Prokurátor Žilinka měl pomoci očistit Slovensko, ve funkci je ale spíš zárukou Ficovy beztrestnosti
V prosinci 2020 se postu slovenského generálního prokurátora ujal Maroš Žilinka. Jeho hlavním úkolem bylo bojovat za očistu státu proti korupci a zapomenout na doby, kdy byly špičky Smeru expremiéra Roberta Fica jedna ruka s prokurátory a soudci. Praxe je ale jiná. Prakticky neodvolatelný muž s velkou mocí naopak Ficovi pomáhá. I díky tomu, že má v rukou nástroj, který mu dává mimořádnou pravomoc zastavit jakékoliv vyšetřování.
Maroš Žilinka je svéráz. Velmi vehementně vystupoval proti ratifikaci obranné dohody se Spojenými státy, když o ní prohlásil, že je horší než okupační sovětská smlouva z roku 1968. Měsíc před invazí na Ukrajinu se byl družit v Moskvě, zasahuje do politiky, odmítá komunikovat s novináři a nejraději informuje přes facebookový profil.
„Žilinka vyšetřování trestných činů z dob vlády Smeru aktivně brzdí a vyhledává argumenty, aby se v nich nedalo pokračovat. Jemně řečeno, svými rozhodnutími nepomáhá boji proti korupci. Brzdí očistu společnosti od struktur Smeru a pro Fica je zárukou beztrestnosti,“ popisuje pro iROZHLAS.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
válka prokurátorů
Slovenské bezpečnostní složky zmítá boj starých struktur z období vlád Smeru a nových pořádků nastolených po volbách 2020. Na obou stranách konfliktu přitom stojí bývalí blízcí spojenci – generální prokurátor Maroš Žilinka a speciální prokurátor Daniel Lipšic. V roce 2010 přitom oba v barvách KDH nastupovali na ministerstvo vnitra. Lipšic jako ministr a Žilinka jako náměstek a pravá ruka. Dnes jsou role obrácené, větší pravomoci má Žilinka jako generální prokurátor.
Ihned po parlamentních volbách v únoru 2020 a nástupu vlády Igora Matoviče (OĽaNO) se policii rozvázaly ruce a vyšetřovatelé se začali činit. V akcích nazvaných Bouře, Vichřice či Očistec zadrželi soudce, prokurátory, vlivné podnikatele nebo policejní funkcionáře, kteří měli co do činění s dřívějším korupčním a klientelistickým systémem vybudovaným za vlád Smeru. Otevřeli desítky politicky citlivých případů a došlo i k rozhýbání soudů.
Policie si přišla i pro exministra vnitra ze Smeru Roberta Kaliňáka a chtěla zadržet i Fica, toho ale parlament ke stíhání nevydal. Speciální prokuratura obvinila politiky spolu s bývalým policejním prezidentem Tiborem Gašparem mimo jiné ze založení zločinecké skupiny.
Než se ale případ stihl dostat před soud, zakročil generální prokurátor Žilinka a obvinění Fica a spol v listopadu zastavil za pomoci mimořádného opravného prostředku – paragrafu 363 trestního řádu.
Paragraf 363
Jen málokdy se stává, že by se značná část společnosti přela o jeden z paragrafů trestního řádu. Na Slovensku se to ale právě děje. Mimořádný opravný prostředek se stal v rukou generálního prokurátora Žilinky nečekanou brzdou řádného vyšetření minulosti.
„Vše dobré, co se za poslední roky podařilo policii a speciální prokuratuře vyřešit, do značné míry zastavil generální prokurátor,“ popisuje sociolog Michal Vašečka.
Měl uklidnit Slovensko a sjednotit středopravici, nakonec ale končící premiér Heger kolosálně neuspěl
Číst článek
Žilinka k tomu používá paragraf 363, pomocí kterého může vstoupit do vyšetřování až do momentu, než se případ posune na soud, a tím celé stíhání zastavit. „Věc je v tu chvíli navždy ukončená a znovu neotevřitelná. Navíc tuto moc má člověk, který je ze své pozice téměř neodvolatelný,“ líčí Vašečka.
Zvolen byl v prosinci 2020 na šest let. Jediný, kdo může generálního prokurátora funkce zbavit, je hlava státu. A to ještě za jistých okolností, například kdyby spáchal trestný čin.
„V posledních měsících se hodně řeší justiční reforma v Izraeli, kde chce premiér Netanjahu soudní rozhodnutí podřídit parlamentu. To je samozřejmě skandál, ale na to s úsměvem říkám, že je to méně skandální než to, jak se chová generální prokurátor Maroš Žilinka,“ říká sociolog Vašečka.
Žilinka za dva a půl roku ve funkci použil paragraf v mnoha případech kauz politiků i podnikatelů spojených se stranou Smer Roberta Fica a v několika případech i se Sme rodinou Borise Kollára.
§ 363, Trestný poriadok
(1) Generálny prokurátor zruší právoplatné rozhodnutie prokurátora alebo policajta, ak takým rozhodnutím alebo v konaní, ktoré mu predchádzalo, bol porušený zákon. Porušením zákona sa rozumie podstatné pochybenie, ktoré mohlo ovplyvniť rozhodnutie vo veci.
(2) Ak sa týka rozhodnutie alebo konanie uvedené v odseku 1 viacerých osôb alebo skutkov, môže generálny prokurátor zrušiť len tú časť rozhodnutia alebo konania, ktorá sa týka niektorej z týchto osôb alebo skutkov.
(3) Generálny prokurátor v konaní podľa odseku 1 rozhodne uznesením, proti ktorému nie je prípustný opravný prostriedok.
Naivita a nekompetence
Nabízí se otázka, proč Žilinku bývalá Matovičova vláda do takto mocné funkce vůbec prosazovala. Zprvu se nezdálo, že by měl být problematickou nominací.
„Zdá se, že šlo o projev naivity a nekompetence bývalé vlády. Vůbec bych za tím neviděl nějaké temné spiknutí,“ domnívá se Vašečka.
‚Vlekař a erotoman‘ Kollár jako nejmocnější muž slovenské politiky. Jeho Sme rodina je klíčem k vládě
Číst článek
Klíčovou roli mělo sehrát to, že Žilinka byl spolu s dalšími dvěma prokurátory včetně Lipšice na seznamu Aleny Zsuzsové. Žena, která je odsouzená na 25 let za sjednání vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, připravovala vraždu i těchto nepohodlných prokurátorů. Podle vyšetřovatelů měl být ve všech případech objednavatelem podnikatel Marian Kočner, který Zsuzsové psal o Žilinkovi jako o „zm*dovi z Piešťan“.
Podle sociologa Vašečky si velká část politické elity i obyvatel Slovenska v hlavě udělala zkratku, že když podsvětí plánovalo Žilinkovu vraždu, tak to znamená, že je to slušný a kompetentní člověk.
Žilinka je nominantem strany Sme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára a spolu s OĽaNO pro něj v prosinci 2020 hlasovala i značná část opozice v čele s Ficovým Smerem – celkem 137 ze 147 přítomných poslanců. Jen část liberálně smýšlejících poslanců vládní koalice byla proti.
„Přiznám se, že jsem nečekal, co se z něj stane. Mnoho lidí překvapil, a to včetně těch, kteří ho do funkce zvolili,“ říká Mesežnikov. „Lidé ze Sme rodiny o tom ale nejspíš věděli, protože pokud pomáhá někomu kromě lidí kolem Smeru, tak právě lidem ze Sme rodiny,“ doplňuje.
Myslivecká chata
Že ze strany současného generálního prokurátora nehrozí lidem kolem Smeru potíže, naznačila i nahrávka z myslivecké chaty pořízená v září 2021.
„Žilinka velmi málo komunikuje. Je úplně izolovaný, nechce mít žádné kontakty. (…) Přes spřízněného podnikatele ale vzkázal, že se nemusíme bát,“ říká na ní Robert Fico.
Šéf Smeru na záznamu mimo jiné zmiňuje i to, že budou poslanci jeho strany všemi možnými způsoby obstruovat jakékoliv snahy tehdejší vlády oslabit paragraf 363.
Žilinka k nahrávce uvedl, že jde o nezákonně pořízený materiál. „Nemůže být proto použit v žádném trestním řízení.“
Spor o paragraf
Dnes již bývalý premiér Eduard Heger (ex OĽaNO, dnes Demokraté), který ve funkci po roce nahradil Matoviče, letos v lednu přiznal, že zvolení Žilinky generálním prokurátorem byla největší chyba vládní koalice. „Je smutné, že je přijatelný pro některé koaliční politiky a velkou část opozice,“ uvedl.
Žilinka reagoval, že odmítá prokuraturu zatahovat do politického boje. „Použitím paragrafu 363 jsem nikdy nikomu nepomáhal zbavit se obvinění, a už vůbec ne proto, že jde o vlivnou osobu,“ řekl s tím, že je paragraf platnou a účinnou součástí slovenského právního pořádku a generální prokurátor ho nemůže ignorovat jen proto, že to nevyhovuje určité části společnosti.
Svou nespokojenost s Žilinkovým chováním neskrývá ani prezidentka, která už v loňském roce podala podnět k ústavnímu soudu na přezkoumání samotného paragrafu 363. Je také připravena na Žilinku podat disciplinární podnět.
‚Proruský troll paktující se s fašisty.‘ Pět let od politického pádu míří Fico k volebnímu vítězství
Číst článek
Když jej před dvěma a půl lety uváděla do funkce, řekla tehdy, že od něj očekává začátek nové éry na generální prokuratuře.
Do sporu o generálního prokurátora a jeho takřka všemocný nástroj se zapojil i parlament. V něm se v minulých týdnech debatovalo jak o zpřísnění používání paragrafu 363, tak i o jeho posílení.
O návrhu nezařazeného poslance Tomáše Taraby, který by pravomoci generálního prokurátora posílil, speciální prokuratura prohlásila, že vypadá jako z pera právníků obviněných v nejzávažnějších korupčních kauzách bývalých vlád Smeru.
„Už dnes disponuje generální prokurátor téměř neomezenou mocí a naše zkušenosti dokazují, že ji hanebně nadužívá ve prospěch obviněných, a to i v nejvážnějších a společensky významných kauzách,“ prohlásil šéf opozičního Progresivního Slovenska Michal Šimečka a uvedl, že jde o „frontální útok na spravedlnost a právní stát“.
