Maročané hlasují o reformách navržených králem Muhammadem VI.
Maročané dnes v referendu hlasují o návrzích svého krále Muhammada VI. na politickou reformu. Panovník se podle návrhu o změnách ústavy vzdává některých svých pravomocí, což berou pozorovatelé jako prevenci proti možným převratům známým z Tuniska a Egypta z počátku roku.
Král už například nebude považován za svatého, ale jen za nedotknutelného. Podobné ústupky jako marocký monarcha nabídl nedávno i jordánský král.
Muhammad VI. si sice ponechává jen některé pravomoci, ale nadále bude mít nejdůležitější postavení v marocké mocenské hierarchii. Například mu zůstává pravomoc vést jednání vlády, rozpustit parlament nebo nadále zůstane vrchním velitelem marocké armády.
Podle afrikanisty Vladimíra Klímy jde o další krok na cestě k demokratizaci Maroka. „Ten proces zahájil už jeho otec Hassan II. v 90. letech, ale vyvolalo to veliké rozbroje. V každém případě marocký král reaguje na ten pohyb, který je dneska v islámských zemích,“ poznamenal Klíma ve Světě o jedné.
Podle něj je ale pravděpodobné, že účast Maročanů na hlasování nebude vysoká, a to kvůli malému rozsahu reformy.
Všechny strany zastoupené v parlamentu, počínaje socialisty, přes nacionalisty až po umírněné islamisty, s reformou souhlasí. Vyzvaly proto Maročany, aby se v referendu vyjádřili kladně.
Proti předloženému návrhu je mládežnické Hnutí 20. února, které se významně podílelo na zahájení procesu reforem. Změny považuje za nedostačující a vyzvalo k bojkotu referenda.
Podle Vladimíra Klímy reformy určitě neuspokojí všechny. To, že král nabídl určité ústupky, ale považuje za poměrně prozíravé.
„On samozřejmě chce ten svůj ústup ‚dávkovat‘ a samozřejmě že to nemůže být nějaké ideální řešení. Je to takový kompromisní mezikrok, protože ty opoziční síly stejně směřují k něčemu, jako je parlamentní monarchie, v níž by panovník měl již jen jakousi ceremoniální úlohu,“ konstatoval afrikanista.
Podle něj ale není pravděpodobné, že by se kvůli požadavkům radikálnější části opozice situace v zemi v nejbližší době významně zradikalizovala.
„Nelze počítat s nějakou bezprostřední násilnou změnou. Nedojde tam zřejmě v dohledné době k událostem, jaké vidíme v některých jiných státech, které teď sledujeme na prvním místě,“ dodal Klíma.
