Martin Scorsese protrhl svou šestadvacetiletou oscarovou smůlu

Hollywood ma za sebou svou 79. oscarovou noc. Prestižní cenu za nejlepší film roku 2006 získal snímek Martina Scorseseho Skrytá identita. Vítězný snímek triumfoval i v kategoriích nejlepší režie, střih a scénář podle předlohy. Pro režiséra Scorseseho je to první Oscar, Americká filmová akademie ho ale přitom nominovala už pošesté. Nejlepším hercem v hlavní roli vyhlásili akademici Američana Foresta Whitakera ve snímku Poslední skotský král a nejlepší herečkou Britku Helen Mirrenovou, která exceluje ve filmu Královna, kde ztvárňuje současnou britskou panovnici Alžbětu II. v době smrti její snachy, princezny Diany.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martin Scorsese

Martin Scorsese | Zdroj: ČTK

Americká filmová akademie po devětasedmdesáté udělila zlaté sošky - Oscary. Před slavnostním večerem v Los Angeles bylo známo jediné jméno letošního držitele tohoto ocenění. Za celoživotní dílo jej dostal italský skladatel Ennio Morricone - napsal hudbu pro víc než 400 filmů. Například Tenkrát na Západě, Nedotknutelní, S nasazením života nebo Missie. A jak to letos dopadlo dál?

Oscara za nejlepší film roku 2006 získal snímek Martina Scorseseho Skrytá identita. Vítězný film triumfoval i v kategoriích nejlepší režie, střih a scénář podle předlohy. Pro režiséra Scorseseho je to první Oscar, Americká filmová akademie ho ale přitom nominovala už pošesté. "Díky. Jsem dojatý tou poctou, která se mi dostala od Akademie a od mých starých přátel. Během těch let mi to mnozí přáli - chodil jsem po ulici a lidé mi říkali: příště ho určitě dostaneš," děkoval Martin Scorsese.

Nejlepším mužským hereckým výkonem zaujal Forest Whitaker za roli ugandského diktátora ve filmu Poslední skotský král. Nejlepší herečkou se stala Helen Mirrenová z Velké Británie, která ztvárnila Alžbětu II. ve snímku Královna.

Nejlepším neanglicky mluveným filmem vyhlásila porota německé drama Životy těch druhých o bývalé východoněmecké tajné službě Stasi. Mexický film Faunův labyrint získal tři Oscary, a to v kategoriích kamera, výprava a masky.

Členové akademie za nejlepší dokumentární film označili Nepříjemnou pravdu režiséra Davise Guggenheima. Ústřední postavou dokumentu o globálním oteplování je bývalý americký viceprezident Al Gore. Ten při přebírání sošky zdůraznil, že klimatická krize není politický, ale morální problém: "Máme vše, co potřebujeme, abychom mohli začít, až na vůli k jednání. To je obnovitelný zdroj. Obnovme ho!"

I když letos nemělo Česko ani Slovensko v žádné kategorii své želízko v ohni, přesto, se alespoň krátce v sestřihu z neanglicky mluvených filmů oceněných minulými Oscary objevily na plátně ukázky z Obchodu na korze, Ostře sledovaných vlaků a Kolji.

Tisk: Martin Scorsese se konečně dočkal

Bleskové ohlasy přinášejí internetová vydání severoamerických deníků. Newyorské Timesy reagují na ocenění v hlavní kategorii - nejlepší film. Tím se stal snímek Skrytá identita režiséra Martin Scorseseho. Jak list pochvalně poznamenává: "Od první režisérovy oscarové nominace uplynulo šestadvacet let, teď se Martinu Scorsesovi konečně dostalo od americké filmové akademie hřejivého objetí."

Coby nejlepší neanglicky mluvený film ocenila porota německé drama o východoněmecké tajné službě Stasi "Životy těch druhých" debutujícího režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka. Německý týdeník Spiegel oceňuje, že film konečně přináší kritický pohled na komunistickou minulost východního Německa.

"Už zmizela sentimentalita a nostalgie, v pojetí bývalé NDR spíš "ostalgie" a tesklivost, kterou jsme cítili ze snímku "Good bye Lenin". Film Životy těch druhých je z úplně jiného těsta. A je dobře, že lidé začínají vnímat doby bývalé NDR komplexněji a skutečně chtějí vědět pravdu o své minulosti," uzavírá Spiegel.

Oscarový úspěch vyvolal v Německu nadšení i polemiku

Teprve potřetí v bezmála osmdesátileté historii Oscarů připadla zlatá soška německému snímku. "Je to nepopsatelná radost, že tak bytostně německé téma vzbudilo zrovna v Americe takový zájem," komentoval triumf snímku Životy těch druhých televizní režisér Gerhard Fuchs.

"Nejen jako umělecký úspěch, ale taky jako výsledek vyrovnávání se s komunistickou minulostí na východě Německa," hodnotí udělení Oscara Marianne Birthlerová. Podle vládní zmocněnkyně pro akta Stasi "ocenění filmu o tajné policii ukazuje, že éra komunismu není okrajovým historickým tématem."

Ve filmových kruzích pak znovu zazněla tvrdá kritika na adresu festivalu Berlinale a jeho ředitele Dietera Kosslicka. Na loňské přehlídce totiž celovečerní debut režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka vůbec neprošel do hlavní kategorie, kam byly naopak vybrány čtyři jiné německé snímky.

K loňskému ročníku filmových prestižních cen se můžete vrátit ZDE.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Alexandr Pícha, Adam Weiss Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme