Marko Miloševič chce pohřbít otce v Moskvě
Vdově po bývalém jugoslávském prezidentovi Slobodanu Miloševičovi nic nebrání zúčastnit se jeho pohřbu v Srbsku. Bělehradský soud pozastavil zatykač, který na ni vydal, protože se vyhýbala trestnímu stíhání za zneužití moci a majetkovou trestnou činnost.
Miloševičův syn Marko ale před převzetím otcova těla v Haagu prohlásil, že požádá o svolení pohřbít Slobodana Miloševiče v Moskvě. Ani představitelům Miloševičovy socialistické strany jen zrušení zatykače na Markovičovou nestačí k uspořádání pohřbu v Srbsku.
Bělehradský soud přijal jako záruku, že se Mirjana Markovičová nebude vyhýbat jeho jednáním kauci ve výši 15 tisíc eur. Jestliže Miloševičova vdova přijede na pohřeb do Srbska bude jí také zabaven pas. Tento krok považují srbští socialisté za nedostatečný.
Žádají, aby rodinní příslušníci Miloševiče mohli také navštěvovat jeho hrob a nemuseli k tomu vždy žádat vládu o svolení. Podle socialistů je tak skoro jasné, že se bude pohřeb konat v Moskvě a nikoli v Bělehradu.
Podle znalců srbské politické scény získá na pohřbu Miloševiče v cizině nejvíce Srbská radikální strana, která si tak může za hlavní bod svého volebního programu zvolit převezení ostatků exprezidenta do vlasti. Kdyby díky tomu vyhrála volby, vrátil by se slibně nastartovaný proevropský vývoj v Srbsku zase na začátek.
Mezitím bylo tělo bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče převezeno letecky z Haagu na letiště v Amsterdamu. Zatím není jasné, kam Miloševičovy ostatky poletí dál.
Na definitivní výsledky pitvy a toxikologických testů se stále čeká
V Haagu se stále čeká na otázku, zda v krvi Slobodana Miloševiče byly látky, které by anulovaly působení léků na vysoký krevní tlak. Tato a některé další otázky o podmínkách věznění Slobodana Miloševiče zůstávají nezodpovězené a tvoří živnou půdu pro spekulace a pochybnosti.
Trojice soudců vedená Jamajčanem Patrickem Robinsonem už dnes ráno udělala formální tečku za procesem se Slobodanem Miloševičem, který se táhl od roku 2002. Hájil se v něm proti více než 60 jednotlivým obviněním z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Mělo k nim dojít postupně v průběhu válek v Chorvatsku, Bosně a Kosovu.
Hlavní žalobkyně Carla Del Ponteová čelí nyní kritice, že prosadila příliš rozsáhlý proces - místo toho, aby jej rozdělila na několik menších. Jugoslávský exprezident tak mohl podle kritiků být odsouzen alespoň za některé zločiny, kterých se údajně dopustil.
