Odposlechy na objednávku Kaczyńského? Byznysmen vydírá z vězení polské konzervativce, chce milost
- Už třetí žádost o milost poslal polskému prezidentovi podnikatel Marek Falenta. Donedávna nejhledanějšího Poláka dopadli v dubnu ve Valencii a v pátek byl vydán zpátky do vlasti.
- Po dvou neúspěšných žádostech o prominutí trestu pojal Falenta tu třetí jinak: vyhrožuje, že zveřejní, kdo si před šesti lety odposlechy objednal. Ukazuje přitom na současnou vládnoucí stranu Právo a spravedlnost.
- Za nelegální odposlouchávání schůzek byznysmenů a politických špiček, včetně ministrů tehdejší vlády Donalda Tuska, si má odsedět 2,5 roku.
„Neplánuji umřít v osamění. Odhalím objednavatele a všechny detaily…“
Může to být promyšlená taktika, poslední zoufalý krok, jak odvrátit trest ve vězení, nebo pokus, jak ho v období před parlamentními volbami co nejvíc zkrátit. Pokud ale hrozby odsouzeného podnikatele Marka Falenty mají reálný základ, polil špičky polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) studený pot.
Stál za odposlechy, které otřásly Polskem. Velký útěk byznysmena skončil na balkoně ve Španělsku
Číst článek
Někdejší uhlobaron Falenta, který býval na seznamu stovky nejbohatších Poláků, si od pátečního vydání z Madridu (o jeho útěku jsme psali zde) ve Varšavě odpykává trest za nelegální nahrávky z luxusních varšavských restaurací z let 2013 a 2014. Odsedět si má 2,5 roku.
Ve spolupráci s číšníky odposlouchával politiky tehdejší vládní koalice Občanské platformy a Polské lidové strany. Premiérem v té době byl Donald Tusk. Když se nahrávky dostaly na veřejnost, znamenalo to nejen začátek jeho konce ve funkci, ale také tvrdý pád jeho strany na dno a přesvědčivé volební vítězství strany PiS na podzim 2015.
Falenta nahrál stovky hodin šokujícího propojování politiky a byznysu, intrikaření, drahá jídla na účet státu, vulgarismy… Mezi odposlechnutými byli třeba tehdejší ministři vnitra, zahraničí, šéf Ústředního protikorupčního úřadu, guvernér centrální banky a mnoho dalších.
Minimálně na jedné nahrávce je ale i současný premiér Mateusz Morawiecki, který před šesti lety vedl jednu z velkých polských bank (o odposleších Morawieckého více zde).
Pět let spekulací
Odsouzený podnikatel Falenta podle rozsudku vymyslel odposlechy sám (s asistencí dvou číšníků) a jedinou jeho motivací byl finanční zisk. Pochybností o případu je ale od začátku spoustu.
Stáli za Falentou Rusové? Nebo to byl ten, kdo měl z odposlechů největší zisk, tedy současná vládnoucí strana PiS? O tom se v Polsku spekuluje se už roky. To vše nyní podpořil text Falentovy třetí žádosti o milost z letošního dubna, kdy ve španělské vazbě čekal na rozhodnutí o vydání.
„Ve španělském vězení hnije člověk, který věřil v čestné a spravedlivé Polsko. Udělal všechno, co měl. Splnil všechno, co slíbil, a byl krutě podveden lidmi z vašeho tábora. Slibovali samé výhody a politickou kořist. Čekal jsem roky, denně obelhávaný, že brzy nadejde den, kdy mě omilostníte. Teď už není naděje na to, že k tomu dojde,“ cituje polský deník Rzeczpospolita z Falentovy žádosti.
Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice
Číst článek
„Považujte tento dopis, prosím, jako poslední šanci na dohodu. Neplánuji umřít v osamění. Odhalím objednavatele a všechny detaily,“ napsal odsouzený podnikatel prezidentovi.
Tucet lidí
V dopise má přitom zmiňovat tucet lidí, a to včetně předsedy strany PiS Jarosława Kaczyńského nebo vládního koordinátora tajných služeb Mariusze Kamińského. K zorganizování odposlechů měl Falentu přesvědčovat Kaczyńského poradce Stanisław Kostrzewski. Předseda PiS o tom věděl a měl akci schválit.
Osmistránkový dopis poslal Falenta 12. dubna. Z prezidentské kanceláře zamířil přes prokuraturu k varšavskému okresnímu soudu, který deníku Rzeczpospolita umožnil nahlédnout do spisu. Soud zároveň upozornil prokuraturu na podezření, jež z Falentova dopisu vyplývají.
Podnikatel ve svém dopisu také prezidenta utvrzuje v tom, že má kopie dalších nahrávek, které dosud polská média nezveřejnila. Má na nich být znovu současný premiér Morawiecki. „Získal jsem také mnoho informací a lidí pro protikorupční policii už po vypuknutí aféry v roce 2014. Na všechno mám důkazy v podobě nahrávek,“ končí dopis.
O tom, že nahrávek byly celkově stovky hodin, se v polských médiích píše už dlouho.
‚Čin zoufalce‘
Strana PiS jakákoli podobná obvinění odmítá a Falentu označuje za naprosto nevěrohodného. „Ta různá nařčení nemají nic společného s realitou,“ tvrdil v úterý ve vysílání Jedynki Polského rozhlasu šéf úřadu vlády Michał Dworczyk. Falenta se podle něj nervově zhroutil a je zoufalý. „Do té doby, dokud nejsou důkazy, pohybujeme se ve sféře drbů a pomluv,“ dodal Dworczyk.
Mluvčí vládnoucích konzervativců Beata Mazurková se pak opřela do opozice. „Extáze v Občanské platformě, Evropské koalici a mainstreamu. Falenta je zločinec, kterého ještě nedávno odsuzovali, teď se ale najednou stal věrohodným. No co, jaká strana, takový hrdina,“ napsala na twitteru končící mluvčí, která se na konci května stala europoslankyní.
Doplnila, že hrozby a vydírání jsou zoufalým způsobem Falentovy obrany. „Myslí si, že jeho šancí může být volební kampaň,“ napsala Mazurková. Polsko totiž na podzim čekají parlamentní volby.
Podobně se vyjádřil i ministr spravedlnosti (a současně i generální prokurátor) Zbigniew Ziobro: „Kdyby to, co pan Falenta tvrdí, byla pravda, zveřejnil by to a nikdy by mu vězení nehrozilo. To je nejlepší důkaz na to, že v zoufalství zveřejňuje takové historky.“
Opozice chce komisi
Současná opozice, kterou odposlechy před volbami v roce 2015 významně poškodily, chtějí od ministra spravedlnosti podrobnosti. Dožaduje se také vzniku parlamentní vyšetřovací komise.
„V kontextu informací, které se dnes objevily v médiích, budeme požadovat na schůzi Sejmu informaci od generální prokurátora a ministra spravedlnosti a koordinátora tajných služeb o tom, co se stalo poté, kdy dopis pana Falenty dorazil do prezidentské kanceláře,“ oznámil médiím Marcin Kieriński ze sloučeného poslaneckého klubu Občanské platformy a lidovců.
Samotného Falentu čeká ještě proces ve druhé větvi celé aféry, takzvané „malé odposlechové“.
