Situace v Mariupolu je kritická, zachránit ho může jen rychlá vojenská operace, říká šéf obránců

Situaci v Mariupolu, který se na východě Ukrajiny nachází v ruském obklíčení, v pátek označil za kritickou velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci město brání. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly ovládly mariupolskou Iljičovu ocelárnu. Ukrajinská strana však hlásí pokračující boje z okolí ocelárny a také z přístavu. V Kyjevě našli Ukrajinci po stažení ruských vojsk stovky těl civilistů.

Sledovali jsme online Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proruské síly v Mariupolu

Proruské síly v Mariupolu | Zdroj: Reuters

Volyna deníku Ukrajinska Pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu města, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje.

Volynova brigáda se v posledních dnech spojila s plukem Azov a vojáci se opevnili v komplexu oceláren Azovstal, který má rozlohu jedenácti kilometrů čtverečních. Předtím se 36. brigáda námořní pěchoty snažila uhájit pozice v továrnách Azovmaš a Iljič, ale došly jí zásoby jídla i munice.

Zpráva pokračuje pod online reportáží

Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk v pátek odpoledne potvrdil, že pouliční boje v Mariupolu pokračují. Aktivní boje hlásí z okolí Iljičovy ocelárny i z oblasti přístavu.

Motuzjanyk dále řekl, že Rusko poprvé od začátku invaze použilo k útoku na přístavní město bombardéry s dlouhým doletem. Rusko podle mluvčího soustředí své úsilí na ovládnutí Mariupolu, který leží v Doněcké oblasti, a také měst Rubižne a Popasna v Luhanské oblasti.

Ukrajinský parlament označil počínání ruské armády za genocidu, oznámil to na Telegramu

Číst článek

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko uvedl, že část 36. brigády námořní pěchoty se připojila k pluku Azov, část Rusové zajali. Konkrétní počty ale neuvedl. Ruská armáda ve čtvrtek tvrdila, že tento týden se jí vzdalo 1160 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, ovšem jak podotýká agentura AP, tyto informace nelze ověřit.

Mariupolská městská rada v pátek na sociální síti telegram napsala, že Rusové ve městě začali exhumovat těla pochovaná na dvorcích mezi obytnými domy a nedovolují místním, aby tam další lidi pohřbívali.

Okupanti prý také jmenovali dozorce, kteří mají dohlížet, že lidé své příbuzné a známé nebudou pohřbívat. Podle ukrajinské strany ve městě funguje 13 ruských mobilních krematorií. Mají sloužit k zahlazení stop po válečných zločinech, kterých se jednotky Ruska a bojovníci separatistické Doněcké lidové republiky dopouštějí.

Osud námořníků z potopeného křižníku není znám. Podle Moskvy se zachránili, Kyjev mluví o obětech

Číst článek

V Mariupolu stále živoří asi 100 000 lidí, kterým podle šéfa Světového potravinového programu (WFP) Davida Beasleyho hrozí „vyhladovění k smrti“. Starosta Bojčenko v úterý řekl, že podle odhadů mohlo v Mariupolu zemřít více než 20 000 civilistů.

Oběti v Kyjevě

V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů. Drtivá většina z nich byla zastřelena, uvedl v pátek policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Potvrzený počet mrtvých je zhruba dvojnásobný oproti bilanci, kterou úřady oznámily před téměř dvěma týdny. Ve středu hovořily o více než 720 zabitých civilistech a 200 pohřešovaných v Kyjevské oblasti.

Většina obětí zemřela na následky střelných ran, což podle policie ukazuje, že mnoho lidí „bylo jednoduše popraveno“ na ulici. Podle Něbytova policejní data ukazují, že rány střelnou zbraní byly příčinou smrti u 95 procent obětí. Těla byla podle něj ponechána na ulicích nebo dočasně pohřbena.

Každý den jsou v oblasti kolem ukrajinské metropole nacházena další těla pod sutinami a v hromadných hrobech, dodal Něbytov. Nejvíce obětí, více než 350, připadá na město Buča, které se stalo jedním z hlavních symbolů krutosti ruské války zahájené na Ukrajině.

Miliony uprchlíků

Od začátku války na Ukrajině už ze země uteklo přes pět milionů lidí, oznámil v pátek úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Naprostou většinu tvoří Ukrajinci, zemi napadenou 24. února Ruskem ale opustilo i 215 000 cizinců, informovala AFP.

UNHCR eviduje k pátku 4 796 245 ukrajinských uprchlíků, Mezinárodní organizace pro migraci zhruba 215 000 utečenců jiných národností. Ve srovnání se čtvrtečními údaji je to o téměř 60 000 ukrajinských běženců víc. Zhruba 60 procent prchajících Ukrajinců míří do Polska, do Rumunska jich podle AFP zatím dorazilo asi 725 000. Počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku se ustálil na přibližně 300 000, další přicházejí, ale někteří odcházejí do dalších zemí.

Devadesát procent migrantů tvoří ženy a děti; muži v produktivním věku nesměli kvůli branné povinnosti zemi opustit. Podle UNHCR musely své domovy opustit dvě třetiny ukrajinských dětí.

voj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme