Měl jsem hlad a strach, vzpomíná na bosenskou válku po 25 letech bývalý starosta Sarajeva
Válku už nikdy nechtějí, o budoucnosti země ale mají pochybnosti. 25 let od vypuknutí konfliktu totiž Bosna a Hercegovina zůstává etnicky a nábožensky rozděleným státem. V Evropě navíc patří k těm nejchudším a nezkorumpovanějším. O vzpomínky na čtyřletý konflikt se se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu podělil také někdejší premiér Bosny a Hercegoviny a pozdější starosta Sarajeva Alija Behmen.
Okna bez skla zakrytá jen fóliemi či igelitem, na stole zapálené svíčky a hrnky na kávu. Šestasedmdesátiletý Alija Behmen drží v ruce jednu z mála fotografií z bosenské války, které tehdy pořídil – černobílá vzpomínka na dobu, kdy zrovna panovalo krátké příměří.
Kafe tehdy pochopitelně nebylo k sehnání, stejně jako většina potravin, proto si museli vystačit s náhražkou, kterou představovala upražená zrnka pšenice zalitá horkou vodou, vysvětluje pan Behmen, který většinu války prožil ve svém bytě ve třetím patře činžovního domu nedaleko centra Sarajeva.
Od vypuknutí války v Bosně a Hercegovině uplynulo 25 let. Dnes žijí obyvatelé této země ve společném státě, bez ohledu na odlišnou víru i etnický původ. Mnohem více je totiž trápí špatná ekonomická situace a korupce
Povídá v útulném obývacím pokoji, z kuchyně doléhá zvuk televize, na stole kouří káva – tentokrát už pravá. Všude kolem na stěnách visí obrazy připomínající rodné město i smutný symbol konfliktu z první poloviny 90. let minulého století. Na většině z nich je totiž namalován starý obloukový most v Mostaru.
Na co prý pan Behmen nezapomene, byl strach, který prožíval. Strach, na který si ale přesto postupně zvykl. A také na prázdný žaludek. Hladem totiž trpěli všichni. Válka nakonec trvala čtyři roky a hned jak skončila, tak se domů vrátila i rodina pana Behmena.
„Už jsem se nemohla dočkat, každý večer v rozhlase jsem poslouchala, jak se konflikt vyvíjí, kolik lidí zahynulo a zda mezi obětmi není někdo z mých nejbližších,“ vzpomíná Behmenova manželka paní Zafíra. Od příjezdu do Sarajeva se snažila na všechny hrůzy zapomenout.
Do obnovy zničené země se zapojil i sám Alija Behmen, vzděláním ekonom, který se dal na politiku v řadách sociální demokracie. V roce 2001 se nakonec stal premiérem Bosny a Hercegoviny. A když se ho dnes ptají na jeho největší úspěch, tak se smíchem odpovídá, že tím byla neúplatnost.
„Něco, co by v demokratických zemích mělo být normální,“ dodává k tomu. Bosna a Hercegovina je však podle Transparency International až na 83. místě korupčního žebříčku ve světě. A jak ukázal průzkum veřejného mínění, celé dvě třetiny obyvatel viní současné politiky z braní úplatků. I díky neúplatnosti Behmena zvolili lidé starostou Sarajeva, v jehož čele stál v letech 2009 až 2013. Behmen Sarajevo stále vnímá jako metropoli, kde spolu bez problému žijí katolíci, muslimové, pravoslavní i židé.
