Menšiny na severu Iráku si vytvářejí vlastní milice. Křesťané, šabakové i jezídi spoléhají sami na sebe

REPORTÁŽ: Do největšího křesťanského města v Iráku se vrátila první uprchlická rodina. Důvěřovat musí vlastním milicím, které teď Karakóš a další křesťanské obce po vyhnání takzvaného Islámského státu brání. Momentálně čítají tyto síly 500 mužů, další stovky ale už procházejí výcvikem. Jednotky jsou uznané centrální vládou v Bagdádu. V prosinci pomáhaly řádné irácké armádě osvobodit křesťanské obce v okolí Mosulu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Munír se účastnil s křesťanskými jednotkami osvobozování Karakóše, na fotce v mobilu je s ukořistěnou vlajkou organizace Islámský stát | Foto: Štěpán Macháček

"My jsme z Karakóše utekli ve stejný den, kdy do něj vnikli džihádisté. Vyrazili jsme v deset hodin večer. Poslední lidé město opustili o půlnoci a o dvě hodiny později už bylo plné džihádistů Islámského státu," líčí Amír dramatické okamžiky horké srpnové noci roku 2014, kdy je irácká armáda opustila.

Jsme v uprchlickém táboře na okraji Erbílu v iráckém Kurdistánu. Žijí tu výhradně lidé z křesťanských obcí, táboru velí jeden farář z Mosulu a Amír tu má malý koloniál. Je tu s ním také jeho syn Munír. Každý týden jezdí do Karakóše do služby v křesťanských jednotkách. "Když jsme v prosinci město osvobozovali, šli jsme jako pěšáci vedle tanků. V těch se vezli jen vojáci irácké armády," vypráví Munír a ukazuje na mobilu fotku s ukořistěnou vlajkou Islámského státu. Zve mě, ať se další týden přijedu za ním do Karakóše podívat, až bude ve službě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Menšiny na severu Iráku si vytvářejí vlastní milice.mp3

Jak jsme se domluvili, tak jsme udělali. Jsem V Karakóši, kde kromě vojáků křesťanských milic NPU není živáčka. Civilisté se zatím z táborů nevrátili, zato Muníra potkávám v prázdném městě okamžitě. Ze setkání má radost: "Přijel jsem v pátek a budu tu do dalšího pátku. Týden jsem tu, týden v táboře. Tady je to lepší, snad se sem už brzy s rodiči vrátíme."

Munír mě vede za zástupcem velitele křesťanských jednotek, plukovníkem Micháílem Hannou. Sedí v maskáčích ve své pracovně a v rohu tu má ještě ozdobený vánoční stromeček. "Cvičili nás Američané a Francouzi, bylo to na základnách v autonomním Kurdistánu," říká o svých jednotkách plukovník Hanna.

Mosul po osvobození: 'Všichni dobře víme, kdo byl s Islámským státem,' vypovídá šéf zpravodajství milic

Číst článek

"Naším úkolem bude chránit jen křesťanskou oblast, to znamená tady Karakóš, který je centrem okresu, plus Karamleš, Bartalla a několik dalších vesnic severně od Mosulu," objasňuje. Zatím sem mužstvo dojíždí z desítky kilometrů vzdálených táborů, tak, jako Munír. Do dříve padesátitisícového Karakóše až teď vrátila úplně první rodina. Ostatní zatím nespěchají.

"Záleží to na úplném osvobození Mosulu. Dokud nebude mít armáda pod kontrolou i pravý břeh města, bude návrat pro křesťany těžký. Nebudou si tady jistí," vysvětluje situaci Hanna. Jeho křesťanské milice, oficiálně nazývané Ochranné jednotky plání Ninive, se ale rozrůstají. Místní lidi by měly ochránit líp, než řádná irácká armáda. Řadoví vojáci totiž pocházejí z mnohdy vzdálených koutů země a motivace bránit tato msta jim tak chybí.

Na okraji tábore je improvizovaný kostel | Foto: Štěpán Macháček

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme