Medvěděv chce bezvízový styk, zatímco EU se ptá na ruské volby
V Bruselu už jednají předseda Evropské rady Herman van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso s prezidentem Medvěděvem. Na programu jsou témata jako zjednodušení vízového režimu, regulérnost ruských voleb či vzájemná energetická závislost.
Rusko hodně tlačí na zrušení schengenských víz pro své občany. Určitý pokrok zřejmě bude, protože možnost cest bez víz dostanou obyvatelé celé Kaliningradské oblasti. Dosud mohli takto cestovat jen ti z třicet kilometrů širokého pásu kolem polských a litevských hranic a samotného Kaliningradu.
Evropská unie i Rusko by měli začít probírat náplň plánovaných technických kroků ke zrušení víz pro krátkodobé cesty. Mezi podmínky, které si EU klade, patří například zavedení biometrických pasů, prokazatelně účinný boj s ilegální migrací na ruské straně, boj proti organizovanému zločinu a korupci. Znamená to tedy více práce pro ruskou stranu.
O vrcholné rusko-unijní schůzce informovali ve Světě o desáté na Rádiu Česko zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Pavel Novák a Karel Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky
Evropská unie může považovat za důležitější podporu obchodní výměny. Vztahy by se měly trochu změnit, až Rusko v pátek formálně vstoupí do Světové obchodní organizace.
Možná bude řeč i o stavu eurozóny. Může se stát, že na jednání padne nabídka na koupi dluhopisů evropských států a tedy snižování jejich úroků. Evropská unie si je totiž vědoma své pozice, kdy ji jako největšího odběratele energetických surovin a obchodního partnera Moskva potřebuje.
Rusko je podle ruského velvyslanci při EU připravené poskytnout MMF nejmíň 10 miliard dolarů na podporu boje s finanční a dluhovou krizí. Tento krok lze také zhodnotit jako snahu naklonit si Brusel k větší vstřícnosti, co se týče víz nebo dalších otázek vzájemné spolupráce.
„Rusko zdaleka nepatří k zadluženým zemím. Jeho vnější dluh je zhruba 40 miliard dolarů, což v ruském kontextu je opravdu nic. Navíc ono má ve svých stabilizačních a jiných fondech něco přes sto miliard čili má peněz poměrně dost,“ vysvětluje Karel Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky, proč si Rusko může takový krok dovolit.
Mluvit by se mělo i o ruských parlamentních volbách, které v řadě západních států budí spíše pochybnosti o jejich regulérnosti.
EU se bude ptát na regulérnost voleb
Evropský parlament ve Štrasburku odsouhlasil nezávaznou deklaraci, v níž vyzývá k uspořádání nových a spravedlivých voleb a k okamžitému vyšetření všech zpráv o manipulacích a zastrašování v souvislosti s volbami. Europoslanci také uvítali demonstrace, při nichž nyní Rusové upozorňují na problémy s volbami.
EU neplánuje v této věci intervenci, ale považuje za svoji morální povinnost po Rusku jako svém partnerovi požadovat jeho stanovisko, aby tak mohlo rozptýlit panující obavy. Na volby se určitě zeptají jak politici, tak novináři.
Ačkoli je EU závislá na ruském plynu, nemůže případným porušováním demokratických principů pouze přihlížet a to i za cenu vyostřených vztahů. Navíc je závislost oboustranná: Rusko si nemůže dovolit přijít o největšího odběratele zejména ve chvíli, kdy ještě nemá dostavěné plynovody na východ.
„Pravděpodobně bude následovat odpověď, že veškerá podezření z porušení volebního zákonodárství musí zkoumat soud a politici do nich nemohou zasahovat, to je standardní odpověď,“ předpokládá Karel Svoboda.
