Uprchlíci z Mariupolu pod palbou. Ruská vojska podle nich ostřelují auta na silnici do Záporoží
Ruská armáda bombardovala ve středu centrum Mariupolu. Letecké pumy zasáhly historickou budovu divadla a také městský bazén Neptun, v jejichž podzemí se skrývali lidé. Mnozí se zoufale snaží město opustit, bezpečné to ale není.
Parkoviště před hobbymarketem na okraji Záporoží se od rána plnilo auty s nápisy „Děti“.
Už třetím dnem sem přijíždějí uprchlíci z Mariupolu, tedy ti, kterým se sem podařilo dostat.
Lidé utíkají před válkou z Mariupolu do Záporoží. Na místě je zpravodaj Martin Dorazín
Útěk Alexandra a jeho rodiny provázelo bombardování, ostřelování a dopravní zácpy, ale povedlo se.
„Nejtěžší je bránit Mariupol před letadly. Někdy to bylo i dvanáct leteckých úderů v krátkém intervalu. Každé letadlo nese buď čtvrt, nebo půltunovou bombu. A kromě toho odpalují rakety Grad a používají další zbraně,“ popisuje pro Radiožurnál.
„Většinou to nejsou žádné přesně cílené útoky, ale někdy ano. Trefili se například do spojařského centra. Mají ve městě své lidi, sarančata, která jim dávají tipy,“ dodává.
Tři týdny války na Ukrajině pohledem stratéga: Rusové udělali chybu hned na začátku a nedaří se jim
Číst článek
Alexandrův bratranec Vitalij se pozastavuje nad chováním ruské pravoslavné církve, které patří největší chrám ve městě.
„Dokážete si představit, že v situaci, kdy lidi hledají jakékoli útočiště, oni ten svůj chrám prostě zavřeli a nikoho tam nepustili? Vedle v divadle se v podzemí tlačily 2000 lidí, zatímco církev, která má záchranu lidí v popisu práce, chrám zavřela. Je to paradox a moc jsme se tomu divili.“
Ve chvíli rozhovoru s Vitalijem ale ještě nikdo nevěděl, že ruská letadla zaútočila na centrum a bomby zasáhly také jimi zmiňované divadlo. Trosky vchod do podzemí zasypaly.
Příjem běženců tady koordinuje paní Tatiana, která od rána napočítala 500 aut. Pokud je v každém pět lidí, tak je to 2500 jen za pár hodin od rána. Do středy tady přijali 4000 aut.
Analytik Nerad: Cesta premiéra Fialy do obleženého Kyjeva se zapíše do dějin
Číst článek
A příliv uprchlíků nekončí. V Mariupolu se tvoří obrovské fronty, ale bohužel ne všichni mají auta, některá jsou zničená válkou, a ne všichni mají benzin. Ten už chyběl, když jsme z Mariupolu před dvěma týdny odjížděli.
Tatiana také radí lidem, jak mají najít přístřeší na noc, na pár dní, než se rozhodnou, kam pojedou dál.
V obchodních centrech bývají u vchodu kavárny, v Záporoží je to stejné. Teď tato kavárna slouží jako ordinace první pomoci, mnozí potřebují hlavně psychickou podporu.
Řada lidí se tu radostně objímá, protože v Mariupolu se třeba dva týdny neviděli. Nevěděli, jestli žijí, jestli jsou v pořádku.
Příběh bratrů
Větší rodiny se musely rozdělit. Například bratři Roman a Samson doteď hledají své rodiče, kteří prý už vyjeli z Mariupolu a jsou v pořádku. Jejich bratry ve frontě na potraviny ranily šrapnely, teď leží v nemocnici. Ostatní byli podle nich na místě mrtví. „Prakticky každých deset minut se někde ozval výbuch,“ říkají chlapci.
Jejich domov na východním předměstí Mariupolu prý zničily ruské rakety jako první. Potom žili v továrně na čokoládu, nakonec je ale ruské údery vytlačily až do centra, kde každého zvlášť vzali lidé, kteří měli v autech místo.
Náhodou se nyní potkali tady v Záporoží a teď čekají na rodiče. Cesta je ale nebezpečná a ruská vojska auta na silnici ostřelovala.
