Manžel pracoval pro britskou MI6, říká Litviněnková v rozhovoru pro ČRo

V Londýně dnes začíná dlouho očekávané veřejné soudní vyšetřování smrti Alexandra Litviněnka. Bývalého pracovníka KGB a FSB v listopadu 2006 otrávili v centru Londýna radioaktivním poloniem. Podle Scotland Yardu vraždu spáchali bývalí agenti KGB Andrej Lugovoj a Dmitrij Kovtun. Už osm let se pravdy snaží také dopátrat vdova po Alexandru Litviněnkovi, Marina.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marina Litviněnková, vdova po bývalém pracovníkovi KGB a FSB Alexandru Litviněnkovi

Marina Litviněnková, vdova po bývalém pracovníkovi KGB a FSB Alexandru Litviněnkovi | Foto: Jiří Hošek

"Jsem spokojená už s tím, že veřejné soudní vyšetřování začíná," říká Marina Litviněnková, křehká žena podivuhodné síly, která spolu se svým právním týmem dokázala zvrátit rozhodnutí současné britské vlády.

„Pro mě je důležitější, že tahle procedura vůbec proběhne. Britská veřejnost uvidí, že může být pyšná na svou justici. Ani justici, ani mě coby řadovou britskou občanku nedokázaly politické tlaky zastavit," podotýká Litviněnková a dodává:

„Je to i silné poselství ruské společnosti, že jen v zemi, kde se ctí zákony a lidská práva, se domůžete spravedlnosti. Jednoho dne se toho dočkají i Rusové. Kdybych se veřejného vyšetřování nedočkala, byla bych asi zničená.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Marina Litviněnková, vdova po bývalém pracovníkovi KGB a FSB Alexandru Litviněnkovi, přiznala, že manžel pracoval pro britskou tajnou službu

Veřejné vyšetřování vedené soudcem sirem Robertem Owenem není klasickým soudním líčením, jaké známe z Česka. Lavice obžalovaných bude prázdná.

Podezřelí Andrej Lugovoj a Dmitrij Kovtun nebudou zastoupeni. Řešit se budou okolnosti Litviněnkovy smrti i pozadí případu, který osm let budí emoce v politice a diplomacii.

„V prosinci 2012 sir Owen poprvé otevřeně prohlásil, že má v ruce důkazy o tom, že je do zločinu přímo zapletený ruský stát. Znamenalo to pro nás, že veřejné vyšetřování nebude jen o samotné Sašově smrti, ale také o tom, kdo za tímto zločinem stál. Jména Lugovoj a Kovtun v ten okamžik už nestačila. Oni neměli ani důvod Sašu zavraždit, ani peníze, aby si pořídili tak vzácný radioaktivní materiál, jako je polonium 210,“ upozorňuje Litviněnková.

Ruská stopa

Britský deník Daily Telegraph v sobotu přinesl informaci, že americká NSA zachytila konverzaci hlavních podezřelých, která potvrzuje ruskou stopu. Důkazy prý Američané předali britské straně.

„Když Sašu zabili, bylo už po parlamentních volbách a u moci byli labouristé Tonyho Blaira. Ministr zahraničí David Miliband se v mé záležitosti velmi angažoval. Řekl na adresu Ruska mnoho kritických slov. Jedno prohlášení prý Vladimira Putina zvlášť rozhněvalo. Když se rozhodovalo o případném vydání Lugového a Kovtuna ke stíhání do Británie, pan Miliband prohlásil, že pokud v Rusku neexistuje ústavní právo vydat lidi, kteří v jiné zemi někoho zabili, mělo by přijmout zásadní změny. Na to konto Putin prohlásil, že jsou to Britové, kdo musí něco změnit, a sice svůj mozek,“ dodává Litviněnková.

Kauza Litviněnko | Foto: Hollywood Classic Entertainment

"Když se pak k moci dostala koalice konzervativců a liberálních demokratů, dostala se ke mně informace, že se asi hledání pravdy v našem případě úplně nezastaví, ale zpomalí," vzpomíná Marina Litviněnková.

„Důvod? Pro Konzervativní stranu je byznys nejdůležitější. Když se konzervativní ministr zahraničí William Hague pokusil zabránit zveřejnění některých zpravodajských materiálů s poukazem na to, že by mohlo dojít k ohrožení národní bezpečnosti, šlo jen o snahu nenaštvat Rusko," vzpomíná Marina Litviněnková, která nemá ani policejní, ani soukromou ochranku.

Vdova po zavražděném ruském důstojníkovi FSB se opakovaně snažila britské vládě naznačit, že si její snahu o vstřícnost Moskva vyloží jako slabost.

Veřejné vyšetřování

U britského Nejvyššího soudu nakonec loni slavila vítězství, které otevřelo cestu k veřejnému vyšetřování. To ministryně vnitra Theresa Mayová nakonec oznámila pět dnů po sestřelení malajsijského dopravního letadla nad východní Ukrajinou. Podle londýnské vlády je tato časová souhra dílem náhody.

Marina Litviněnková, vdova po bývalém pracovníkovi KGB a FSB Alexandru Litviněnkovi | Foto: Reuters

Marina Litviněnková v rozhovoru pro Český rozhlas nechtěla svalovat vinu za manželovu smrt přímo na osobu současné ruské hlavy státu. Minimálně zatčení a uvěznění Alexandra Litviněnka v Rusku ale podle ní s osobou Vladimira Putina souviselo.

„Saša věděl spoustu věcí u Putinově minulosti, o jeho působení ve funkci starosty Sankt Petěrburgu, o jeho obchodních aktivitách, které byly spojené s organizovaným zločinem. Když se Putin stal ředitelem FSB, Boris Berezovskij Sašu požádal, aby se s Putinem sešel. Oba věřili, že třeba nastává nějaká obroda FSB,“ zmiňuje Litviněnková a pokračuje:

„Saša si na schůzku přinesl nějaké kompromitující materiály o propojení FSB, světa zločinu a vlády. Setkání netrvalo dlouho a Saša z něj nebyl ani trochu nadšený. Jediné, co ta schůzka přinesla, bylo, že naše rozbitá telefonní linka začala zase fungovat. To byl první okamžik, kdy jsme si uvědomili, že nás monitorují."

Politický azyl v Británii

I po příjezdu do Spojeného království, kde získal politický azyl, pokračoval Alexandr Litviněnko v boji proti organizovanému zločinu. Měl pomáhat například španělským vyšetřovatelům v rozkrývání aktivit ruské mafie.

Vdova po Litviněnkovi, která je britskou státní občankou, pro Český rozhlas přiznává, že její manžel před svou smrtí pracoval i pro britskou zpravodajskou službu.

„Vyšetřoval případy týkající se organizovaného zločinu v Evropě, protože některá jména znal Saša velmi dobře ještě z Ruska. Věděl, jak jsou tihle lidé propojení. Pracoval jako konzultant pro MI6. Neřekla bych, že pracoval v britské zahraniční rozvědce. Pracoval pro ni jako poradce. Nevidím na tom nic špatného už vzhledem k tomu, že měl zažádáno o britské občanství. Bylo to to nejlepší, co mohl pro Británii udělat," dodává Litviněnková.

Koronerovo vyšetřování bude během prvních deseti týdnů otevřené, poté bude pokračovat s vyloučením veřejnosti. Právě tehdy se nejspíš objeví citlivé zpravodajské materiály o pozadí případu.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme