Už 70 dní probíhá ruská invaze na Ukrajinu. Kreml byl nucen kvůli počátečním neúspěchům kompletně změnit plány a nyní se soustředí jen na jih a východ země. Tam leží i jeden z největších symbolů konfliktu – přístav Mariupol. Ten je v obležení prakticky od prvního dne bojů a nyní se zdá, že je téměř celý dobyt. A potvrzují to i tři vojenští experti, které oslovil server iROZHLAS.cz, aby zhodnotili současnou situaci na Ukrajině.

Praha 7:00 4. května 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V Mariupolu se podle starosty města stále nachází na 100 000 obyvatel, ukrajinská armáda už ale ovládá pouze ocelárny Azovstal. Ty by mělo bránit na 2000 vojáků. Zbytek města už je plně pod kontrolou ruské armády a proruských separatistů.

Ruský útok na Moldavsko nedává smysl, říkají experti. Vojska v Podněstří vážou ukrajinské jednotky

Číst článek

I tři experti oslovení serverem iROZHLAS.cz se shodují, že město už je ztracené. „Z vojenského hlediska už si myslím, že zásadní význam obrana Mariupolu nebo Azovstalu nemá,“ řekl bezpečnostní analytik Univerzity obrany Richard Stojar.

Podle něj i Rusko od ocelárny stáhlo většinu jednotek. „Už jsou nasazené na podporu hlavního bojového úsilí někde na Donbase. K blokádě nebo izolaci Azovstalu postačuje ruské straně méně jednotek,“ vysvětlil.

Vojenský zpravodajský analytik Dušan Rovenský se domnívá, že Rusko ocelárnu „v dohledné době“ dobude. „Ukrajinští obránci jsou zcela odříznuti od zásobování a jejich odblokování protiútokem ukrajinské armády je momentálně nereálné,“ popsal.

Zranění Gerasimova

O víkendu ukrajinská média přišla se zprávou, že byl zraněn náčelník generálního štábu Ruské federace Valerij Gerasimov. Kreml tuto informaci ale nepotvrdil, ani nevyvrátil. Stále tak není jasné, jestli k útoku na dva ruské štáby došlo.

‚Voják od hlavy až k patě‘ Gerasimov. Z vyšší školy tankového velení až na vrchol generálního štábu

Číst článek

Bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý se domnívá, že i kdyby byl skutečně Gerasimov zraněn, tak to na boje na Ukrajině nebude mít vliv. „Operace bude pokračovat tím způsobem, který dneska kritizujeme,“ řekl.

A Stojar mu dává za pravdu. Podle něj by to ale byl úspěch. „Pokud by byl zraněn náčelník generálního štábu Ruské federace, tak by to bylo v symbolické rovině téměř něco srovnatelného s potopením raketového křižníku Moskva,“ myslí si.

Den vítězství

Už 9. května budou Rusové slavit Den vítězství, tedy konec Velké vlastenecké války, jak nazývají druhou světovou válku. A opakovaně se mluví o tom, že by jej chtěl ruský prezident Vladimir Putin oslavit nějakým velkým, nebo alespoň dílčím vojenským úspěchem na Ukrajině.

Stratég Foggo: Rusové zastydli ve druhé světové. Došlo jim palivo i jídlo, u Kyjeva dostali na frak

Číst článek

Podle Rovenského to ale tak není. „Ruská strana nikdy nedeklarovala 9. květen či nějaké jiné datum jako nějaký termín, dokdy završí operaci na Ukrajině. Toto datum se uvádělo pouze na Západě, že by se k němu eventuálně mohl vztahovat pokus o vítězství na Donbase,“ popsal s tím, že toho nelze v tak krátkém čase dosáhnout.

Stojar souhlasí, i když očekává zintenzivnění úsilí v příštích dnech. Jakýkoliv úspěch by totiž byl hlavně symbolický.

„Každopádně, i kdyby se (Rusku) podařilo dosáhnout nějakého většího postupu v oblasti Donbasu, tak i to by byl, řekněme, velice hubený výsledek oproti původním ambicím,“ podotkl.

Šedivý se ale domnívá, že Rusové budou dřív nebo později úspěšní a Izjum a později i Slovjansk a Kramatorsk dobudou.

„Myslím si, že Rusové tu sílu mají. Bude to pochopitelně tím klasickým způsobem, na který Rusové přišli, to znamená bombardování, palebné přepady, potom teprve nějaký útok. Kvalitu spíš nahradí kvantitou vojsk,“ uvádí.

Server iROZHLAS.cz oslovil tři vojenské experty, kterým položil tyto tři otázky:

1. Jaký bude osud Mariupolu? Podaří se Rusům dobýt ocelárny Azovstal?
2. Změní nějak blížící se ruský Den vítězství (9. 5.) situaci na Ukrajině? Dokážou Rusové prorazit ukrajinskou obranu a dostat se přes Izjum do Slovjansku?
3. Podle Ukrajiny byl zraněn náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Při tomto útoku mělo zemřít další 20 osob na velitelství. Nakolik je podle vás tato informace pravdivá? Pokud by to byla pravda, jaký to bude mít vliv na průběh invaze?

Jejich kompletní odpovědi si můžete přečíst zde:

• Richard Stojar
• Jiří Šedivý
• Dušan Rovenský

Richard Stojar

1. Domnívám se, že osud Mariupolu je nějakým způsobem zpečetěn. Rezistence zbytku obránců v Azovstalu může mít ještě – řekněme – dlouhodobý charakter, záleží na ruské straně, kolik bude ochotna do toho investovat. Ale v zásadě si myslím, že už může být spokojená s tím, čeho dosáhla blokádou. Jádro sil, které dobývalo Mariupol, se už podle informací přesunulo jinam. Už je nasazeno na podporu hlavního bojového úsilí někde na Donbase. K blokádě nebo izolaci Azovstalu postačuje ruské straně méně jednotek. Samozřejmě nějaký tlak tam asi ruská strana vyvíjet bude. Ale pokud tam nedojde k nějakému jednání, kterým by byl obráncům třeba zabezpečen skrz nějakého zprostředkovatele volný odchod nebo něco podobného, tak si myslím, že z vojenského hlediska o osudu Mariupolu už bylo rozhodnuto. V podstatě záleží jen na tom, jaké množství zásob mají zbývající obránci. V podzemních chodbách, koridorech apod. ještě mohou samozřejmě nějakou dobu působit, ale nejsou schopni už na sebe vázat tak velké ruské síly jako v předchozím období. Možná jim trochu pomůže evakuace civilistů. Uvolní se jim trochu ruce, ale v podstatě z vojenského hlediska už si myslím, že zásadní význam obrana Mariupolu nebo Azovstalu nemá. Význam je v symbolické rovině a tady do toho možná vstoupí ještě nějaká jednání, třeba že budou evakuováni do nějakého třetího státu. Už se objevily i tyto návrhy.
2. Tak to je samozřejmě otázka, na kterou by asi každý rád znal odpověď. 9. květen je nepochybně významné symbolické datum. Už před několika týdny se objevily zprávy z ukrajinských nebo britských zdrojů, že je to datum, do kterého by ruská strana nebo Vladimir Putin osobně chtěli dosáhnout nějakého významného úspěchu, což by třeba mohlo být i obsazení Slavjansku, Kramatorsku nebo administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti. Prozatím to zase až tak úplně nevypadá. Jak zaznělo z úst ministra zahraničních věcí Lavrova, tak fixace na nějaké konkrétní datum, kdy byla konkrétně položena otázka na 9. květen, pro operace, které tam probíhají, není nijak zásadně významná, že samozřejmě vojenské operace mají svůj vlastní průběh a fixovat je čistě na 9. květen není nijak zásadní. Ale samozřejmě v symbolické rovině by to určitě svůj význam mělo. Takže tady možná v příštích dnech ruská strana ještě zintenzivní své úsilí. Ale je otázka, kde se jim podaří dosáhnout nějakého omezeného úspěchu, který by bylo možné prezentovat ruskému domácímu publiku. Každopádně, i kdyby se jí podařilo dosáhnout nějakého většího postupu v oblasti Donbasu, tak i to by byl, řekněme, velice hubený výsledek oproti původním ambicím.
3. Těžko říci, jestli je pravdivá. Informace se objevila z ukrajinské strany. Na druhou stranu na tom něco být může, protože ruská strana to doposud nějak zásadně nedementovala. Pokud by k něčemu podobnému nedošlo, asi by na to reagovala třeba živým vystoupením generála Gerasimova nebo dementováním této ukrajinské zprávy. Zatím se na ruské straně žádná odmítavá reakce popírající tento incident neobjevila. Pokud k tomu skutečně došlo nebo minimálně pokud byly zasaženy dva štáby, jak prezentuje ukrajinská strana, mohlo by to samozřejmě výrazněji narušit strukturu ruského velení, mohlo by to narušit řízení operací. Na druhou stranu možná přímo na bojišti by to situaci nějak zásadně neovlivnilo. Pokud byl generál Gerasimov zraněn, byl by to, opět minimálně v symbolické rovině, velký úspěch pro ukrajinskou stranu. Pokud by byl zraněn náčelník generálního štábu Ruské federace, tak by to bylo v symbolické rovině téměř něco srovnatelného s potopením raketového křižníku Moskva. Zároveň by to asi potvrdilo skutečnost, že Spojené státy americké dodávají skutečně vysoce kvalitní přesné zpravodajské informace ukrajinské straně a že stejně jako v případě křižníku Moskva, tak i v případě útoku na dva štáby se dá předpokládat, že úspěšná reakce byla v zásadě velmi ovlivněna právě těmi zpravodajskými informacemi, které Spojené státy poskytují ukrajinské straně. To je jedna ze zajímavých věcí, které v případě tohoto incidentu nebo u dalších úspěšných akcích ukrajinské strany svědčí o tom, že podpora ze strany Spojených států amerických se neomezuje čistě na materiální dimenzi nebo dodávky zbraňových systémů, ale že neméně důležitou roli hrají právě zpravodajské informace, které zasílají na ukrajinskou stranu.

Jiří Šedivý

1. Osud Mariupolu je podle mého názoru zpečetěn. Zaprvé Rusko ho ovládne. Zadruhé, myslím si, že bude ocelárna nějakou dobu blokována, postupně bombardována, ale dřív nebo později i ocelárna bude v rukou Rusů. Bohužel.
2. Myslím si, že Rusové tu sílu mají. Bude to pochopitelně tím klasickým způsobem, na který Rusové přišli, to znamená bombardování, palebné přepady, potom teprve nějaký útok, tak, jak se zkrátka bojovalo v minulosti. Kvalitu spíš nahradí kvantitou vojsk.
3. Nedovolím si spekulovat, jestli to je, nebo není pravda. Podle některých informací to možné je, ale v tom se skutečně musí provést nějaké upřesnění. To je zaprvé. A zadruhé, že by to mělo nějaký zásadní vliv na vedení operace, to asi ne. I kdyby byla pravda, že tam Gerasimov byl a byl zraněn, tak operace bude pokračovat tím způsobem, který dneska kritizujeme, takovým způsobem bude vedena dál.

Dušan Rovenský

1. Mariupol pro Ukrajinu v současné době nemá žádný vojenský význam, ale jde především o určitý symbol odporu proti ruské agresi. Ostatně takto ho Ukrajinci vnímali už během bojů v roce 2014, kdy se nápor donbaských separatistů, podporovaných ruskou armádou, podařilo zastavit východně od něj. Obrana Mariupolu tak sloužila zejména jako morální vzpruha pro národ a k tomu, aby na sebe vázala významné množství ruských sil, jež nemohly být nasazeny na jiném úseku fronty. Co se týče průmyslového komplexu Azovstal, tak ten se ruským jednotkám v dohledné době podaří dobýt, neboť ukrajinští obránci jsou zcela odříznuti od zásobování a jejich odblokování protiútokem ukrajinské armády je momentálně nereálné.
2. Předně je třeba říct, že ruská strana nikdy nedeklarovala 9. květen či nějaké jiné datum jako nějaký termín, dokdy završí svou operaci na Ukrajině. Toto datum se uvádělo pouze na Západě, že by se k němu eventuálně mohl vztahovat pokus o vítězství na Donbase. Jak se zdá, do 9. května toho za současného rozložení sil nelze dosáhnout. Obě armády jsou vyčerpané, ovšem útočník je vždy v nevýhodě a obvykle se uvádí, že k úspěchu potřebuje převahu alespoň 3:1, k překonání silné poziční obrany až 5:1. To Rusové nemají a je otázkou, zda toho bez mobilizace vůbec, byť na některých úsecích fronty, jsou schopni dosáhnout.
3. Zranění ruského náčelníka generálního štábu je prozatím nepotvrzené, byť možné. Padla už řada jiných generálů a vyšších důstojníků, tudíž to ukazuje na systémový problém na ruské straně. Moderní dělostřelecké systémy dokážou relativně přesně dostřelit na vzdálenost desítek kilometrů, tím spíše pokud je jejich palba korigována pomoci bezpilotních letounů. Navíc na obsazeném území působí i ukrajinské týmy příslušníků speciálních sil a místní domobrany provádějící zde diverzní akce a průzkum. Proto se ruská velitelská stanoviště, případně různá skladiště munice nebo pohonných hmot často stávají prioritními cíli takovýchto prostředků. Pokud by se zpráva o zranění generála Gerasimova nakonec ukázala být pravdivou, nemyslím si, že to bude mít velký vliv na další průběh bojů. Prozatím se totiž nezdá, že by Gerasimov nebo jiný velitel zásadním způsobem zvrátil situaci v ruský prospěch, a tudíž by byl tím „lékem“, o který vedení v Moskvě přišlo.

Petr Jadrný, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít