Mariupol žije v neustálém strachu z války a útoku proruských a ruských vojsk

Tisíce ukrajinských uprchlíků se před válkou uchýlily do města Mariupol u Azovského moře. Boje ale ohrožují už i toto přístavní a průmyslové centrum jihovýchodní Ukrajiny, nehledě na příměří mezi proruskými povstalci a ukrajinskými vojsky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mariupol žije v neustálém strachu z války | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

U cedule Mariupol se asi deset kilometrů od města ozývá salva z raketometů, vidět je oblak kouře.

„Tohle není Grad, to jsou větší rakety typu Uragan,“ myslí si pan Arťom.

Ve městě stojí fronta lidí u bankomatu. Ti si ve strachu před možným útokem snaží vybrat dostupné úspory. Lidé na ulicích si povídají o tom, odkud asi mohou proruští povstalci město ostřelovat.

Mariupol nepatří k výstavním městům, je to přístav a velké průmyslové centrum. Teď tu ale není fialový, oranžový ani žlutý kouř, který je pro toto město typický, a smog. Zdejší obrovské továrny nepracují.

Přehrát

00:00 / 00:00

O obavách obyvatel ukrajinského Mariupolu natáčel zpravodaj Martin Dorazín

Podle pana Arťoma je to situace přesně taková, jaká byla v Doněcku před několika týdny. Když přestaly fungovat bankomaty, lidé zoufale sháněli místo, kde by si mohli vybrat alespoň nějaké peníze, za které by si koupili buď jízdenku kamkoli z města, nebo základní potraviny.

Na pláži u Azovského moře se téměř nikdo nekoupe. Jen pár lidí se tu opaluje na pozadí mariupolského přístavu.

„Zůstali jsme, ale polovina lidí z města už odjela. My nemáme kam a za co,“ popisuje situaci v Mariupolu 30letá Oksana a dodává: „Bojíme se.“

„Já například nechci, aby mě doněčtí osvobozovali. Ruské zprávy o situaci ve městě strašně lžou. Neslyšela jsem nic o tom, že by ukrajinská armáda tady někoho pronásledovala, zavírala nebo nás brala jako lidské štíty,“ vysvětluje.

Mariupol žije v neustálém strachu z války | Foto: Martin Dorazín

„Možná že tohle je poslední klidný den, my toho moc nevíme, informací je málo, ale obrana města asi není dostatečná,“ odhaduje.

Plážový rozhovor s paní Oksanou ukončuje telefonát její dcerky ze školy na druhém konci města, která neví, jestli zítra školu kvůli válce nezavřou: „Jak to tam vypadá? Budete mít ještě hodiny? Dobrá, Káťo, tady tanky ještě nejsou,“ říká do telefonu.

Na Leninově náměstí už nestojí socha Vladimira Iljiče. Je tu vypálená budova oblastního úřadu, nad kterou vlaje ukrajinská vlajka.

Ukrajinského příměří využívají bojující strany k přeskupení sil a posílení pozic

Číst článek

„Vidíte, zatím je všechno normální a klidné, ale každý člověk se bojí, to je přece jasné,“ přiznává paní Ludmila, která svého synka přivedla na dětské hřiště:

„Nijak se na válku nepřipravujeme, před třemi týdny jsme do Mariupolu utekli z Doněcka a nechtěli bychom, aby se opakovalo to, co jsme tam zažili.“

Paní Ludmila frontu u bankomatu v Mariupolu nestála. Proč taky. V bance už stejně žádné peníze nemá.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme