Mexickým prezidentem se stal Nieto, slibuje účinnější boj s drogovými kartely
Mexickým prezidentem se stane bývalý guvernér státu México Enrique Peña Nieto. Vyplývá to z předběžných volebních výsledků. Podařilo se mu tak vrátit na scénu středovou Institucionální revoluční stranu, která vládla zemi 71 let a moc ztratila až v roce 2000, kdy ji voliči potrestali za korupci a autoritářský styl. Nietův největší konkurent zatím porážku uznat odmítá.
Pětačtyřicetiletý Nieto po kampani postavené na slibech hospodářských reforem porazil levicového kandidáta a bývalého starostou mexické metropole Manuela Lópeze Obradora. Nieto podle odhadů získal asi 38 procent hlasů, Obrador o 6 procent méně.
„Je mu vyčítáno, že se v kampani příliš soustředil na svoji image a někteří kritici hovoří o tom, že se jedná jen o produkt politického marketingu,“ uvádí politolog Jan Němec z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Zvolení nového prezidenta Mexika okomentoval na Rádiu Česko Jan Němec z katedry politologie Vysoké školy ekonomické
Třetí skončila s 26 procenty hlasů Josefina Vázquezová Motová z konzervativní Strany národní akce odcházejícího prezidenta Calderóna. Doplatila na krvavou válku s drogovými kartely, do níž Calderón nasadil i armádu. Ten odchází jako značně nepopulární osobnost, protože boj proti překupníkům drog sice sliboval, ale hmatatelné výsledky neměl.
Nový mexický prezident slibuje také boj s drogovými kartely, ale chce k tomu využít jinou taktiku. Odmítá však tvrzení kritiků, že by se chtěl s drogovými kartely dohodnout. Válka s prodejci drog v Mexiku se táhne od roku 2006 a stála život asi 55 000 lidí, aniž by se dařilo moc kartelů omezit.
Nietova Institucionální revoluční strana byla u moci v zemi nepřetržitě od roku 1929 až do roku 2000 a byla vnímána jako strana spojená s korupcí a autoritářským stylem. Podle politologa Němce není pravděpodobné, že by se strany vrátila k tehdejšímu stylu vládnutí, ale ani neočekává, že by se očistila od korupce.
„Návrat k autoritářství už opravdu možný není, protože mexická společnost se proměnila, stejně jako celý politický systém. I tlaky zvenčí, které by potrestaly jakékoli autoritářské tendence, tomuto zamezí. Co se týká korupce, nepřeceňoval bych pobyt strany v opozici, protože si po celou dobu udržovala některé posty guvernérů i v parlamentu. Myslím, že situace nebude o nic jiná,“ předpokládá politolog z VŠE.
Kromě prezidenta volili Mexičané také nové poslance a senátory, kde také uspěla Institucionální revoluční strana, dále guvernéry šesti států a starostu hlavního města.
