Medveděv poskytl 3 roky po válce s Gruzií rozhovor gruzínskému médiu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv odmítl rezoluci amerických senátorů vyzývající Moskvu ke stažení vojáků z odtrženeckých gruzínských enkláv Jižní Osetie a Abcházie. Šéf Kremlu to uvedl rozhovoru, který u příležitosti 3. výročí rusko-gruzínské války poskytl třem stanicím najednou. Mezi nimi - vůbec poprvé od konfliktu - i jednomu z gruzínských kanálů.
Oficiální vztahy mezi Gruzií a Ruskem zůstávají i tři roky po válce na bodu mrazu. Rusko od počátku tvrdí, že možnost změny vztahů vidí, jenom pokud v čele Gruzie stane někdo jiný než prezident Saakašvili, a i v dnešním rozhovoru svalil Dmitrij Medveděv vinu za pětidenní válku právě na gruzínského lídra, což Gruzie odmítá. Z rozpoutání konfliktu naopak viní Moskvu.
Rusko-gruzínské vztahy tři roky po válce přiblížila v Odpoledním Radiožurnálu moskevská zpravodajka Lenka Kabrhelová
Dmitrij Medveděv zmíněné interview poskytl nesourodé trojici médií: gruzínskému prvnímu informačnímu kanálu, rozhlasové stanici Echo Moskvy, která je jedním z mála relativně nezávislých elektronických médií v Rusku, a státní televizi Russia Today, která vysílá z Ruska do zahraničí.
Normalizace vztahů výměnou za podporu členství ve WTO?
Čeho si ovšem všímají jiná média, jsou slova Dmitrije Medveděva ohledně vstupu Ruska do Světové obchodní organizace. V tomto ohledu totiž prezident naznačil, že Moskva by přece jen mohla normalizovat vztahy s Tbilisi, a to takříkajíc výměnou za podporu Gruzie v úsilí Moskvy.
Gruzie pohrozila možným vetem, co se týče členství Ruska ve WTO, pokud Rusko neuzavře celnice v Jižní Osetii a Abcházii, které Gruzie doteď považuje za své území.
A jak prohlásil Dmitrij Medveděv, pokud se Tbilisi ‚zachová moudře‘, vstup Ruska do Světové obchodní organizace by mohl být jedním z výchozích momentů právě pro urovnání vztahů s Gruzií i za vlády prezidenta Saakašviliho.
Rusko by Saakašviliho postavilo před mezinárodní soud
Ze strany Dmitrije Medveděva v rozhovoru padla na adresu gruzínského lídra poměrně ostrá slova, byť ne tak vyhrocená, jako padají z úst premiéra Vladimira Putina. Nehledě na zmíněný náznak ohledně WTO ruský prezident prohlásil, že s Michailem Saakašvilim nehodlá vést žádný dialog. Dokonce uvedl, že gruzínský prezident by prý měl být za svou roli v rusko-gruzínském konfliktu postaven před mezinárodní tribunál, byť připustil, že je to ze strany Moskvy nereálný požadavek.
V Gruzii jeho slova vyvolala odmítavou reakci. Obvinění z rozpoutání války odmítá a naopak poukazuje na to, že Moskva v rozporu s dojednaným příměřím stále má své vojenské jednotky na území Jižní Osetie a Abcházie, tedy obou odtrženeckých enkláv, o které obě země svedly válku a které Gruzie považuje za své území.
Ruský prezident rovněž odmítl nedávnou výzvu amerických senátorů ke stažení jednotek z obou enkláv. V podstatě ji smetl se stolu s tím, že jde o „apel senilních politiků, jejichž proslovy ho nezajímají“.
Moskva už dříve rezoluci amerických senátorů označila za rozdmýchávání revanšistických nálad v Tbilisi. Rusko tradičně tvrdí, že má právo mít své vojáky v obou odtrženeckých enklávách potom, co uznalo jejich nezávislost.
