tlak.

Mnoho lidí Vám vyčítá příliš přátelské vztahy s Viktorem Orbánem, a že jste dlouhou dobu přivíral oči nad jeho omezováním základních práv v Maďarsku. Držel jste nad ním ochrannou ruku?
Jak už jsem říkal, v Evropské lidové straně není prostor pro porušování základních práv a budeme to řešit. Co mě ale udivuje, je to, že jsem často kritizován za to, že udržuji intenzivní kontakty s mnoha státy střední a východní Evropy. Když mluvím s křesťanskými demokraty v Česku, tak se říká, že jsou na dnešek příliš konzervativní. Když se bavím s Viktorem Orbánem, tak je člověk hned pokládán za odpůrce Evropské unie. Tohle já neuznávám.

„Ta klíčová otázka zní: jsme stále připraveni na partnerství, na vedení dialogu a na uzavírání kompromisů? Kdo řekne, že se na tom chce podílet, je v Evropské unii vítán. Kdo ale jen říká Itálie především, Francie především nebo Rakousko především, pokud se bude prosazovat jenom egoismus, ten nemůže být v Evropské unii akceptovatelný. Potřebujeme se přihlásit k ochotě dál udržovat toto partnerství.“

Manfred Weber (kandidát na volebního lídra Evropské lidové strany)

Já chci jednat se všemi Evropany tak, jako to dělám v Evropském parlamentu. Tam mluvím se zástupci sociálních demokratů stejně jako s konzervativci. Musíme být schopní sednout si k jednomu stolu. Musí skončit to dělení na dobré a špatné Evropany. Všichni máme právo vyjádřit svůj názor, a to na základě práv a svobod Evropské unie.

Viktor Orbán je představitelem evropského populismu a nacionalismu. Není právě populismus, nacionalismus a omezování základních práv v současnosti hlavní hrozbou pro sjednocenou Evropu?
Evropské volby v roce 2019 budou bezpochyby tím prostorem, kdy budeme muset znovu mluvit o samotných základech fungování našeho kontinentu a ujistit se o nich. Protože jsou vystaveny tlaku od různých stran a politiků v Evropě. Ta klíčová otázka zní: jsme stále připraveni na partnerství, na vedení dialogu a na uzavírání kompromisů? Kdo řekne, že se na tom chce podílet, je v Evropské unii vítán. Kdo ale jen říká Itálie především, Francie především nebo Rakousko především, pokud se bude prosazovat jenom egoismus, ten nemůže být v Evropské unii akceptovatelný. Potřebujeme se přihlásit k ochotě dál udržovat toto partnerství.

A jsou liberální nebo proevropské síly natolik silné, aby tyto elementy v evropských volbách porazily?
Pokud se lidí zeptáte, zda chtějí dál partnersky a přátelsky spolupracovat se sousedy, tak naprostá většina Evropanů bude pro. Lidé chtějí pokračovat v současném trendu soužití v Evropě. Takovou otázku musíme lidem položit. Chcete partnerství, nebo chcete nacionalismus a egoismus? A na tuto otázku si musí každý odpovědět.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme