Měli si tam užívat nacisté, dnes zeje Prora prázdnotou

Obrovský betonový komplex pro dvacet tisíc rekreantů oddaných velkoněmecké Říši dodnes stojí na břehu Baltského moře na Rujáně. Jmenuje se Prora a je jedním z největších architektonických monumentů nacistické éry. A také chráněnou památkou. Problém je, že nikdo neví, co s ní. Žádní rekreanti Proru za války nevyužili, až teprve teď to podnikatelé zkoušejí. Jenže v megalomanské stavbě, která čítá kilometry zdí, je to dost složité.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prora hyzdí Rujánu dodnes | Foto: Klára Stejskalová

Stojím na překrásné sněhobílé pláži. Prý nejkrásnější na Rujáně. A přitom zeje prázdnotou. Důvod? Za pobřežním zeleným pásem vzrostlých borovic prosvítá obludný komplex betonových bloků, kde si měli své dovolené užívat vzorní pracovníci třetí říše.

„Stavět se začalo v roce 1936. Cílem bylo, aby všechny pokoje měly výhled na moře,“ dozvídám se. S historičkou Gabriele Muschter stojíme nad plánem obřího komplexu v dokumentačním centru Prora. „Jeden lůžkový dům měl délku 450 metrů. Bylo v něm 2500 lůžek a pět pater. Na svou dobu to je velmi moderní architektura,“ upozorňuje historička.

Hitler ji nikdy neviděl, stejně jako žádný rekreant z nacistické pracovní fronty. Mezitím začala válka a Proru obsadila armáda. Na sklonku války sem přišli utečenci z východního Pruska. Po válce objekt spadl do náruče lidové armády NDR.

Přehrát

00:00 / 00:00

V betonovém komplexu na Rujáně si měli užívat nacisté, dnes zeje prázdnotou

„Tehdy bylo všechno čisté, v pořádku. Blok číslo jedna byl určen pro důstojníky. Přímo tady byla ubytována vojenská hudba. V bloku číslo čtyři se nacházela důstojnická škola, kde jsem pracoval,“ říká jeden z pamětníků.

S bývalým instruktorem Karlem-Heinzem Olschewskim stojíme mezi rozbitým sklem a rozpadající se omítkou. „Bundeswehr už o to neměl zájem,“ vzpomíná.

Do části Prory už jezdí mladí turisté

Konečně jsme na místě, které vypadá jako budoucnost Prory. Zatím v jediném z mnoha bloků, který začal sloužit svému prvotnímu poslání, tedy rekreaci.

„Máme kompletně vyprodáno, a to jsme v Německu s pěti sty lůžky jedna z největších mládežnických ubytoven,“ pochvaluje si podnikatel Dennis Brosseit. Svůj Jugendherberg neboli hotel pro mládež otevřel přesně před rokem.

„Pokoje jsou moderně vybaveny, a to včetně topení. Mají vlastní koupelny a sprchy a všechno je tu velmi, velmi moderní,“ ukazuje.

Nad místem visí nacistická minulost

Zrekonstruovaná část vyšla na 17 miliónů eur. Jde přitom o pouhých 150 metrů. Co bude se zbytkem čtyři kilometry dlouhého komplexu?

„Je to památník, už od devadesátých let, a proto to nemůže být zničeno. Jsou na to různé názory. Někdo to považuje za dobré, jiný za špatné, ale je to tak. Musíme s tím žít. Problém je, že dvacet let se s budovou nic neudělalo. Až teď přicházejí investoři,“ říká Carsten Schneider, starosta mondénního letoviska Binz, na jehož okraji Prora leží.

Rád by tu prý viděl univerzitu cestovního ruchu pro celý baltský region. Nacistická minulost se však vrací při každém jednání jako bumerang.


Zvětšit mapu: Prora na Rujáně

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme