Média ve Francii si kvůli Strauss-Kahnovi sypou popel na hlavu
Zatčení předsedy Mezinárodního měnového fondu Dominiquea Strauss-Kahna dominuje všem médiím ve Francii. Právníci, kteří analyzují tento případ, tvrdí, že negativní roli v této aféře sehrál i francouzský tisk. Novináři jsou prý až příliš blízko politikům a nepíšou o nepříjemných věcech.
Francouzská média si teď trochu sypou popel na hlavu kvůli tomu, že byly až příliš benevolentní. Jediný novinář, který se už v dřívější době nad chováním Strauss-Kahna pozastavil, byl Jean Quatremer z deníku Libération.
Ten už v době kandidatury Strauss-Kahna na předsedu Mezinárodního měnového fondu napsal na svém blogu článek o podivných praktikách tohoto muže, který například často jezdil do Bruselu kvůli ekonomickým tématům, kde obcházel ženy a dával jim své soukromé telefonní číslo s tím, aby se mu v případě zájmu o zákulisní informace ozvaly, že půjdou na večeři.
Už tehdy se navíc mluvilo o jeho násilnických sklonech. Po napsání článku se Jeanu Quatremerovi ozvali lidé od Strauss-Kahna, kteří z toho neměli velkou radost. Text přetiskla zahraniční média, ale ne francouzská.
„Strauss-Kahn tak ovládal i média, že se o tom vůbec nemluvilo. V anglosaském světe vlastně nelze rozdělit soukromý a politický život, ve Francii se to dosud dělo, a mám pocit, že se to po tomto případu změní,“ poznamenal spolupracovník ČRo ve Francii Jan Šmíd.
Ve Francii, a nejen tam, se nyní také hodně mluví o novinářce, spisovatelce Tristane Banonové, kterou údajně Strauss-Kahn před několika lety sexuálně obtěžoval. Banonová se nyní rozhodla, že s největší pravděpodobností půjde k soudu. Mnozí si ale pokládají otázku, proč si vzpomněla až teď.
Banonová to vysvětluje tím, že nechtěla jít proti mašinérii Strauss-Kahna, nechtěla ztratit kontakty v politice a navíc by byl zřejmě propírán i její soukromý život.
Zajímavé je, že celý tento případ je popsán v knize Sexus Politicus od autorů Christophea Deloirea a Christophea Duboisa, která vyšla v roce 2006. „Je to všechno dokonale popsáno, akorát není v knize jmenován politik. Už tehdy se v knize píše, že vlivní socialisté, jako například Laurent Fabius, bývalý premiér, apelovali na Tristane Banonovou, aby upustila od žaloby i v rámci klidu v socialistické straně,“ dodal Šmíd.
