Masakr v Katyni zůstává otevřenou ranou

Ruská Katyň se chystá na historickou událost. Vůbec poprvé se v ní společně sejdou premiéři Ruska a Polska. Jméno vesnice ležící nedaleko ruského Smolenska netřeba dlouze představovat. Po celém světě se stalo symbolem tragického osudu polských vojenských zajatců, které po začátku 2. světové války sovětská NKVD odvlekla ze země a na jaře roku 1940 bez soudu povraždila.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

masové hroby v Katyni

masové hroby v Katyni | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, Memorial Katyn (Alyeksyey Melkin)

Stále otevřená rána

I 70 let poté zůstává katyňský zločin otevřenou ranou v polsko-ruských vztazích. „O tom, kdo byl za masakr před 70ti lety zodpovědný, není vůbec žádných pochyb,“ říká rezolutně ruská historička Natálie Lebeděvová.

Naráží tak hlasy, které se v Rusku dodnes ozývají – a drží se staré sovětské propagandy. Ta sváděla dlouhá léta zločin na nacistické Německo, poprvé se k němu Moskva přiznala teprve v roce 1990.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na zločin v Katyni se ve své reportáži zaměřila zpravodajka ČRo v Rusku Lenka kabrhelová

„V 90. letech se tady v Rusku rozkryla spousta materiálů týkajících se Katyně, o stalinských zločinech se otevřeně mluvilo. Po roce 2000 ale znovu přišla snaha historii zamlčovat, dnes se raději do problémů nešťourá. Podle mne to souvisí s vzestupem nacionalistických nálad, šovinismem a taky touhou mnoha lidí po tvrdé ruce,“ poznamenává historička Ruské akademie věd.

Jedním z těch, kdo se na rozkrývání zločinu spáchaného sovětským režimem podílel, byl vojenský prokurátor Alexandr Treťjackij. Stojíme společně u památníku v Mědném nedaleko ruského města Tvěr – jenom tady je pohřbeno na šest tisíc z celkem 22 tisíc povražděných polských vojenských zajatců.

Alexandr Treťjackij před lety prošel pěšky celou cestu, kterou v roce 1940 museli ještě před smrtí absolvovat zajatí polští vojáci a policisté. Osobně se také podílel – společně s polskými kolegy - na exhumacích masových hrobů. Po více než 15 letech už o tom nechce příliš mluvit, z jeho slov ale jasně vyplývá, že se ve svém okolí nesetkal s právě nejchápavější reakcí.

Obavy ze zapomínání

„Pro mě je důležitá jediná věc - říkat pravdu. Nejde ani tak o to, jestli oběťmi byli Rusové nebo Poláci, zásadní je rozkrýt události, tak jak se staly – dřív než se na ně zapomene,“ dodává.

Právě rychlého zapomínání se ale obávají jak polští pozůstalí, tak i mnozí Rusové. Jak říká Alexandr Gurjanov z hnutí Memoriál, které se léta zabývá rozkrýváním sovětské historie – v případě Katyňských událostí je otazníků ještě spousta. Osud několika tisíc polských občanů je stále neznámý. Polsko dodnes nedostalo závěry vyšetřování, které ruská strana podnikla – a před pár lety přerušila. Varšava se nedočkala ani rehabilitace svých občanů.

„Snažíme se poukazovat především na právní aspekty celé kauzy, které jsou z našeho pohledu nejsnáze odstranitelné. Ale jde to ztuha - společenské povědomí o tom, co se stalo, je stále nízké. Je to otázka obecného vzdělání, starší generace je odkojená sovětskou propagandou, mladší Rusové ve školách o katyňském zločinu nedostávají prakticky žádné informace. Snažíme se to měnit, ale příliš úspěšní nejsme,“ říká Alexandr Gurjanov.

Podle něho je k větší změně potřeba také angažmá „shora“ – ze strany vlády a úřadů. Jak velký obrat může po letech napětí znamenat pozvánka Moskvy pro polského premiéra, na to zatím odpověď nemá - jak dodává, o průlomu bude možné mluvit až ve chvíli, kdy vzpomínkové gesto budou doprovázet také konkrétní

Milan Kopp, Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme