Méně majetní studenti Harvardu nemusejí od příštího roku platit školné

Prestižní americká Harvardova univerzita vychází vstříc méně majetným studentům. Jestliže jsou příjmy rodiny studujícího nižší než 65 tisíc dolarů ročně, tedy zhruba 1,2 milionu korun, nebude škola po studentech bakalářského studia žádat od příštího roku školné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti Harvardovy univerzity | Foto: Miroslav Konvalina

„Je pravda, že kdokoli se dostane na naši školu a příjem jeho nebo její rodiny nepřesáhne 65 tisíc dolarů ročně, nebude muset přispívat na školné,“ potvrdila Českému rozhlasu Janet Irons, šéfka odboru pro finanční pomoc studentům.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možnostech studia na Harvardově univerzitě v USA mluvil na Radiožurnálu washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka

Na studium zdarma tak dosáhne většina českých zájemců o prestižní vzdělání na Harvardu.

Jenže na Harvard není snadné se dostat. Uchazeči o bakalářské studium musejí složit zkoušky a předložit smysluplné eseje v angličtině, proč chtějí studovat právě v Massachusetts.

Letos se tak na Harvardovu univerzitu dostal jenom každý devatenáctý uchazeč nebo uchazečka. Většina z lidí, kteří uspěli, jsou Američané. Letos bylo na univerzitu do bakalářského studia přijato jen asi dvacet Evropanů.

Češi mají zájem o studium v USA

V loňském roce studovalo na amerických univerzitách 765 Čechů, což představuje oproti roku 2009 pokles o sedm procent. Většina českých studentů navštěvovala bakalářské a kratší vysokoškolské programy.

Mezi českými studenty je nejpopulárnější Kalifornie, New York, Florida, Massachusetts, Pensylvánie a Texas.

S přijetím na americké univerzity českým studentům už dvacet let pomáhá mezivládní česko-americká organizace Fulbrightova komise. Kromě rad k přijímacím zkouškám také nabízí talentovaným studentům stipendia.

Stipendia obvykle pokrývají životní náklady, zpáteční letenku, zdravotní pojištění a případně i další náklady. Díky tomuto programu jsou naši studenti při přijímacích zkouškách na americké univerzity hodně úspěšní.

Harvard má svou policii | Foto: Miroslav Konvalina

„Harvard je natolik bohatá škola, že si může dovolit vybírat studenty čistě na základě kvality. Kvalita, kterou Harvard vyžaduje, je nesmírně vysoká. Je to věc, kterou si čeští studenti neuvědomují. Není to žádná odměna za známky, nebo za výsledky různých testů. Je to celkový pohled na uchazeče. Harvard si vybírá uchazeče, kteří se hodí na jeho campus, kteří se hodí do ročníku, jak si je skládá pro aktuální školní rok,“ vysvětluje studijní poradce Fulbrightovy komise Jakub Tesař a pokračuje:

„Přijímací řízení je velmi komplexní. Není jen pro studenty, kteří jsou bystří a chytří, ale také aktivní, ať už ve škole nebo ve své komunitě, ve svých mimoškolních aktivitách a podobně. Harvard sleduje aktivitu studenta již od prvního ročníku střední školy.“

„Na druhou stranu řada studentů tohoto typu v České republice je a je schopna se Harvardově univerzitě prezentovat tak, že budou pro školu zajímaví,“ dodává Tesař.

Absolventi zahraničních univerzit se vracejí

„Nabídka je to určitě zajímavá, ale je třeba si opravdu uvědomit, že podmínky pro přijetí na Harvard jsou extrémně náročné jak pro americké studenty, kde je ta úspěšnost pět až sedm procent, tak speciálně pro studenty evropské, pro které není angličtina rodným jazykem,“ hodnotí nabídku Harvardu Jiří Kohout, předseda České studentské unie.

ČTĚTE TAKÉ: Na Harvardu bude od příštího roku možné studovat zdarma

„Věřím, že v Česku máme studenty, kteří by na to mohli aspirovat a mohli by být úspěšní, byla by to pro ně obrovská zkušenost, ale určitě se nedá čekat, že by se jednalo o nějakou masovou záležitost, která by oslovila stovky nebo tisíce českých vysokoškoláků. To určitě ne. Když už se v minulosti někomu z Česka podařilo na Harvard dostat, a šlo jen o jednotlivce, patřil k těm velmi úspěšným absolventům,“ uvádí Kohout.

Podle něj postupem času stoupá zájem českých studentů o studium na prestižních západních univerzitách. Mezi jednotlivými obory jsou ale rozdíly. Stále platí, že například na technických vysokých školách mají problém naplnit počty, které mají na zahraničních smlouvách. Nabídka je zde vyšší než poptávka studentů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O studiu v zahraničí mluvil na Radiožurnálu Jiří Kohout, předseda České studentské unie

„Ve většině případů tomu nebrání finanční stránka věci, protože nabídky jsou například přes program Erasmus dobře zajištěny. Studenti získávají celkem slušná stipendia. Dost často je to dáno neochotou vyrazit do cizí země nebo je zde jazyková bariéra,“ říká Kohout, podle kterého se absolventi prestižních zahraničních univerzit většinou vracejí zpět do České republiky, kde zvyšují úroveň tuzemských univerzit.

Vít Pohanka, Alžběta Havlová, Veronika Sedláčková, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme