Italský premiér Draghi podal demisi. Prezident ho požádal, aby kabinet dočasně vedl
Italský premiér Mario Draghi podal demisi, oznámil podle agentur Reuters a AFP prezidentský palác. Prezident Sergio Mattarella ho ale požádal, aby kabinet dál dočasně vedl.
Premiér Mario Draghi podal demisi na čtvrtečním setkání s prezidentem Sergiem Mattarellou.
„Prezident republiky Sergio Mattarella dnes ráno v Kvirinálském paláci přijal předsedu vlády Maria Draghiho, který ho informoval o včerejší diskusi a hlasování v Senátu a následně znovu podal demisi a demisi kabinetu, kterému předsedá,“ píše se ve čtvrtečním prohlášení prezidentského paláce.
‚Stabilizátor italské politiky‘ Draghi na rozcestí. Musí vyřešit vládní neshody nebo vypsat předčasné volby
Číst článek
Zatím není jasné, zda prezident rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby. Pokud by se tak stalo, mohly by být podle serveru la Repubblica 2. října. Světové agentury již dříve zmiňovaly termín v září. Šlo by ale o bezprecedentní situaci, protože od konce druhé světové války se parlamentní volby v Itálii nekonaly na podzim. V tom období totiž zákonodárci obvykle hlasují o rozpočtu na další rok.
Letos navíc před příchodem zimy bude Itálie i řada evropských zemí možná řešit akutní energetickou krizi kvůli ukončení dodávek ruského plynu v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi, jež Západ vůči Moskvě zavedl.
Druhá rezignace
Předseda italské vlády se pokusil podat rezignaci již minulý čtvrtek, prezident ji ale tehdy odmítl. Draghi ji nabídl poté, co koaliční partner, populistické Hnutí pěti hvězd, bojkotovalo důležité hlasování v Senátu.
Ve středu projevila sice Draghimu důvěru většina senátorů, tři z vládních stran ale hlasování bojkotovaly, čímž podkopaly premiérovu vizi jednotné vlády. Právě vládní jednotou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu.
Draghiho vláda je širokou koalicí, v níž jsou zastoupeny formace od stran levého středu až po krajně pravicovou Ligu. Italskou vládní krizi s obavami sleduje Evropská unie, Itálie je třetí největší ekonomikou EU po Německu a Francii. Pád italské vlády by naopak zřejmě přivítalo Rusko.
Cílevědomý odborník
Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky, má pověst seriózního a velmi cílevědomého odborníka. V roce 2014 ho časopis Forbes označil za osmého nejmocnějšího muže světa. A držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman ho v květnu 2019 nazval „největším centrálním bankéřem moderní doby“.
Draghi sice není politik, ale během 17 měsíců, kdy stojí v čele neobvyklé italské vlády „národní jednoty“, si v západní Evropě získal pověst státníka díky své podpoře pomoci Ukrajině a snahám o prosazení ekonomických reforem.
Draghi si drží relativně vysokou popularitu také mezi Italy. Voliči na jeho vládě ocenili zvládnutou očkovací kampaň, protipandemická opatření a přípravu na čerpání evropských fondů z plánu obnovy. Zvládnutí epidemie bez plošných uzávěr a příprava na čerpání peněz z Bruselu byly také hlavní cíle, které si kabinet vytyčil. Negativnější mínění mají Italové ohledně toho, jak vláda čelí inflaci a zdražování energií.
