Merkelová doufá, že se Putin po Ukrajině nepoohlíží po Moldavsku

Německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že ruský prezident Vladimir Putin se nepokusí uplatňovat vůči Moldavsku stejnou strategii jako na Ukrajině. Řekla to dnes po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Berlíně. Kancléřka rovněž podpořila úsilí Moldavska o upevnění vztahů s EU, přestože to vadí Moskvě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová a rumunský prezident Klaus Iohannis | Zdroj: Reuters

Na tiskové konferenci po setkání s Iohannisem Merkelová na novinářskou otázku, zda podle ní existuje riziko, že by se Moldavsko ocitlo hledáčku Moskvy, odpověděla: „Tedy doufáme, že ne."

Německo a Rumunsko se podle ní cítí být politicky velmi těsně spojeni s Moldavskem a budou podporovat novou proevropskou vládu Chirila Gaburiciho.

Přehrát

00:00 / 00:00

Politici mají obavy z destabilizace Moldavska ze strany Moskvy. Věnoval se tomu i politický geograf Michael Romancov

Moldavsko, které je vklíněno mezi Rumunsko a Ukrajinu a patří mezi nejchudší státy Evropy, ratifikovalo smlouvu o politické a obchodní spolupráci s EU, a otočilo se tak zády vůči případné budoucnosti v celní unii vedené Ruskem, poznamenala agentura Reuters.

„Bylo učiněno mnoho malých kroků, které ukazují, že Moldavsko je naším blízkým partnerem," prohlásila dnes Merkelová. Zmínila i snahu EU kompenzovat Kišiněvu dopady ruského zákazu dovozu vína a potravin z Moldavska.

Obavy o Podněstří

Iohannis poznamenal, že nyní nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva zasáhla v Moldavsku. Merkelová i Iohannis přitom zdůraznili, že krize na Ukrajině pomohla opět obrátit pozornost na Podněstří, odštěpeneckou oblast Moldavska se silnými vazbami na Rusko.

Moldavsko však hraničí jenom s Ukrajinou, ne s Ruskem.

„V tento okamžik se nejedná o riziko, že by se tam fyzicky dostali ti, kteří bojují na Donbasu,“ míní politický geograf Michael Romancov.

„Mohlo by tam dojít k něčemu podobnému, jako jsme byli svědky v Doněckém a Luhanském regionu. To znamená, najednou by tam mohlo začít růst napětí a mohlo by to vést i ozbrojeným srážkám.“

Bezprostředně podle něho ani nehrozí, že by se přímo v Podněstří opakovala situace, jakou jsme viděli před rokem na Krymu. Tedy referendum pod tlakem Moskvy a následná faktická anexe území.

„Rusko teď zjišťuje, že už v souvislosti s Krymem si uřízlo příliš velké sousto, pokud jde o schopnost zásobovat Krym vším, co je zapotřebí. A to je území, které je podstatně blíž,“ zdůraznil Romancov.

Zásobování ze vzduchu by podle něho bylo pro Moskvu příliš kapacitně náročné a nákladné.

ČTK, mkp, Štěpán Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme