Merkelová trvá na unijním řešení migrace, Orbán chce příliv omezit

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande před pondělním summitem Evropské unie a Turecka opět odmítli jednostranná řešení uprchlické krize a zdůraznili nutnost společného postoje. Po důrazné ostraze hranic volá naopak maďarský premiér Viktor Orbán. Po dnešním jednání s předsedou bavorské vlády Horstem Seehoferem prohlásil, že je nezbytné postupně snižovat množství migrantů přicházejících do Evropy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francois Hollande a Angela Merkelová jednali v Elysejském paláci

Francois Hollande a Angela Merkelová jednali v Elysejském paláci | Zdroj: Reuters

"Jednostranná řešení nám dál nepomohou," prohlásila Merkelová po schůzce s Hollandem. Potvrdila tak svůj nesouhlas se zpřísňováním kontrol na hranicích, ke kterému přistoupily státy na takzvané balkánské migrační trase.

Merkelová patří mezi kritiky tvrdého postupu Budapešti vůči migraci, a to včetně plotu, který Maďarsko postavilo na hranicích se Srbskem a Chorvatskem.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes ale o něco dříve podobné výtky z Berlína a také z Bruselu znovu odmítl. Řekl mimo jiné, že jsou lepší nezávislé kroky jednotlivých států než nečinné přihlížení evropského společenství.

Uprchlíci na řecko-makedonské hranici protestují oproti tomu, že je Makedonie nechce pustit dál. Na snímku děti migrantů s cedulkami „Otevřete hranice“ a „Jsme lidé“ | Foto: Reuters

Ke zpřísnění pohraničních režimů se uchýlily i státy schengenského prostoru volného pohybu, jako jsou Dánsko, Švédsko či Rakousko.

Vedení Evropské unie v této souvislosti varuje, že pád Schengenu ohrozí podstatu EU. Evropská komise si přeje, aby kontroly zavedené na vnitřních schengenských hranicích kvůli migrační krizi skončily nejpozději letos v prosinci. Novinářům to dnes řekl eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dmitris Avramopulos.

Případný konec Schengenu může podle EK stát až 500 miliard korun ročně

Číst článek

Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi pěti a 18 miliardami eur (135 miliard až 486 miliard korun).

Avramopulos zároveň představil cestu, která má podle názoru komise ke zrušení kontrol vést. Její součástí je vznik společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, vykázání těch, kdo nemají právo na azyl, ale i reforma způsobu, jakým nyní země unie o udělování azylu rozhodují.

S návrhy na řešení uprchlické krize v EU dnes vystoupil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Navrhuje mimo jiné spravedlivé přerozdělení běženců mezi státy Evropské unie, podporu Řecka v jeho tíživé humanitární situaci či plné spuštění takzvaných unijních hotspotů, tedy přijímacích a registračních středisek pro imigranty.

Evropský statistický úřad Eurostat eviduje rekordních více než 1,2 milionu osob, které loni poprvé požádaly v Evropské unii o azyl.

Opatření pro zvládnutí migrační krize | Foto: Český rozhlas

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme